Podmínkou je, že proces obohacování uranu bude přesunut do Ruska. Uvedl to dnes deník New York Times.

Po úterní schůzce šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Mohammeda Baradeje a americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové tak byl učiněn další krok v jednání o íránském atomovém programu. Spojené státy se obávají, že obohacený uran může sloužit Íránu k výrobě atomových zbraní. Írán tvrdí, že nukleární aktivity využívá výhradně k výrobě elektřiny.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii předá oficiální návrh Íránu jménem Spojených států, Británie, Německa a Francie. Širší jednání MAAE o Íránu je naplánováno na 24. listopadu. Před zahájením bude mít podle Condoleezzy Riceové Írán dvoutýdenní lhůtu, aby se vyjádřil.

Podle BBC učinil Írán první vstřícné gesto vůči Evropě po nástupu konzervativního Mahmúda Ahmadínedžáda do funkce prezidenta, když v dopise z 6. listopadu vyzval Británii, Francii a Německo k obnovení rozhovorů o svém jaderném programu. Evropské státy na to reagovaly  požadavkem, aby bylo obohacování uranu zastaveno.

Britský ministr zahraničí Jack Straw se vyjádřil, že na tahu jsou stále Íránci. "Pečlivě jsme si dopis přečetli. Íránci mají povinnost kladně odpovědět na rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii a my nyní očekáváme, že tak učiní." Předchozí srpnové rozhovory ztroskotaly poté, co se Írán rozhodl navzdory tlaku mezinárodního společenství pokračovat v obohacování uranu.

Zářijová rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii umožňuje předat íránský případ Radě bezpečnosti OSN. Tento orgán má právo uvalit na stát sankce.