V tom se v zásadě shodují irácká vláda, americký prezident Geroge Bush, američtí politici i experti na terorismus.
Likvidace surového zabijáka a fanatika, který stál v Iráku za většinou sebevražedných atentátů a brutálních vražd, je vítězstvím v jedné z bitev dlouhé války v Iráku i jinde.
O tom, že není dobojováno svědčí i fakt, že po čtvrtečním oznámení Zarkávího smrti otřásly ještě týž den Bagdádem dva nové sebevražedné útoky. Zahynulo dalších více než třicet lidí.
Pro Bushe, americkou armádu i nového iráckého premiéra Núrího Malikího je však čtvrtek přesto cenným vítězstvím.
Politický kapitál
S Bushem je podle posledního průzkumu spokojeno už pouhých 35 procent Američanů. Do značné míry za to může Irák.
Včera po delší době mohl americký prezident oznámit dobrou zprávu a znovu tak oživit naději, že přes všechny problémy se vývoj v Iráku a válka proti terorismu přece jen ubírají správným směrem.
Američtí komentátoři ale vliv Zarkávího smrti na názory americké veřejnosti nepřeceňují.
"Američané jsou v posledních měsících k válce v Iráku velmi skeptičtí. Myslím, že tahle událost to výrazně nezmění," tvrdí analytička Karlyn Bowmanová z Amerického institutu pro podnikání (American Enterprise Institute), který je názorově blízký republikánům.
Sám Bush ve čtvrtek varoval, že boj v Iráku pokračuje a bude ještě těžký. Nehovořil o výrazném pokroku jako na konci roku 2003 poté, co Američané zajali Saddáma.
Americká armáda se v Iráku dostávala pod rostoucí palbu kritiky za smrt, kterou způsobila v posledních měsících mnoha civilistům. Zejména za masakr v Hadíse, při němž zahynulo 24 neozbrojených obyvatel tohoto města. Důkazů, že tu američtí mariňáci vraždili bez důvodu matky a děti v domech, přibývá - včera televize CNN informovala o šokujících fotografiích z místa činu.
V případě Zarkávího ovšem Američané zasáhli přesně a včas. Ostatně, irácký premiér, který americké síly stále častěji a ostřeji kritizoval, jim na čtvrteční tiskové konferenci poděkoval.
Sám Malikí se nedávno ujal vedení vlády, která se v bolestech rodila několik měsíců. Sliboval dobudování armády i policie a zajištění bezpečnosti do 18 měsíců. Lepší začátek, než likvidaci nejznámějšího teroristy na území Iráku a nejzarytějšího odpůrce nové vlády, si nemohl přát.
"Budeme tvrdě čelit každému, kdo půjde v Zarkávího stopách. Mezi námi a nimi je válka," prohlásil Malikí odhodlaně na tiskové konferenci.
Z politika, kterému se příliš nevěřilo, začíná růst možný lídr s šancí Iráčany sjednotit a zastavit násilí. K tomu přispělo i čtvrteční doplnění vlády o klíčové ministry vnitra a obrany.
"Pro Malikího vládu je Zarkávího odchod obrovskou vzpruhou. Teď bude mnohem silnější," míní irácký politolog Hazim Najmí.
Jordánský terorista nenáviděl šíitské muslimy a snažil se v Iráku o vyvolání občanské války mezi šíity a sunnity. Jeho odchod může napětí mezi oběma komunitami zmírnit.
Zarkáví: známý, ale ne jediný
Zarkáví byl vůdcem skupiny, která se nazývá Organizace Al-Káidy v Iráku. Je to však jen jedno z mnoha hnutí, které v zemi působí. Další skupiny mají na Al-Káidu vazby menší nebo vůbec žádné.
Zarkáví byl mediálně nejznámější postavou. Především kvůli brutalitě, s kterou postupoval. Právě jeho skupina stála za stínáním hlav rukojmích a sebevražednými atentáty ve městech.
Nebyl však zdaleka jediným, kdo organizoval atentáty a vraždy.
"Zarkáví byl důležitou, vlivnou postavou. Ale organizace, kterou vytvořil, přežije i po jeho smrti. Nepřehánějme význam toho, co se dnes stalo. V Iráku jsou stovky ozbrojenců, kteří vědí, že jednoho dne budou zabiti nebo dopadeni. Za nimi jsou připraveni další, kteří nastoupí na jejich místa," řekl agentuře Reuters analytik Mustafa Alani z výzkumného centra v Dubaji.
Expert na islamistický terorismus Rohan Gunaratna, autor uznávané knihy Uvnitř Al-Káidy, je optimističtější.
"Zarkáví byl důležitou postavou Al-Káidy nejen v Iráku, ale i v Jordánsku a dalších arabských zemích. Měl svoji síť i v Evropě. Po něm nepřijde nikdo s ním srovnatelný, žádný Zarkáví číslo dvě. Je to významný úder proti Al-Káidě," uvádí Gunaratna.
Evropský idol
Vliv jordánského teroristy prokazatalně sahal i do Evropy. Do Iráku odešli do jeho organizace "bojovat" stovky muslimů z Francie, Velké Británie nebo Belgie.
Britský atentátník Muhammad Siddique Khan, který na sobě odpálil loni 7.července nálož v londýnském metru, v závěti jmenoval Zarkávího jako svůj vzor.
"Inspiroval radikální muslimy v Evropě. Ale neřekl bych, že měl v Evropě přímo síť spolupracovníků nebo že tady jeho organizace měla členy," citovala agentura Reuters jednoho z pracovníků německé zpravodajské služby.
Hledané osoby v Iráku či struktuře Al-Káidy
Usáma bin Ládin
Saúd, zakladatel Al-Káidy.
Podle USA se skrývá v horách na pákistánsko-afghánském pomezí. Na konci roku 2001 americkým vojákům těsně unikl z jeskynního komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu.
Odměna za informace vedoucí k jeho dopadení je 25 miliónů dolarů, stejně jako v případě Zarkávího.
--------------------------------------------------------------------------------
Ajmán Zaváhrí
Egypťan, dlouholetý a nejbližší spolupracovník Usámy bin Ládina. Původní profesí dětský lékař.
Zřejmě se skrývá také v Pákistánu ale na jiném místě než bin Ládin. Často zveřejňuje jménem Al-Káidy prohlášení na videokazetách.
--------------------------------------------------------------------------------
Muhammad Umar
Afghánec, vůdce Talibanu a v letech 1996 až 2001 nejvyšší představitel Afghánistánu.
Podle afghánských zdrojů se skrývá na jihu země a v prvních měsících po pádu Talibanu se přemisťoval na motocyklu. Pátrání po něm komplikuje fakt, že je známa pouze jedna jeho nekvalitní fotografie
--------------------------------------------------------------------------------
Saíf Ádil
Egypťan, který se stal "velitelem operací" Al-Káidy po útěku členů organizace z Afghánistánu na konci roku 2001.
CIA má podezření, že se nedávno pohyboval v Íránu. Býval plukovníkem v egyptské armádě, svoji rodnou zemi ale opustil už v roce 1988.
--------------------------------------------------------------------------------
Izzát Ibrahím Dúrí
Iráčan, jediný z nejvyšších přestavitelů Saddámova režimu, kterého Američané ještě nedopadli. Býval jedním z nejbližších spolupracovníků Saddáma. Skrývá se na severozápadě Iráku.
V nedávném prohlášení vyzval arabské země, aby diplomaticky neuznaly novou vládu. Údajně trpí leukemií, ale nejde o ověřenou informaci.
