Washington/Praha - Mezinárodní tým vědců objevil nejhmotnější neutronovou hvězdu, pomocí níž podrobil zkoušce Einsteinovu teorii relativity v doposud nejextrémnějších podmínkách. Výsledek potvrdil, že Einstein měl pravdu.

Základní údaje o teorii relativity:

- Teorie relativity je souborem dvou fyzikálních teorií, jejichž autorem byl slavný americký fyzik německého původu Albert Einstein. Nejdříve Einstein publikoval takzvanou speciální teorii relativity (1905), poté k ní přibyla takzvaná obecná teorie relativity (1916). Cílem obou teorií bylo vysvětlit fakt, že se elektromagnetické vlnění nechová v souladu s Newtonovými zákony o pohybu. Později vznikla relativistická fyzika, která studuje jevy odehrávající se při vysokých rychlostech.

- Německý odborný časopis Annalen der Physik uveřejnil v září 1905 článek K elektrodynamice pohybujících se těles, ve kterém Einstein předložil takzvanou speciální teorii relativity. Tato teorie se základním východiskem konstantní rychlosti světla zcela rozmetala dosavadní představy o vztazích mezi prostorem a časem a mezi hmotou a energií a zahájila relativistickou epochu fyziky trvající dodnes. Einstein například formuloval jednotný čtyřrozměrný časoprostor a zavedl do fyziky pojmy jako dilatace času, kontrakce délek či relativnost současnosti.

- Obecnou teorii relativity zveřejnil slavný fyzik poprvé v prosinci roku 1915 při přednáškách na Pruské akademii věd, ale publikoval ji až v roce 1916. Tato teorie vychází z toho, že považuje za ekvivalentní všechny pozorovatele a pro všechny platí stejné zákony obecné relativity, i když je jejich pohyb se zrychlením. Gravitace tady nepůsobí jako síla, ale jako důsledek zakřivení časoprostoru. Je to geometrická teorie předpokládající, že přítomnost hmoty zakřivuje časoprostor.

- Některé rovnice obecné teorie relativity zveřejnil již před Einsteinem německý matematik David Hilbert. Je pravděpodobné, že se na definování obecné relativity podíleli oba vědci.

- Při vykládání nesnadné Einsteinovy teorie relativity si učitelé vypomáhají různými příklady. Mezi nejznámější patří takzvaný paradox dvojčat. Jedno z dvojčat zůstane na Zemi a druhé odletí raketou ke hvězdám. Vesmírná loď se přiblíží rychlosti světla, po čase se vrátí na zeměkouli. Zatímco astronaut mezitím zestárl jen o málo, z jeho dvojčete, které zůstalo na Zemi, je stařec.