Washington - Vědcům se podařilo postoupit v rozpoznávání genetické informace mamuta, a to díky jeho srsti, kterou zakoupili na internetu. Přiblížili se tak možnosti, že se podaří tohoto vyhynulého chobotnatce klonovat, a vrátit jej tak zpět do života.
Vědci z americké Pensylvánské univerzity informovali v časopise Science, že dokázali dekódovat sedmdesát procent mamutího genomu neboli souhrnu dědičných informací, které jej utvářely. Je to nejvíc, do jaké míry se zatím podařilo rozluštit genetickou informaci vyhynulého zvířete. Tím badatelé získali cenné poznatky o vývoji mamutů jako druhu a mohli se zaměřit na genetické mutace, které těmto zvířatům umožňovaly přežít v nehostinných podmínkách. Dešifrování mamutí DNA by navíc mohlo být prvním krokem k podobnému zkoumání DNA předků lidí, například neandertálců. Informoval o tom časopis Science.
Srst koupená na internetu
V roce 2005 zkoumal genetik Stephan Schuster z Pensylvánské univerzity mitochondriální DNA mamuta. To je genetický materiál, který se nachází mimo buněčné jádro a dědí se po matce. Potvrdil, že tito živočichové byli blízkými příbuznými slonů a že se od sebe vývojově začali odlišovat před šesti miliony let. Pozdější výzkumy vedly k hypotéze, že na Sibiři namísto jednoho druhu mamuta existovaly dva.
Schuster se rozhodl ve výzkumu pokračovat, neměl však přístup k dalším vzorkům. Na internetovém aukčním portálu e-bay proto koupil vzorek mamutí srsti. Ta je výborným zdrojem genetických informací, neboť existuje menší pravděpodobnost, že by v ní byly přítomné bakterie nebo plísně, než je tomu u kostí.
Díky ní zmapoval sekvenci 3,3 miliardy párů bází mamutí DNA. "Tento soubor dat je stokrát rozsáhlejší než jakákoliv jiná genetická mapa vyhynulých druhů, což dokazuje, že výzkumy DNA pravěkých zvířat mohou dosáhnout podobných výsledků jako moderní genetické projekty," uvedl Schuster pro časopis Science.
Potvrzené hypotézy i mamutí nemoci
Nová data potvrdila, že prapředek slona se od mamuta oddělil zhruba před šesti miliony let a že na Sibiři opravdu žily dva druhy mamutů. Schusterův tým dokonce přišel na to, že oba druhy se geneticky oddělily před víc jak jedním a půl miliónem let. Také zjistil, že mamuti měli daleko menší genetickou rozmanitost ve srovnání například s primáty, a proto byli náchylnější k vyhynutí. Vědci však také odhalili několik mutací, které se vyskytují pouze u mamutů a které jim zřejmě pomáhaly vyrovnat se s životním prostředím.
Tým v současné době pátrá po virových sekvencích, které mohly proniknout do mamutího genu, a po genetických změnách, které by osvětlily, jaké nemoci nebo genetické mutace vedly k vyhynutí mamutů, když se na Sibiři před dvanácti tisíci lety změnilo klima. A jak uvádí v tiskové zprávě, shání peníze, které mu umožní dekódovat zbytek mamutího genomu.
Blíž ke klonování
Mamuti vymřeli na Wrangelově ostrově na jednom cípu Sibiře asi před 4500 lety (tedy kolem roku 2500 př. n. l., kdy už se v jiných částech světa formovaly první lidské státy) . Byla to však už zvláštní rasa zvířat velkých jako dnešní krávy. Ani ta se však nedokázala přizpůsobit změně klimatu, která tehdy nastávala.
Zhruba před 10 až 15 tisíci let se na severní polokouli oteplilo a přibylo vlhkosti. Rozsáhlé travnaté stepi, jež byly vhodným životním prostředím mamutů, se v nivách řek změnily v mokřady a jinde začaly zarůstat jehličnatými lesy, které byly pro mamuty nestravitelné. Stáda mamutů se tedy začala stěhovat na sever. Nové klima je však následovalo, takže mamuti nakonec v nových podmínkách nepřežili.
Už několik vědeckých týmů v minulých letech oznámilo, že by rády mamuty naklonovaly a přivedly tak znovu k životu. Teoreticky k tomu vědci potřebují samičí vajíčko indické slonice (indičtí sloni jsou totiž mamutům bližší než afričtí sloni). Do vajíčka by vnesli genetický materiál z jádra mamutí buňky, a pokud by se z vajíčka začalo vyvíjet mamutí embryo, implantovali by je do dělohy některé slonice, která by mládě donosila.
Výsledkem by sice nebyl zcela "čistokrevný" mamut, ale živočich mamutovi tak blízký, jak to jen dnešní věda umožňuje.
Zatím však všechny zkoumané buňky z nalezených zmrzlých prehistorických zvířat měly ve svém jádře natolik poškozenou DNA, že pokusy o jejich klonování vůbec nepřicházely v úvahu. Pokud se však podaří dokončit výzkum mamutí DNA, bude ji možné zrekonstruovat v laboratoři a pak vnést do sloního vajíčka. Takže by se mamut mohl zase vrátit na Zemi...
