Nosorožci v Asii a Africe jsou na pokraji vyhubení. Ještě na začátku 19. století jich na světě žilo na dva miliony. Dnes jich není ani sedmnáct tisíc. Čtyři z pěti druhů jsou kriticky ohroženy. Třeba nejvzácnějšího nosorožce jávského přežívá už jen šedesát kusů.
Z vybraných peněz se proto zaplatí vybrané projekty na jejich záchranu. Cíl? Získat celkem 350 tisíc euro.
Zimbabwe potřebuje jeřáb
V Indonésii nebo Malajsii potřebují peníze na strážce, kteří budou nosorožce chránit před pytláky. V Malajsii chtějí do ochrany zapojit i místní obyvatele.
Zimbabwe třeba zase potřebuje zvedací jeřáb, který pomůže nosorožce stěhovat. Dnes tady totiž žijí jen v malých izolovaných skupinách, které se s jinými skupinami nepotkávají. Vzálenosti mezi nimi jsou velké a na trase stojí bariéry: lidská obydlí. Rozmnožují se tak vlastně jenom příbuzní, populace se nemá jak dál rozšiřovat. Jeřáb stojí skoro šestnáct tisíc euro.
"Odchyt a přesun zvířat na jiné místo se tak staly nezbytnou součástí ochrany nosorožčích populací," uvedl Vít Kahle z pražské zoologické zahrady. "Je to pečlivě naplánovaná akce s minimálním stresem pro zvířata. Jen je potřeba tým odborníků a další vybavení."
Kampaň, kterou vyhlásila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), má také lidem v zahradách přiblížit nosorožce a jejich život a upozornit je na nebezpečí, jaké jim hrozí. Zahrady, které jsou členy EAZA, ročně navštíví 125 milionů lidí.
V Jemenu mají dýky. Z nosorožčích rohů
A hlavní nebezpečí nosorožců? Pytláci. "Z rohu nosorožců se v Jemenu dělá rukojeť dýky. Tuto dýku tam má každý dospělý muž. I když se může vyrábět z jiných materiálů, roh nosorožce je považován za to nejlepší a nejmužnější. Proto je dovoz obrovský," popisuje Ivan Rehák z pražské zoo. "Jedním z cílů letošní kampaně je proto přesvědčit místní - tedy hlavně ty, kteří mají respekt a vážnost ve společnosti - aby se pokusili hledat náhrady a uvědomili si, že přispívají k likvidaci posledních přežívajících jedinců."
Prášek z rohů nosorožců se vedle toho používá i v čínské medicíně. I přesto, že žádné léčivé účinky nikdy nebyly prokázány. "Hongkong, Čína, Tchajwan, Jižní Korea, Japonsko - tam všude věří, že jim prášek pomůže na všechny problémy. Bohaté vrsty v těchto zemích často spekulují nad nárůstem ceny a nosorožčí rohy skupují s tím, že budou jednou ještě vzácnější," dodal Rehák.
Nosorožci doplácejí také na úbytek lesů a pralesů, i na politickou nestabilitu. Příkladem jsou nosorožci tuponosí. V roce 1984 bylo ve světě posledních třináct nosorožců severního poddruhu v národním parku nynější Republiky Kongo. Díky přísným ochranářským aktivitám se povedlo po deseti letech populaci rozšířit na 32 jedinců. Loni do parku ale vtrhli ozbrojenci a začali zvířata vybíjet. O převoz pěti z posledních deseti kusů požádali ochranáři vládu. Neuspěli. V lidské péči dnes žije deset nosorožců tuponosých severních, sedm z nich v zoologické zahradě ve Dvoře Králové a tři v jedné ze zoologických zahrad Kalifornie.
Nosorožce nemá, do kampaně se zapojila
Pražská zoologická zahrada se letos do kampaně na záchranu nosorožců zapojila i přesto, že žádné nosorožce ve svém areálu nemá. Počítá, že by mohla vybrat přes sedmdesát tisíc korun, jako se jí to podařilo vloni, kdy byla kampaň zaměřená na želvy. V Africkém domě zřídila informační centrum, připravila projekty pro školy, návštěvníci budou moci za symbolický poplatek napsat pár slov na nejdelší dopis africkým nosorožcům. Na podporu nosorožců půjde i část ze zisku z prodeje CD Havěť všelijaká.
Do akce se zapojily i zoo v Ostravě, Brně, Liberci a Jihlavě. Celoevropský den nosorožců je plánován na 1. května 2006.
