Washington - Kdo čekal omluvu, spletl se.
Během slyšení v americkém Kongresu, kde se řešily odposlechy evropských státníků i řadových Evropanů, zněla místo kritiky špehování spojenců téměř výhradně chvála.
Chvála amerických tajných služeb a lidí, kteří v nich pracují.
Kongresmani si pozvali ředitele americké Národní rozvědky Jamese Clappera a šéfa Národní bezpečnostní agentury (NSA) Keitha Alexandera.
Ptali se jich například na to, jak je možné, že jejich podřízení špiclovali německou kancléřku Angelu Merkelovou či mexického prezidenta Enriqua Peňu Nieta.
Nebo zda je pravda, že odposlouchávají 35 vrcholných politiků z celého světa, jak minulý týden napsal britský list The Guardian.
Pilíř špionáže
Clapper zdůraznil, že odposlechy světových politických lídrů patří k pilířům práce amerických zpravodajců.
"Záměry lídrů jsou jednou ze základních věcí, které sbíráme a analyzujeme," cituje ho britská stanice BBC. Na seznamu špionů jsou tyto praktiky odedávna, zdůraznil.
Podle něj je třeba vědět, "zda se to, co říkají, skutečně kryje s tím, co se pak skutečně děje". Monitorování hovorů šéfů států vlád je tudíž podle Clappera logické, byť nejde o nepřátele, ale spojence.
"Tohle byla jedna z prvních věcí, které jsem se v roce 1963 na škole tajných služeb naučil," vysvětlil šéf americké Národní rozvědky. Američtí agenti podle něj dělají jen to, co je běžné i v ostatních zemích. Včetně těch evropských.
Na otázku, zda si myslí, že špehování funguje i naopak a že tedy Evropané provádějí špionáž proti Americe, Clapper odpověděl: "Rozhodně."
Deník Washington Post například tvrdí, že Američany špehovali Němci. V roce 2008 prý měli jejich zpravodajci v hledáčku asi tři stovky amerických občanů.
Data sbírá Evropa
Ředitel NSA Alexander šel ještě dál. Informace o tom, že Američané tajně odposlouchávají miliony Španělů, Francouzů, Němců nebo Italů, jsou podle něj "kompletně špatné".
Data, o nichž referují "neamerická média", posbírali naopak sami Evropané, přesněji evropské tajné služby, které se o ně pak s NSA pouze podělily.
Šlo o data, která "jsme my a naši spojenci v NATO posbírali, abychom chránili naše země a podpořili vojenské operace", upřesnil později.
Jak předávání dat fungovalo, popisuje - s odvoláním na nejmenovaný zdroj z americké vlády - list Wall Street Journal: agenti ze Španělska a Francie prý odposlouchávali své vlastní občany a získaný materiál předávali americké NSA.
"Lidé, kteří nemají vhled do vlastních tajných služeb, křičí nejhlasitěji," poznamenal k Alexandrově odpovědi republikán Mike Rogers, který činnost agentů v Kongresu dlouhodobě hájí.
Agenti jsou hrdinové
"Pro tuhle zemi je mnohem důležitější, že bráníme tenhle národ," shrnul Keith Alexander. Své zaměstnance vylíčil jako patriotické hrdiny, kteří riskují život, aby zabránili novému 11. září. "Nejen tady, ale také v Evropě a na celém světě," zdůraznil.
"Američany a také občany jiných zemí (ostatně) nešpehujeme protiprávně," připomněl šéf rozvědky Clapper. Vše se podle něj děje v souladu se zákonem.
Názory, které v noci zazněly v Kongresu, nicméně nesdílejí všichni američtí politici.
V pondělí šéfka senátního výboru pro zpravodajské služby, demokratka Dianne Feinsteinová, uvedla, že odposlouchávání spojenců, zvláště pak jejich politických špiček, je nepřijatelné. "Jsem naprosto proti tomu," uvedla v prohlášení.
Přímo ve Washingtonu se teď vysvětlení americké špionáže v Evropě dožaduje hned několik národních delegací, včetně zpravodajců vyslaných německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
