Vládní krize den po dni. Před měsícem Sobotka oznámil demisi a rozpoutal válku s Babišem i Hradem

Jan Menšík Jan Menšík
2. 6. 2017 20:40
V pátek uplynul přesně měsíc od vypuknutí vládní krize, která trvala téměř celý květen. Začala na začátku měsíce překvapivým oznámením premiéra Bohuslava Sobotky, že podává demisi, a skončila jmenováním nového ministra financí Ivana Pilného 24. května. Sobotka tak dosáhl svého cíle, kterým byl odchod Andreje Babiše z ministerstva financí kvůli jeho problémům s korunovými dluhopisy a ovlivňováním médií.

Praha - V polovině března poslanci vyzvali vicepremiéra, ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše k vysvětlení okolností nákupu korunových dluhopisů Agrofertu. Učinit tak měl do konce dubna. Současně také Poslanecká sněmovna vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku, aby vyvodil patřičné důsledky v případě, že Andrej Babiš své daňové podvody, jak bod nazval jeho navrhovatel předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, nevysvětlí.

Babiš zaslal předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) několikastránkový dopis, kde vše vysvětlil. "Já jsem se z toho dopisu nedozvěděl nic nového. Je to dopis, který je formulován politicky, pan ministr si stěžuje, že je mu činěno příkoří, pokračuje v napadání Poslanecké sněmovny či některých poslanců," reagoval Hamáček na obsah dopisu v České televizi. Jako jeden z prvních vyzval Andreje Babiše k odchodu z vlády, postupně se k němu přidali další politici.

Vládní krizi přiostřily také nahrávky, zveřejněné anonymní skupinou vystupující na Twitteru pod jménem Julius Šuman. Na nich vystupuje Andrej Babiš při setkáních s dnes již bývalým novinářem MF Dnes Markem Přibilem. Na sestříhaných nahrávkách spolu údajně řeší kompromitující články proti některým členům ČSSD či živý policejní spis.

Po prohlášení předsedy vlády Bohuslava Sobotky o demisi se do krize zapojil také prezident republiky Miloš Zeman, který avizoval, že ministra financí neodvolá. Postupně se také s odkazem na různé ústavní právníky snažil hledat cesty, jak prodloužit lhůtu na odvolání ministra financí.

Foto: Kateřina Frouzová

Pátek 5. května: Premiér nemá pravomoc úkolovat prezidenta, řekl Ovčáček. Babiš si odmítl poslechnout kontroverzní nahrávky

Prezident Miloš Zeman se odkazuje na výklad ústavy, podle nějž může odvolat pouze Sobotku, nikoliv celou vládu. S tím většina ústavních právníků nesouhlasí. Zeman tak podle politiků podpořil Andreje Babiše. Čtvrtečního incidentu na Hradě si všimla i zahraniční média, která informovala o ostrém střetu a přijetí demise, kterou však premiér nedonesl.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se se ostře vymezil proti ministru financí a nahrávkám, na kterých vystupuje. Vyzval Babiše k odchodu z vlády.

Sobotka opět překvapivě oznámil stažení demise. V situaci, kdy chce prezident odvolat pouze jeho, podle něj nedává smysl, protože Andrej Babiš by ve vládě zůstal i přes svůj střet zájmů. Sobotka podal prezidentovi návrh na odvolání ministra financí Andreje Babiše k úterý 9. května. Ten měl podle ústavy vyhovět bez zbytečného odkladu. Miloš Zeman přes svého tiskového mluvčího vzkázal, že se rozhodne po svém návratu z Číny v polovině května. O několik hodin později Hrad zpochybnil platnost Sobotkova návrhu kvůli uvedenému datu.

V datu ovšem nevidí problém Úřad vlády, který se ohradil, že i v minulosti návrhy na odvolání ministrů obsahovaly konkrétní data.

Andrej Babiš řekl, že Sobotkovy argumenty jsou směšné a z vlády odejít odmítl. Poprvé přiznal, že nahrávka, kde hovoří s novinářem MF Dnes, je autentická. Poslanci TOP 09 a ODS prosadili mimořádnou schůzi sněmovny týkající se ovlivňování médií Andrejem Babišem. Zástupci hnutí ANO svému předsedovi věří a odmítají si nahrávky poslechnout. Bývalý novinář MF Dnes Marek Přibil ale potvrdil, že se s Babišem několikrát sešel.

 

Právě se děje

Další zprávy