Američané čtou vaše data na webu. Včetně Facebooku

Petr Jemelka Petr Jemelka
7. 6. 2013 16:55
Tajná služba má přímý přístup na servery největších internetových společností
Google a další giganti popírají, že by americké tajné služby pustili k datům na svých serverech.
Google a další giganti popírají, že by americké tajné služby pustili k datům na svých serverech. | Foto: Reuters

Washington - Ve Spojených státech se zrodil skandál nebývalých rozměrů.

Deníky The Guardian a The Washington Post ve čtvrtek přišly s tvrzením, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) roky lustruje obsah serverů devíti největších internetových společností, jako jsou Apple, Google, Microsoft nebo Facebook.

NSA, což je jedna z amerických tajných služeb, která disponuje řadou mimořádných pravomocí, měla mít údajně přímý přístup k osobním účtům všech uživatelů.

Navíc v reálném čase a bez vědomí soudů nebo poskytovatelů služeb.

  

NSA (a podle The Washington Post také FBI) mají mít na základě přísně tajného programu PRISM přístup ke zvukové i obrazové komunikaci, fotografiím, e-mailům, dokumentům i záznamům o místech, kde se uživatel přihlásil, včetně historie jeho brouzdání na internetu.

Krom sbírání dat na serverech se NSA věnuje ve velkém také odposlechům telefonů. Její bývalý zaměstnanec William Binney prozradil agentuře AP, že NSA podle jeho odhadů denně odposlechne a nahraje okolo tří miliard hovorů.

Za Obamy roste špehování exponenciální řadou

Obama sliboval méně špehování, teď bude mít co vysvětlovat.
Obama sliboval méně špehování, teď bude mít co vysvětlovat. | Foto: Reuters

Internetové společnosti, které něco takového popírají, se měly podle zmíněných deníků do programu PRISM zapojit dobrovolně, v rámci podpory boje s mezinárodním terorismem.   

Program PRISM měl od svého zahájení v roce 2007 růst "exponenciální řadou" a stát se vůbec největším zdrojem informací NSA, jež má v USA na starosti mimo jiné právě dohled nad elektronickou komunikací.  

Existenci doposud neznámého programu už potvrdil také nejmenovaný vládní zdroj agentury Reuters.

Něco takového nepřichází v úvahu, tvrdí šéf rozvědky

Ředitel amerických tajných služeb James Clapper něco podobného odmítá s tím, že oba deníky uvádějí nepřesné informace.

Zákon Foreign Intelligence Surveillance Act, jimž se NSA řídí a který upravuje monitorování potenciálních agentů cizích tajných služeb či teroristů, prý výslovně zakazuje sledovat aktivitu amerických občanů na území USA.

"Cílem (monitorování elektronické komunikace, pozn. red.) se nemůže stát americký občan ani kdokoliv jiný na území Spojených států. Data, jež jsou získávána v rámci tohoto programu, jsou jedny z nejdůležitějších a nejcennějších zahraničních zpravodajských informací, jaké sbíráme," prohlásil Clapper podle CNN s tím, že vyzrazení informací o zcela legálním, ale tajném programu PRISM představuje ohrožení americké národní bezpečnosti.

Za vše může powerpointová prezentace

Nový slogan Microsoftu
Nový slogan Microsoftu | Foto: komerční sdělení

Britští a američtí novináři tvrdí, že mají k dispozici přísně tajnou powerpointovou prezentaci z dubna letošního roku. Jde o 41 slidů, jež neměli vidět ani spojenci Američanů. Britský deník nicméně některé z nich zveřejnil na svých stránkách.

Vyplývá z nich, že se v roce 2007 do programu dobrovolně zapojil Microsoft, Yahoo se přidalo v roce 2008, o rok později se zapojily i firmy Google, Facebook a PalTalk.YouTube se stalo zdrojem informací v roce 2010, AOL v roce 2011 a Apple na konci roku 2012.

Google, Microsoft, Facebook a Apple už nařčení, že by vládní agentuře poskytovaly přímý přístup na své servery, popřely s tím, že o žádném programu PRISM nikdy neslyšely. 

 

Právě se děje

před 37 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy