Informace o připlouvajících ilegálních přistěhovalcích děsí obyvatele jihoevropských zemí již několik měsíců. Po španělských Kanárských ostrovech nyní přišla na řadu Malta a Itálie.
Během posledních čtyř dnů zachránily čluny italské pobřežní stráže více než stovku utečenců. Desítky dalších cestu přes moře nepřežily.
Itálie, stejně jako Španělsko před pár týdny, proto žádá pomoc z Bruselu. V médiích se přitom již objevily informace o německých policistech, kteří mají italským kolegům s ochranou pobřeží pomoct.
Infobox
PŘEČTĚTE SI VÍCE:
Němečtí policisté? O těch tu nevíme
Experti jsou však skeptičtí - na pobřeží je už pozdě. První krok musí být učiněn v Africe, další pak na moři, žádají italští politici. O německých policistech přesto na jihu Itálie nic neví. "Němečtí policisté? Jo, o těch jsem slyšel z médií," dokumentuje stávající situaci prefekt jihoitalského Agrigenta Bruno Pezzuto.
S tím, že přísnější postup policie k vyřešení současné krize nepomůže, souhlasí i pětadvacetiletý senegalský přistěhovalec Thiam.
"Řada z utečenců v životě neviděla moře, přesto neváhají všechny své úspory vydat na cestu do Evropy," tvrdí Thiam. "Já sám jsem spíš výjimka. Do Itálie jsem přijel před šesti lety skoro legálně. Cestoval jsem s otcem do Francie, a pak bez problémů překročil hranici, kterou již nikdo nehlídal."
Přišel jsem za prací, říká Senegalec
Doma v Senegalu přitom patří Thiamova rodina k těm bohatším. "Otec má dopravní firmu, dva domy, dvě manželky a sedm dětí. Vystudoval jsem střední školu a nikdy netrpěl nedostatkem. Najít v Senegalu nebo kdekoliv v okolí práci je však nemožné, proto jsem se rozhodl odejít do Evropy," vypráví.
Přistěhovalci, kteří se sem přece jen dostanou, ale brzy zjistí, že ideální Evropa rozhodně není.
"Když jste tu ilegálně, čeká vás řada problémů. Hrozí vám vyhoštění, nemůžete najít práci, žijete neustále ve strachu," popisuje své začátky Thiam, který již nyní žije v Itálii zcela legálně. "Měl jsem štěstí. Znám řadu lidí, kteří zde žijí již deset let a pořád ilegálně."
Příběh se šťastným koncem vypráví také Andrea, který v devadesátých letech přijel z Albánie se svými rodiči. "V době, kdy to v Albánii vypadalo hodně špatně, jsme se celá rodina dostali lodí do Itálie. Někteří známí se již vrátili domů, ale většina zůstává."
Andrea se v Itálii oženil, a vyřešil tak řadu vlastních problémů. Jedním dechem však dodává, že kvůli úřadům a legalizaci pobytu to nedělal.
