Analýza - Nejlepší obranou proti chřipce je očkování, a to by také mělo zastavit případnou pandemii současného viru. Nemůže však být k dispozici dříve než za několik měsíců.
V čem jsou složitosti současné výroby očkování proti chřipce? A můžou s tím vědci něco dělat?
Teorie očkování...
Očkování, čili vakcinace, je osvědčené preventivní opatření zabraňující šíření mnoha nakažlivých chorob. U chřipky je však trochu složitější.
Princip vakcinace je znám už 213 let. Dnes vědci vezmou choroboplodné zárodky, které vyvolávají nemoc, a usmrtí je nebo alespoň oslabí, obvykle pomocí chemických látek, nebo třeba ozařováním. Tyto zárodky pak lékaři vnesou do těla očkovaného člověka.
Nemoc po takovéto umělé nákaze nevypukne, nebo má jen velmi mírný průběh. Ale imunitní systém se "naučí" rozpoznávat tohoto konkrétního nepřítele a vytvářet protilátky, kterými jej zničí. Když tedy očkovaného člověka napadne živý původce této nemoci, obrana proti němu je už připravena, takže choroba u očkovaného člověka už nemívá tak těžký průběh.
...a chřipková praxe
U chřipky je velmi nepříjemné, že se její virus neustále mění. Světová zdravotnická organizace proto každý rok rozhoduje, jaká vakcína se bude vyrábět, protože je vhodná proti virům, které zrovna nejvíce hrozí. Ve světě se jí pak vyrobí ročně asi 400 milionů dávek. Následující rok se však musí připravovat vakcína nová, protože viry mezitím zmutovaly.
Proto není možné získat jedním očkováním dlouhodobou imunitu proti chřipce, ale očkování se musí každý rok opakovat s novým typem vakcíny.
Problémy s vajíčky
V praxi se dnes chřipková vakcína nepřipravuje z celých virů, protože ty zatěžují lidský organismus, i když jsou usmrcené. Pomocí chemikálií vědci mrtvé viry "naštípají" a vakcínu dělají ze dvou významných bílkovin na jejich povrchu, zvaných hemaglutinin a neuraminidáza. Imunitní systém očkovaného člověka se pak "naučí" tyto proteiny najít a ničit.
Vakcíny proti chřipce vyrábí řada farmaceutických společností ve světě. Většina z nich potřebné viry množí v oplozených slepičích vejcích. Potřebují jich ročně stovky milionů.
Takové vakcíny jednak nejsou vhodné pro lidi, kteří jsou alergičtí na vaječné bílkoviny. A také trvá asi půl roku, než se takto podaří novou vakcínu vyrobit, protože takové množství vajec se neopatří snadno.
Nadějnější tkáňové kultury
Některé firmy využívají způsob jiný, při němž se chřipkové viry množí ve zvířecích buňkách. Patří k nim například americká firma Baxter, která může chřipkové vakcíny vyrábět mimo jiné i ve svém závodě v Bohumile v České republice.
V tomto případě zabere doba na přípravu výroby ve velkém tři až čtyři měsíce. Samozřejmě za předpokladu, že i nový virus se bude dobře množit v osvědčených buněčných kulturách.
V této chvíli už vědci ve světových laboratoří virus nové chřipky zkoumají. Zřejmě již budou schopni dát jej k dispozici výrobcům vakcín.
Hledání univerzální vakcíny
Průmyslová příprava vakcíny je mnohem levnější než výroba protivirových léků. A správně zvolená preventivní vakcína je také účinnější než léky, nasazené, až když pacient onemocní.
Proto je také výroba očkovacích látek nejlepší možností, jak zastavit nové chřipkové epidemie. I když bohužel až po řadě měsíců, než se podaří vakcínu připravit a vyrobit jí dostatečné množství.
Vědci už několik let zkoumají, jak by se dala vyrobit chřipková vakcína univerzální. Chtějí ji založit na takové části chřipkového viru, který se neproměňuje tak rychle jako zmiňované bílkoviny hemaglutinin a neruraminidáza na povrchu chřipkového viru.
Očkování zatím jen pro myši
Například Vlámský meziuniverzitní ústav pro biotechnologie v belgickém Ghentu koordinuje mezinárodní projekt spolufinancovaný Evropskou unií. V něm vědci zkoumají bílkovinu, označovanou jako M2, která je rovněž na povrchu virů chřipky. Avšak od roku 1933, kdy byl lidský chřipkový virus poprvé izolován, se bílkovina M2 téměř nezměnila.
Vakcína založená na bílkovině M2 by tedy "naučila " lidský imunitní systém najít a zničit virus, který ji obsahuje.
V Ghentu mají s takovou vakcínou dobré výsledky, ale jen při pokusech na myších. Od nich je k medicíně pro lidi ještě hodně daleko.
Imunita na celý život - ale až někdy v budoucnu
Tímto či podobným způsobem by však mohla jednou vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Nebylo by nutné sestavovat stále novou. A očkovaní lidé by získali imunitu na řadu let, ne-li na celý život, proti všem chřipkovým kmenům, co se mohou objevit.
Na tu dobu si však ještě budeme muset počkat. Zatím mají nové chřipkové viry dlouhé měsíce na to, aby mohly škodit.
