Z moří mizí fytoplankton. A tím i velké ryby

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
30. 7. 2010 10:00
Od roku 1950 zmizelo ze světových oceánů 40 procent mikroskopických organismů.
Nedostatek zooplanktonu začne brzy postihovat také velryby.
Nedostatek zooplanktonu začne brzy postihovat také velryby. | Foto: Reuters

Halifax - Potravní řetězec má neúprosné zákony na souši stejně jako v moři. Jestliže je jeden jeho článek narušen, jsou automaticky ohroženy i ty ostatní.

Pokud mají drobní mořští láčkovci k dispozici málo fytoplanktonu, jejich početní stavy se tenčí. O potravu tím přicházejí pro změnu drobní korýši. Jejich nedostatek pocítí malé ryby a když je těch málo, nemají co lovit ;ty větší. A když řidnou jejich hejna, strádají velcí mořští predátoři.

Na to, že z oceánů mizí závratným tempem řada živočichů, upozorňují mořští biologové již několik let. Jako příčinu tohoto stavu uvádějí hlavně systematické drancování oceánů rybářskými flotilami.

Má to ale ještě jiný důvod. A tím je právě narušení potravního řetězce na samém jeho začátku. Fytoplankton mizí totiž ze světových moří mnohem rychleji, než se předpokládalo. Od roku 1950 se z oceánů ztratilo čtyřicet procent původního množství.

Vědci z Dalhousieho univerzity v kanadském Halifaxu to zjistili na základě dlouhodobých měření a studia záznamů pocházejících z konce 19. století.

Oceán se málo promíchává

Za hlavního, byť ne jediného původce označují globální oteplování. Zejména na otevřeném moři se svrchní vrstva vody v posledních desetiletích příliš ohřívá a drží se trvale při hladině.

Nedochází tak k někdejšímu intenzivnímu promíchávání masy mořské vody a fytoplanktonu tak chybí živiny, které se drží spíše v hloubce oceánu.

"Určité podezření existovalo již dávno, čísla nás však překvapila," řekl v rozhovoru s deníkem Spiegel on-line vedoucí projektu Dalhousieho univerzity Boris Worm. "Jedná se o globální problém, který není možné zvládnout na lokální úrovni."

K explozivnímu množení fytoplanktonu dochází v souvislosti s globálním oteplováním nyní naopak v mělkých okrajových mořích. Tam je ale živin dost, protože řeky odnášejí do moře velké množství dusíku a fosforu z přehnojených polí. Obrovský koberec z modrozelených sinic se nyn prostírá kupříkladu v Baltském moři.

Okrajová moře tvoří ovšem jenom zlomek rozlohy světových oceánů.

Na nižší obsah planktonu v oceánech mohou mít podle Heinze-Dietera Frankeho z Wegenerova institutu pro výzkum zemských pólů a moří vliv také změny v tvorbě oblačnosti, díky nimž se mění intenzita slunečního svitu.

Postiženo je 70 procent druhů

Nedostatek mořského fytoplanktonu může mít vážné důsledky i pro člověka. Téměř polovina lidstva, tedy tři miliardy osob, má jako hlavní zdroj bílkovin právě mořské ryby.

Početní stavy některých druhů ryb jsou ohroženy nadměrným výlovem. Nejvíce to platí zřejmě pro tuňáky.
Početní stavy některých druhů ryb jsou ohroženy nadměrným výlovem. Nejvíce to platí zřejmě pro tuňáky. | Foto: Reuters

Experti varují, že rybolov by mohl jako průmyslové odvětí zkolabovat v polovině tohoto století. Již nyní se podle nich nachází sedmdesát procent mořské fauny ve stavu, kdy se již nedokáže obnovovat vlastními silami.

Z moře je každým rokem ilegálně vyloveno na 25 milionů tun ryb. To je téměř jedna čtvrtina celkového výlovu.

Nejmarkantněji se to projevuje u velkých ryb. Z moří zmizelo ve srovnání s rokem 1950 devadesát procent všech tuňáků, mečounů, marlinů, rejnoků, ale i tresek a platýzů.

Úbytek fytoplanktonu může být fatální i pro velryby. Ty figurují na konci krátkého potravního řetězce, jehož středním článkem jsou drobní mořští ráčci a další zooplankton, který se živí mořskými řasami.

Zachránit před definitivním zánikem může řadu druhů jen bezpodmínečný zákaz lovu. A hlavně jeho přísné dodržování uplatňované po delší časové údobí.

Zastavit globální nárůst teplot zatím lidstvo není schopno a podle všeho ani ochotno.

 

Právě se děje

Další zprávy