Ženeva - Největší urychlovač částic na světě byl ve středu dopoledne pokusně spuštěn v Evropské laboratoři pro fyziku částic (CERN).
Jeho úkolem bude napodobit v malém podmínky po vzniku vesmíru (velkém třesku), a mimo jiné najít neobyčejně tajuplnou částici zvanou Higgsův boson. Její existenci sice vypočítali, ale zatím v praxi neprokázali. Přitom doufají, že právě tato částice by mohla vysvětlit, co je vlastně ve vesmíru okolo nás.
Propočty totiž říkají, že veškerá viditelná hmota hvězd a těles, které odrážejí světlo, tvoří jen čtyři procenta celkové hmoty a energie vesmíru. Zhruba pětinu vesmíru tvoří "temná" či "skrytá" hmota, která nevydává ani neodráží světlo ani jiná elektromagnetická záření. A celý zbytek vesmíru pak dotváří "temná" či "skrytá" energie.
Vědci doufají, že díky novému zařízení přijdou na to, co to ta temná hmota a energie vlastně je.
Přístroj se jmenuje Velký hadronový urychlovač; hadrony pak vědci nazývají částice jako proton, neutron, boson, mezon...
Černých děr se nebojíme
Několik fyziků v minulosti vyslovilo názor, že v novém urychlovači může vzniknout mikroskopická černá díra, jakou zatím známe jen z vesmíru. Ta má tak silnou gravitaci, že do sebe vtahuje všechnu hmotu v okolí, a to včetně světla, tedy fotonů.
Stanovisko vědeckého vedení laboratoře CERN však riziko vzniku nebezpečné černé díry v urychlovači odmítá.
Teď čekají obrovské objevy
Do 27 kilometrů dlouhého kruhového tunelu, umístěného v hloubce 50 až 175 metrů pod hranicí Švýcarska a Francie, fyzikové poprvé vpustili svazek zrychlených protonů o tloušťce lidského vlasu. Ověřili si tak, že zařízení, jehož celková cena se odhaduje na šest miliard eur, funguje.
"Mám radost, že se nám podařilo toto skvělé zařízení postavit a teď doufám, že jsou před námi obrovské objevy," řekl krátce po spuštění pro agenturu Reuters generální ředitel laboratoře CERN Robert Aymar.
Hlavní experimenty se však čekají až od konce října, kdy budou fyzikové pouštět částice, zrychlené téměř na rychlost světla, proti sobě, aby se srazily. Právě při tom by chtěli v malém napodobit velký třesk a vznik hmoty.
Česká účast
Na experimentech se bude podílet přes osm tisíc fyziků z celého světa. I z Česka.
Češi jsou zapojeni zejména do projektu ATLAS, při němž se bude zjišťovat, zda při srážkách vzniká Higgsova částice, a pak také v projektu ALICE. V něm vědci vyvolají srážky těžkých jader olova a zlata, aby zjistili, zda vznikne hustá a horká jaderná hmota, jaká se vyskytovala na začátku vesmíru těsně po velkém třesku.
O tom, zda se díky novému urychlovači vznikne časový tunel do budoucnosti, čtěte:
Nový urychlovač částic má pomoci vyjasnit vesmír
O hledání temné hmoty a energie vesmíru čtěte:
Teleskop pro výzkum tajemného záření vzlétl do vesmíru
Katrin jela kolem Evropy vážit vesmír
