Lund - Patří bezesporu mezi nejčilejší částice hmoty a podle kvantové mechaniky vlastně nikdy tak úplně přesně nevíme, kde se vyskytuje a jaká je jeho hybnost.

Řeč je o elektronu, který teď tým vědců z univerzity v Lundu pod vedením Johana Mauritssona vůbec poprvé nafilmoval v pohybu. Svůj experiment popsali v odborném časopise Physical Review Letters.

Základem filmu, který zaznamenal dva oběhy elektronu kolem jádra helia, byl takzvaný kvantový stroboskop, který funguje podobně jako stroj vytvářející krátké záblesky na diskotékách.

Jenže ten, který použili ve Švédsku, vydává impulzy trvající pouhých 10 -18 vteřiny, tedy jednu attosekundu. "Jediná attosekunda se má ke klasické vteřině jako vteřina k věku celého vesmíru," upřesnil Mauritsson.

Pomocí druhého laseru pak vědci přesně zaznamenali pohyb vybuzeného elektronu. Dva oběhy jádra trvající dohromady 300 attosekund potom počítačově zpomalili na rychlost klasického filmového pásu.

Záznam ovšem není žádným filmem v běžném slova smyslu, tedy pohybem rozfázovaným do okének. Jde spíš o počítačový model chování elektronu.

Mauritsson ale zdůraznil, že nejde o samoúčelnou hrátku potrhlých fyziků. Modelování pohybu elektronů totiž může přinést nové poznatky například při výzkumu ionizace.