Praha - Mrazy, které v některých místech republiky klesají až hluboko pod minus dvacet stupňů Celsia, představují samozřejmě nebezpečí pro zdraví lidí, kteří si nedají pozor.
"Nejdříve omrzají vyčnívající části těla, tedy uši, nos, brada či prsty. Nebezpečí tkví v tom, že omrzání většinou nebolí," připomíná Jindřich Mourek, profesor Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který přednáší také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
Proto je například při zimních túrách důležité, aby si lidé hlídali, zda v těchto částech těla neztrácejí cit, a vzájemně si ověřili, zda jim uši či nos nadměrně neblednou. Při pobytu venku v mrazu je nebezpečný vítr, který strhává již ohřáté vrstvičky teplého vzduchu nad kůží či pod oděvem. Ztráty tepla jsou pak mnohonásobně větší.
Člověk je odolnější než zvířata
Člověk umí odolávat velmi širokému rozpětí teplot; je to zřejmě jediný tvor, který dokáže žít na zeměkouli v ohromném tepelném rozmezí - od minus 40 stupňů Celsia v Grónsku a na Aljašce až k teplotám kolem plus 40 stupňů na Sahaře a v rovníkových oblastech. A umí se jim přizpůsobit, nejen silnějšími či tenčími vrstvami oblečení, ale i celkovou adaptací organismu.
Lidé, kteří nesplňují požadavky na moderní štíhlou postavu, mají za mrazu konečně nějakou výhodu. Podkožní tuková vrstva slouží jako výborný tepelný izolátor.
Dobrá strava i oblečení
Stálá teplota lidského těla je nezbytnou podmínkou správných chemických procesů v tkáních, zejména v mozku nebo v srdci. Tělo si tedy v mrazu teplotu udržuje výrobou vlastního tepla, k čemuž potřebuje energeticky bohatou stravu.
Vcelku známé je, že před chladem chrání oblečení složené z řady vrstev, které mezi sebou zadržují ohřátou vrstvu vzduchu. Do mrazu se nehodí třeba len, mnohem lepší je bavlna. Skrz oděvy, které v sobě mají oka, snáze uniká teplo.
Špatné je také zvlhlé oblečení, to nedokáže od chladu izolovat. Naopak suché noviny představují velmi dobrou tepelně izolační vrstvu, jak koneckonců dobře vědí třeba bezdomovci.
Alkohol špatně reguluje teplo
Paradoxně nejnebezpečnější je mráz pro lidi, kteří se právě "rozehřáli" alkoholem.
"Opilec je typickým příkladem špatné regulace tepla, takže v chladu snadno zemře na podchlazení," vysvětluje profesor Mourek.
Je to proto, že alkohol rozšiřuje povrchové krevní cévy - proto po něm lidé červenají v obličeji. Opilý člověk pak má mylný pocit horka. Alkoholové opojení mu snižuje schopnost uvažovat, takže se ještě ani pořádně neoblékne, a v důsledku velkých ztrát tepla umrzne.
"Když teplota lidského těla klesne kvůli okolnímu chladu na nějakých 32 stupňů Celsia, člověk ztrácí vědomí a už není schopen se nijak proti chladu bránit," poznamenává Jindřich Mourek.
Zdraví ovlivňuje odolnost
Tepelné extrémy vadí některým lidem víc než jiným. Obvykle to závisí na zdravotním stavu člověka.
"Štítná žláza nebo nadledviny vytvářejí v lidském těle hormony, které jsou nutné k překonávání stresových stavů, tedy i takzvaných tepelných stresů. Člověk se zvýšenou činností štítné žlázy se špatně vyrovnává s vedrem, člověk s poruchami tvorby hormonů nadledvin se špatně vyrovnává s oběma tepelnými extrémy, s mrazem i horkem. Odolnost vůči tepelným extrémům snižuje i cukrovka, která narušuje zpracování živin v těle," líčí Jindřich Mourek.
Tmavá pleť omrzá rychleji
Lékaři také vypozorovali, že při odolnosti proti mrazu záleží i na barvě pleti. Nemyslí tím samozřejmý fakt, že obyvatel Afriky je méně zvyklý vyrovnávat se s chladem než obyvatel Grónska.
V tomto případě jde o to, že na tmavé pokožce se omrzliny tvoří snáze než na pokožce světlé. Dokonce pokusy s morčaty ukázaly, že témuž zvířeti se omrzlina snáze vytvoří na tmavě zbarvené části jeho kůže než na kůži světlé.
Profesor univerzity v indickém Dillí Alok Kalla, který se problémem zabývá, to vysvětluje faktem, že mráz zničí buňky lidské pokožky, zvané melanocyty, v nichž vzniká pigment zvaný melanin. Ten chrání pleť před příliš pronikavým a nebezpečným slunečním zářením, což se v tropické Africe velice hodí. Mráz však tyto buňky poškozuje snáze než ostatní buňky pokožky. A to je pro osoby s tmavou pletí nebezpečnější než pro osoby s pletí světlou.
