Lindau, Sofie /Od našeho zpravodaje/ - Míchání benzínu a motorové nafty s biopalivy z rostlin, které nařizuje Evropská unie, nepřinesou valný prospěch životnímu prostředí a ještě povedou ke zdražení potravin, dokazují odborníci.
Evropská unie chce snížit spotřebu fosilních paliv. A také omezit vypouštění oxidu uhličitého, který vzniká při jejich spalování, v atmosféře pak pod sebou zadržuje teplo a přispívá ke globálnímu oteplování.
Proto unie rozhodla, že do roku 2010 by 5,75 procenta spotřeby motorových paliv měly tvořit líh a bionafta získávané ze zemědělské produkce, zejména z kukuřice, obilí, cukrovky a řepky olejky. K tomuto cíli postupně směřuje i Česká republika. Od nynějšího září musí být prodávaný benzín a motorová nafta smíchávány s lihem a bionaftou tak, aby celkový podíl biopaliv dosáhl dvou procent.
Ostatně, o podpoře biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin rozhodl i americký Kongres.
Uzavřený cyklus
Unijní rozhodnutí vychází z faktu, že rostliny jsou, na rozdíl od fosilních paliv, obnovitelným zdrojem. Při jejich spalování se sice také do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý, ale ten vzápětí zase "stáhnou" nové rostliny. Tím se cyklus uzavírá a v atmosféře se díky tomu nezvětšuje celkové množství skleníkových plynů.
V praxi je to však složitější.
"Účinnost fotosyntézy je velmi nízká," připomíná nositel Nobelovy ceny profesor Hartmut Michel z německého Ústavu Maxe Plancka pro biofyziku.
Téma jej tak rozčiluje, že mu na nedávném setkání nejslavnějších badatelů s mladými vědci v jihobavorském městě Lindau věnoval samostatnou přednášku. (Podrobněji o setkání v Lindau čtěte ZDE.)
Využije se jen zlomek energie
"Ukazuje se, že rostliny dokážou uložit do svého těla, neboli do biomasy, méně než jedno procento energie slunečního záření, které dopadlo na plochu, kde rostou," vypočítával profesor Michel v Lindau. "Když pak lidé vyrábějí z biomasy paliva, efektivita tohoto procesu je tak nízká, že biopaliva pak obsahují v průměru jen 0,4 procenta původní sluneční energie."
A ani to ještě není všechno. Na pěstování rostlin totiž musí lidé také vynaložit další energii: Naftu na pohon zemědělských mechanismů, které půdu obdělávají a sklízejí úrodu. A také umělá hnojiva, jejichž chemická výroba je vysoce energeticky náročná, a dodaná energie se zde obvykle získává z fosilních paliv...
"Celkově mi vychází, že ekvivalent asi poloviny energie, kterou máme v biopalivech, musí být vynaložen jen na výrobu těchto biopaliv," sečetl profesor Michel. "To nedává velký ekonomický smysl."
Slunce nabízí víc
Podle jeho názoru by bylo lepší dotace, které dostanou zemědělci na produkci úrody, jež se pak promění v biopaliva, místo toho použít na vývoj fotovoltaických článků.
Ty dokážou proměnit sluneční záření přímo v elektřinu. Zatím jsou však drahé a málo účinné. "Jejich vlastnosti však můžeme technicky vylepšovat. Kdežto efektivita biosyntézy je dána přírodou a mnoho s ní už nenaděláme," řekl Hartmut Michel.
Jak uvedl, část Sahary, pokrytá fotovoltaickými články, by mohla v budoucnu zásobovat energií celou Evropu a Afriku. Vědci by však ještě museli snížit dnešní ztráty při přenosech elektřiny. "Kdežto kdybyste chtěli získat elektřinu pro Německo z rostlin, museli byste jimi osázet úplně celé jeho území. Prostě: užití půdy pro pěstování rostlin jako zdroje energie je vysoce neefektivní," shrnul.
Politické rozhodnutí
Také jiní odborníci soudí, že rozhodnutí Evropské unie o využití biopaliv bylo motivováno hlavně politicky. Zvýší odbyt produkce dotovaných zemědělců, ovšem může mít nepříjemné následky.
Na mezinárodním semináři o nových zemědělských trendech, které v bulharské Sofii pořádala agrochemická větev německého koncernu BASF, konstatoval viceprezident koncernu Klaus Welsch: "Zemědělská produkce potravin a zemědělská produkce biopaliv dnes nejsou v rovnováze. A to bude mít výrazné dopady."
Rovnováhu rozkýval vládami podporovaný odbyt biopaliv. "Například ve Spojených státech se začalo více kukuřice používat pro výrobu lihu, který se pak spaluje v automobilech. Tím se ovšem snížilo množství levné kukuřice, které si z USA dováželo Mexiko pro výrobu potravin," uvedl Welsch. "A nejen to, Spojené státy začaly kukuřici pro biopaliva vykupovat i přímo v Mexiku. Tím se mexické potraviny zdražují a části tamních obyvatel hrozí hlad."
Tlak na cenu potravin
V dnešním světě se úroda vypěstovaná na jednom kontinentě snadno převáží ke spotřebě na jiný kontinent. Proto evropská a americká poptávka po biopalivech mění situaci na celé zeměkouli.
A protože se obilím krmí i zvířata, má růst jeho cen dopad i na zdražení masa. Globální zdražení potravin, jehož jednou z příčin je poptávka po biopalivech, tedy podle výsledků svého nedávného zasedání v Portugalsku očekává i Evropská asociace krmivářů.
"Bude trvat deset, možná patnáct let, než se zemědělská produkce potravin a zemědělská produkce biopaliv zase dostane do rovnováhy," odhadl na sofijském semináři Klaus Welsch.
| Další texty z rubriky Věda najdete ZDE. |
