Bukurešť - Před dvaceti lety - 22.prosince 1989 krátce po poledni - opustil naposledy Bukurešť diktátor Nicolae Ceaušescu.
Prchal před revolucí, která svrhávala komunistický režim, v jehož čele stál čtyřiadvacet let. Tři dny na to Ceaušescu a jeho žena Elena zemřeli.
U zdi před popravčí četou, která vykonala rozsudek smrti mimořádného tribunálu na vojenské základně v Targovišti.
Dvacet let poté je Rumunsko v NATO a Evropské unii, zatímco jméno Nicolae Ceaucescu zůstává lákadlem pro zahraniční turisty. Místa, spojená s jeho životem, mají v nabídkách téměř všechny velké cestovní kanceláře.
Obrovský Palác lidu, tyčící se v centru Bukurešti, podle agentury AFP navštěvuje zhruba tisíc cizinců denně. Hlavně v létě.
Lidé, které zajímá komunistické období a život nejvyšších funkcionářů, si v Rumunsku přicházejí na své.
Údajně druhá největší budova světa po Pentagonu se začala stavět v roce 1984. Kvůli ní nařídil diktátor vystěhovat z domovů 40 tisíc lidí a zbourat historické centrum města.
Na stavbu megapaláce bylo použito milion kubíků mramoru a skoro milion kubíků dřeva, na podlahách se rozprostírá 20 tisíc metrů čtverečních koberců.
Megapalác se výrazně zasloužil o to, že se Bukurešti začalo říkat Moskva Balkánu, namísto dřívějšího označení Paříž východu (někteří historici ale tvrdí, že diktátor se při volbě stylu nechal inspirovat hlavně Severní Koreou, kam často jezdil).
Sám diktátor si však pobyt v rozlehlých chodbách a téměř třech tisících místnostech neužil. Interiér ještě nebyl hotov, když přišel prosinec 1989.
Po revoluci se Rumuni rozhodli po vzrušené diskusi, že stavba nebude stržena. Dnes patří k hlavním turistickým atrakcím celé země.
"Ať se nám to líbí nebo ne, palác se stal symbolem Bukurešti," řekl AFP mluvčí Rumunské asociace cestovních kanceláří Traian Badulescu.
Cestovou nabízejí také návštěvy bývalého Ústředního výboru Komunistické strany Rumunska, kde Ceaušescu 21.prosince 1989 naposledy hovořil z balkonu a o den později ze střechy prchal v helikoptéře.
K vidění je také jeho letní rezidence ve Snagově severně od metropole. Z jeho vily v Temešváru je hotel, který se „pyšní" tím, že vybavení některých pokojů bývalý prezident sám používal.
Vyhledávaným místem je také hrob někdejšího prvního páru země na hřbitově Ghencea na jihu Bukurešti.
Z Ceaušeskova rodného domu ve městě Scornicesti je soukromé muzeum. Jeho synovec Emil Barbulescu chce ve městě postavit diktátorův pomník.
Jen místo, kde byli manželé Ceaušeskovi popraveni, není možné navštívit. Základnu v Targovišti dál používá armáda.
