Uhodily mrazy. Nejvíc vadí hubeným, nemocným a opilým

Josef Tuček
26. 1. 2010 21:10
Pozor na uši, nos a bradu. Omrzají nejrychleji, ale bolest před tím nevaruje
Školka na inspekci pevnosti labského ledu.
Školka na inspekci pevnosti labského ledu. | Foto: Reuters

Praha - Mrazy, které v některých místech republiky klesají až hluboko pod minus dvacet stupňů Celsia, představují samozřejmě nebezpečí pro zdraví lidí, kteří si nedají pozor.

"Nejdříve omrzají vyčnívající části těla, tedy uši, nos, brada či prsty. Nebezpečí tkví v tom, že omrzání většinou nebolí," připomíná Jindřich Mourek, profesor Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který přednáší také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Proto je například při zimních túrách důležité, aby si lidé hlídali, zda v těchto částech těla neztrácejí cit, a vzájemně si ověřili, zda jim uši či nos nadměrně neblednou. Při pobytu venku v mrazu je nebezpečný vítr, který strhává již ohřáté vrstvičky teplého vzduchu nad kůží či pod oděvem. Ztráty tepla jsou pak mnohonásobně větší.

Člověk je odolnější než zvířata

Člověk umí odolávat velmi širokému rozpětí teplot; je to zřejmě jediný tvor, který dokáže žít na zeměkouli v ohromném tepelném rozmezí - od minus 40 stupňů Celsia v Grónsku a na Aljašce až k teplotám kolem plus 40 stupňů na Sahaře a v rovníkových oblastech. A umí se jim přizpůsobit, nejen silnějšími či tenčími vrstvami oblečení, ale i celkovou adaptací organismu.

Lidé, kteří nesplňují požadavky na moderní štíhlou postavu, mají za mrazu konečně nějakou výhodu. Podkožní tuková vrstva slouží jako výborný tepelný izolátor.

Dobrá strava i oblečení

Stálá teplota lidského těla je nezbytnou podmínkou správných chemických procesů v tkáních, zejména v mozku nebo v srdci. Tělo si tedy v mrazu teplotu udržuje výrobou vlastního tepla, k čemuž potřebuje energeticky bohatou stravu.

Vcelku známé je, že před chladem chrání oblečení složené z řady vrstev, které mezi sebou zadržují ohřátou vrstvu vzduchu. Do mrazu se nehodí třeba len, mnohem lepší je bavlna. Skrz oděvy, které v sobě mají oka, snáze uniká teplo.

Když se organismus trénuje, na chlad se lépe adaptuje. Ale trénink musí být opatrný.
Když se organismus trénuje, na chlad se lépe adaptuje. Ale trénink musí být opatrný. | Foto: Reuters

Špatné je také zvlhlé oblečení, to nedokáže od chladu izolovat. Naopak suché noviny představují velmi dobrou tepelně izolační vrstvu, jak koneckonců dobře vědí třeba bezdomovci.

Alkohol špatně reguluje teplo

Paradoxně nejnebezpečnější je mráz pro lidi, kteří se právě "rozehřáli" alkoholem.

"Opilec je typickým příkladem špatné regulace tepla, takže v chladu snadno zemře na podchlazení," vysvětluje profesor Mourek.

Je to proto, že alkohol rozšiřuje povrchové krevní cévy - proto po něm lidé červenají v obličeji. Opilý člověk pak má mylný pocit horka. Alkoholové opojení mu snižuje schopnost uvažovat, takže se ještě ani pořádně neoblékne, a v důsledku velkých ztrát tepla umrzne.

"Když teplota lidského těla klesne kvůli okolnímu chladu na nějakých 32 stupňů Celsia, člověk ztrácí vědomí a už není schopen se nijak proti chladu bránit," poznamenává Jindřich Mourek.

Zdraví ovlivňuje odolnost

Tepelné extrémy vadí některým lidem víc než jiným. Obvykle to závisí na zdravotním stavu člověka.

"Štítná žláza nebo nadledviny vytvářejí v lidském těle hormony, které jsou nutné k překonávání stresových stavů, tedy i takzvaných tepelných stresů. Člověk se zvýšenou činností štítné žlázy se špatně vyrovnává s vedrem, člověk s poruchami tvorby hormonů nadledvin se špatně vyrovnává s oběma tepelnými extrémy, s mrazem i horkem. Odolnost vůči tepelným extrémům snižuje i cukrovka, která narušuje zpracování živin v těle," líčí Jindřich Mourek.

Tmavá pleť omrzá rychleji

Loď se probojovává polozamrzlou řekou Labe k dokům v Hamburku.
Loď se probojovává polozamrzlou řekou Labe k dokům v Hamburku. | Foto: Reuters

Lékaři také vypozorovali, že při odolnosti proti mrazu záleží i na barvě pleti. Nemyslí tím samozřejmý fakt, že obyvatel Afriky je méně zvyklý vyrovnávat se s chladem než obyvatel Grónska.

V tomto případě jde o to, že na tmavé pokožce se omrzliny tvoří snáze než na pokožce světlé. Dokonce pokusy s morčaty ukázaly, že témuž zvířeti se omrzlina snáze vytvoří na tmavě zbarvené části jeho kůže než na kůži světlé.

Profesor univerzity v indickém Dillí Alok Kalla, který se problémem zabývá, to vysvětluje faktem, že mráz zničí buňky lidské pokožky, zvané melanocyty, v nichž vzniká pigment zvaný melanin. Ten chrání pleť před příliš pronikavým a nebezpečným slunečním zářením, což se v tropické Africe velice hodí. Mráz však tyto buňky poškozuje snáze než ostatní buňky pokožky. A to je pro osoby s tmavou pletí nebezpečnější než pro osoby s pletí světlou.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Po zřícení části obytného domu u Miami se pohřešuje 51 lidí, řekla místní činitelka televizi CNN. Podle starosty počet obětí pravděpodobně naroste.

Další zprávy