Brusel /od zpravodaje Aktuálně.cz v Belgii/ - Lehký větřík a zamračené nebe vítaly návštěvu na nákladní lodi Victoria kotvící v bruselském přístavu.
Návštěvníky byli zástupci evropského loďařského průmyslu. V tmavých společenských oblecích a zelených přílbách na hlavě působili poněkud legračně, což události ubíralo na vážnosti, ale nikoli na závažnosti.
Čistší lodě i pro Labe
Victoria má oficiální titul nejčistší loď na světě. A je ukázkou, jak by měla vypadat vodní doprava v budoucnu. Třeba i na českém úseku Labe.
Loď už několik měsíců převáží kapalná paliva po říčních kanálech v oblasti domovského přístavu Rotterdam a také kolem Antverp. Nyní však z Nizozemska připlula do Bruselu, aby se představila jako příklad úspěšných technických projektů podporovaných Evropskou unií.
I nejekologičtější se dá vylepšit
O lodní dopravě se plným právem říká, že je nejekologičtější ze všech, protože spotřebuje nejmíň energie.
V improvizovaném hangáru v přístavu, hned vedle Victorie, vyčíslil výhody lodní přepravy evropský komisař pro vědu Janez Potočnik: "Doprava tuny nákladu po vodě je desetkrát až padesátkrát efektivnější, než když se tatáž hmotnost převeze nákladním automobilem. A asi pětasedmdesátkrát účinnější než při dopravě letecké," zdůraznil.
Ale vodní přeprava stejně může být ještě čistší, soudí Evropská komise.
Zplodiny na vodě
Evropská unie je největším uživatelem a současně i největším poskytovatelem lodní dopravy. Je zde registrována flotila námořních nákladních lodí představující asi 38 procent světové lodní přepravní kapacity, uvádějí unijní dokumenty.
Jenže většina plavidel používá pro pohon naftové motory, jež produkují oxid uhličitý, který přispívá ke globální změně klimatu.
Další vzniklé zplodiny, oxidy dusíku a síry z lodních motorů, zvyšují kyselost vody, která škodí rybám i vodnímu rostlinstvu, vedou ke kyselým dešťům, a také naleptávají lidské plíce. A plicím samozřejmě nesvědčí ani tuhé částice vylétávající z naftových motorů.
Rychlost určuje počítač
Sedmdesát metrů dlouhá, 1300 tunová Victoria patří společnosti BP Shipping, která ji vystavěla za pomoci dalších firem a s podporou evropských peněz.
"Máme tu špičkové čištění spalin z motorů," ukazuje Mike Smyth z BP Shipping na vyleštěné stroje v podpalubí. Jemné filtry z mikrovláken zachytávají tuhé částečky, které se vzápětí spalují ve vysoké teplotě. Katalytická reakce odstraňuje ze zplodin oxidy dusíku.
Množství oxidů síry je sníženo už předem. Loď totiž využívá naftu s velmi nízkým obsahem síry, podobnou té, kterou užívají dieselové automobily.
Nižší spotřebu paliva pak zajišťuje zejména počítačový program, který řídí zatížení motoru a určuje optimální rychlost lodi podle vnějších podmínek. Vše pro to, aby se palivo využilo co nejlépe. Ubývá jej z nádrže o patnáct až dvacet procent méně než na obdobných běžných lodích.
Budeme požadovat víc
Victoria je první ukázkou toho, co bude Evropská unie časem po lodích požadovat. Na řekách i na moři.
"Lodní doprava byla zatím vyloučena z dohod o snižování emisí oxidu uhličitého. Ale to se musí časem změnit," řekla při debatě v hangáru vedle lodě členka Evropského parlamentu Dorette Corbeyová.
Bude to znamenat další tlak na vyšší účinnost lodních naftových motorů. Anebo rovnou na změnu pohonu.
Nové návrhy pro obří motory
Evropské výzkumné programy zaměřené tímto směrem, už začaly. Jeden z nich, s výmluvným názvem HERCULES, představil jeho koordinátor Nikolaos Kyrtatos, profesor lodního stavitelství z Národní technické univerzity v Athénách.
Sdružení čtyřiceti partnerů z desítky evropských zemí zkoumá, jak konstruovat obrovské naftové motory pro mamutí námořní lodě, aby v nich spalování paliva probíhalo co nejefektivněji a do roku 2020 dokázaly tyto motory dosahovat dnešních výkonů se spotřebou o pětinu nižší.
Elektromotory na metan
Druhou cestu představuje výzkumný projekt METHAPU. Jeho cílem je pohánět lodě díky palivovým článkům na metan. Plyn by přeměňovaly na elektřinu, která by pak poháněla lodní elektromotory.
Palivové články dosahují velmi vysoké, až osmdesátiprocentní účinnosti, avšak jsou zatím velice drahé kvůli používaným katalyzátorům z platiny nebo palladia.
Výzkumníci doufají, že se jim nevýhody palivových článků nakonec podaří překonat.
Palivové články pro zámořské kolosy?
"Zatím zkoumáme palivové články jenom jako doplňkový pohon, vedle hlavního, naftového. Ale předpokládám, že je bude možné jednou využít i jako pohon jediný. A nejen na řekách, ale i v obrovských zámořských lodích," věří koordinátor projektu Carl-Erik Sandström z finské společnosti Wärtsilä, která vyrábí ty největší lodní motory.
Jak se tedy ukazuje, tlak na snižování spotřeby fosilních paliv, kterému se už musí přizpůsobovat automobilky, se rozšířil i na řeky a oceány. U nás jej určitě časem zaznamenáme na Labi.
