Atény - Drastická úsporná opatření, schválená řeckým parlamentem v noci na pondělí, umožní zemi získat nový úvěr od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
Prostí Řekové však pro ně nemají pochopení, protože jejich platy, které se za poslední dva roky smrskly v řadě případů i o polovinu, půjdou opět dolů.
Roční příjem učitele je tak nyní 15 000 eur a to v drahé řecké metropoli v žádném případě nestačí k životu. Nezaměstnaní musí v Řecku vyžít se čtyřmi sty eur měsíčně.
Svému hněvu dávaly proto v Aténách a Soluni, stejně jako na Krétě a Korfu, volný průchod desetitisíce lidí. V centru hlavního města hořelo a davy maskovaných mladíků demolovaly výkladní skříně obchodů a fasády bank.
Při nepokojích bylo zraněno nejméně 120 osob, polovinu z nich tvoří policisté. Poškozeno bylo na šedesát budov, mezi nimi i neoklasicistní stavba, v níž je umístěno slavné aténské kino Attikon z roku 1870.
Rozsah škod šokoval všechny. I ty, kdo s vládními škrty nesouhlasí.
"Úsporná opatření nás všechny pořádně rozlítila, tohle ale není cesta, jak z dané situace ven," citovala agentura Reuters třicetiletého zaměstnance státního sektoru Dimitrise Hazichristose.
"Vandalismus, násilí a ničení nemají místo v demokratické zemi a nebudou tolerovány," prohlásil ministerský předseda Lucas Papadimos, který se v listopadu ujal úřadu, aby zastavil pád Řecka do propasti.
Velký otazník teď visí nad další budoucností země, kterou do dvou měsíců čekají předčasné parlamentní volby. Evropská unie požaduje od vládní koalice socialistů (PASOK) a pravicové Nové demokracie (ND), aby zaručila, že úsporná opatření schválená parlamentem budou skutečně realizována.
Po volbách ale může být všechno jinak.
Sílí vliv komunistů i extrémní pravice
V průzkumech veřejného mínění zatím vede Nová demokracie, stoupá ale popularita radikálů v levé i pravé části politického spektra.
Lidová ortodoxní výzva (LAOS) úsporný balíček, znamenající mimo jiné snížení minimální mzdy o 22 procent, nepodpořila a je více než jisté, že to extrémní pravici přinese nové voliče.
Škrty a snížení mezd budou znamenat i opětovné zpomalení hospodářského růstu, propouštění a další zhoršení už tak napjaté situace v zemi. A také další stamilionové balíčky ze strany vlády, která musí v rozpočtu kromě již schválených škrtů ve výši 3,3 miliardy eur najít dalších 325 milionů eur úspor.
Lednové příjmy státu klesly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o sedm procent, ačkoliv měly naopak o devět procent narůst. Jen daně z přidané hodnoty přinesly do státní kasy o pětinu méně, než se počítalo.
To, že příští vláda bude muset přijít s dodatečnými opatřeními, ostatně naznačil i vůdce Nové demokracie Antonis Samaras. Není ale vůbec jisté, zda bude pravice schopna vytvořit sama vládu a zda se nakonec nebude muset spojit se socialisty či s Demokratickou levicí (DIMAR), novou formací stoupající v průzkumech strmě vzhůru.
Novou demokracii i socialisty navíc silně oslabilo to, že po nedělním hlasování vyloučily ze svých řad všechny poslance, kteří odmítli úsporný balíček podpořit. ND tak přišla o dva ze svých tří mluvčích.
Svůj volební zisk z roku 2009 počátkem února takřka zdvojnásobili také komunisté (KKE) a Koalice radikální levice (SYRIZA).
Čím dál hlasitější jsou radikálové na obou stranách. V příštích dvou letech budou totiž úspory ještě drastičtější. Řecko musí najít v rozpočtu dalších 11,4 miliardy eur.
"Co je moc, to je příliš!" nechal se slyšet devětaosmdesátiletý Manolis Glezos, řecký národní hrdina, který proslul tím, že v roce 1941 za nacistické okupace vyšplhal v noci na Akropolis a strhl z ní vlajku s hákovým křížem. "Vůbec netuší, co je to povstání řeckého lidu. A ten, bez ohledu na ideologii, již povstal!"
Myslí mnoha Řeků teď krouží dávné přízraky. V roce 1967 se moci v zemi chopila vojenská junta, nespokojená s vládou centristického kabinetu. V letech 1946-1949 Řeckem pro změnu zmítala občanská válka mezi pravicí a komunistickými bojůvkami.
Někteří si zase připomínají boj za svobodu proti Osmanské říši z roku 1821.
