Halifax - Potravní řetězec má neúprosné zákony na souši stejně jako v moři. Jestliže je jeden jeho článek narušen, jsou automaticky ohroženy i ty ostatní.
Pokud mají drobní mořští láčkovci k dispozici málo fytoplanktonu, jejich početní stavy se tenčí. O potravu tím přicházejí pro změnu drobní korýši. Jejich nedostatek pocítí malé ryby a když je těch málo, nemají co lovit ;ty větší. A když řidnou jejich hejna, strádají velcí mořští predátoři.
Na to, že z oceánů mizí závratným tempem řada živočichů, upozorňují mořští biologové již několik let. Jako příčinu tohoto stavu uvádějí hlavně systematické drancování oceánů rybářskými flotilami.
Má to ale ještě jiný důvod. A tím je právě narušení potravního řetězce na samém jeho začátku. Fytoplankton mizí totiž ze světových moří mnohem rychleji, než se předpokládalo. Od roku 1950 se z oceánů ztratilo čtyřicet procent původního množství.
Vědci z Dalhousieho univerzity v kanadském Halifaxu to zjistili na základě dlouhodobých měření a studia záznamů pocházejících z konce 19. století.
Oceán se málo promíchává
Za hlavního, byť ne jediného původce označují globální oteplování. Zejména na otevřeném moři se svrchní vrstva vody v posledních desetiletích příliš ohřívá a drží se trvale při hladině.
Nedochází tak k někdejšímu intenzivnímu promíchávání masy mořské vody a fytoplanktonu tak chybí živiny, které se drží spíše v hloubce oceánu.
"Určité podezření existovalo již dávno, čísla nás však překvapila," řekl v rozhovoru s deníkem Spiegel on-line vedoucí projektu Dalhousieho univerzity Boris Worm. "Jedná se o globální problém, který není možné zvládnout na lokální úrovni."
K explozivnímu množení fytoplanktonu dochází v souvislosti s globálním oteplováním nyní naopak v mělkých okrajových mořích. Tam je ale živin dost, protože řeky odnášejí do moře velké množství dusíku a fosforu z přehnojených polí. Obrovský koberec z modrozelených sinic se nyn prostírá kupříkladu v Baltském moři.
Okrajová moře tvoří ovšem jenom zlomek rozlohy světových oceánů.
Na nižší obsah planktonu v oceánech mohou mít podle Heinze-Dietera Frankeho z Wegenerova institutu pro výzkum zemských pólů a moří vliv také změny v tvorbě oblačnosti, díky nimž se mění intenzita slunečního svitu.
Postiženo je 70 procent druhů
Nedostatek mořského fytoplanktonu může mít vážné důsledky i pro člověka. Téměř polovina lidstva, tedy tři miliardy osob, má jako hlavní zdroj bílkovin právě mořské ryby.
Experti varují, že rybolov by mohl jako průmyslové odvětí zkolabovat v polovině tohoto století. Již nyní se podle nich nachází sedmdesát procent mořské fauny ve stavu, kdy se již nedokáže obnovovat vlastními silami.
Z moře je každým rokem ilegálně vyloveno na 25 milionů tun ryb. To je téměř jedna čtvrtina celkového výlovu.
Nejmarkantněji se to projevuje u velkých ryb. Z moří zmizelo ve srovnání s rokem 1950 devadesát procent všech tuňáků, mečounů, marlinů, rejnoků, ale i tresek a platýzů.
Úbytek fytoplanktonu může být fatální i pro velryby. Ty figurují na konci krátkého potravního řetězce, jehož středním článkem jsou drobní mořští ráčci a další zooplankton, který se živí mořskými řasami.
Zachránit před definitivním zánikem může řadu druhů jen bezpodmínečný zákaz lovu. A hlavně jeho přísné dodržování uplatňované po delší časové údobí.
Zastavit globální nárůst teplot zatím lidstvo není schopno a podle všeho ani ochotno.
