Atény - Řečtí politici jsou alespoň na chvíli šťastní. Eurozóna po více než dvanáctihodinovém jednání v Bruselu schválila pro jejich zemi druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur.
Řecko tak prozatím nezbankrotuje, mělo by dosáhnout snížení svého dluhu a zároveň zůstává v eurozóně.
"Je to historická dohoda," říkal ještě před odletem z Bruselu premiér Lukas Papademos. A ministr financí Evangelis Venizelos prohlásil, že "Řekové se nyní mohou cítit bezpečněji".
Dobrých zpráv ale bude pro deset milionů obyvatel Řecka i nadále poskrovnu. Velké propouštění ze státní správy, při kterém přijde o práci 150 tisíc lidí během čtyř let, teprve začne.
Někteří státní zaměstnanci budou zařazení do takzvaného rezervního programu, ve kterém budou rok čekat, zda nenajdou jinou práci, a po tu dobu budou dostávat šedesát procent dosavadního platu.
Šance být zaměstnán ve státním sektoru je ale malá. Vláda schválila zásadu maximálně jednoho přijatého člověka na pět propuštěných.
Podle deníku Katimerini zůstává velkou výzvou pro Řecko efektivita daňových úřadů. Řecku chybí kvalifikovaní lidé na zjišťování daňových úniků a náprava potrvá dlouho.
"Zaostalost řecké státní správy a její schopnost efektivně pracovat je jeden z faktorů, které Evropané a Mezinárodní měnový fond bohužel podceňují," píše řecký deník.
Skoncování s daňovými úniky patří k prioritám řecké vlády při snižování dluhu, vedle úsporných opatření, která se dotknou téměř všech sfér života v Řecku, včetně zdravotnictví a školství.
Řecká ekonomika je v záporných číslech už pět let po sobě, v loňském roce pokles činil 6,8 procenta.
Nezaměstnanost je nyní na dvaceti procentech a vzhledem k dalšímu propouštění ve státní sféře a k bankrotům soukromých podniků se očekává, že poroste. Jak je řecký pád hluboký, vyplývá ze srovnání s nezaměstnaností v roce 2008. Tehdy bylo bez práce jen necelých osm procent Řeků.
Tvrdý dopad krize se odráží také v průzkumech před dubnovými parlamentními volbami. Vypadá to, že dvě největší strany, které jsou pro pokračující spolupráci s EU i Mezinárodním měnovým fondem a obhajují drastická opatření jako nutnost a jedinou alternativu proti ještě horší katastrofě, nemusejí ani společně mít v zákonodárném sboru většinu.
Nová demokracie má v průzkumech 14 až 20 procent, zatímco Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), které vládlo v Řecku v posledních třiceti letech od vstupu země do Evropské unie nejdelší dobu, se propadlo až pod deset procent.
Naopak stoupá podpora krajně levicových stran. Demokratická levice se dostává před PASOK a velké zisky se rýsují také pro Koalici radikální levice a marxistickou Komunistickou stranu (KKE). Levicové strany jsou přitom ostře proti škrtům a "evropskému diktátu".
