Brusel (od zvláštního zpravodaje) - Noční jednání na bruselském summitu Evropské unie zažívají jeden zvrat za druhým. Poté, co se podařilo přesvědčit k dohodě Polsko, objevili se na scéně noví potížisté. Belgie a podle některých diplomatických zdrojů se vzpírá i Finsko.
"Celé dva dny nic a nyní se Belgičané ozvali, že mají problém téměř se vším," uvedl jeden z diplomatů z nových členských zemí.
Jeho slova potvrdil mluvčí španělské delegace, který oznámil, že premiér José Luis Zapatero svolal brífink novinářů až na desátou ráno.
Zdá se tak, že dva dlouhé dny jednání jsou opět na začátku.
Polsko povolilo
Přitom se zdálo, že jestli na někom jednání zkrachuje, budou to Poláci. Okolo půlnoci se však začaly rojit pozitivní signály.
"Poláci akceptovali dohodu," uvedl podle agentury Reuters španělský ministr pro evropské záležitosti Alberto Navarro.
"Dohoda se zdá blízko," uvedl už dříve zdroj z francouzské diplomacie s odvoláním na pozdní telefonát prezidenta Nicolase Sarkozyho s polským premiérem Lechcem Kaczyńským.
Poláci se přitom dlouho zdráhali přistoupit na kompromis, který navrhlo německé předsednictví.
Německá kancléřka Angela Merkelová nakonec navrhla účastníkům summitu o reformách unijních institucí, aby o nové smlouvě EU začali jednat i bez Polska, pokud Varšava odmítne přistoupit na společnou dohodu.
Nakonec však po intervencích mimo jiné i Česka, ale zejména Francie a Veleké Británie se tuto "hrozbu" podařilo odvrátit.
Zasáhl bratr Jaroslaw
Polsku se nelíbíl navrhovaný systém hlasování v Radě EU .
Prezident Lech Kaczyński, který Polsko na summitu zastupuje, odeslal návrh Angely Merkelové do Varšavy. Jeho bratr, premiér Jaroslaw, svolal koaliční partnery Andrzeje Leppera a Romana Giertycha. Ačkoliv prezident v Bruselu naznačil, že jde o dobrý kompromis, z Varšavy zaznělo NE.
"Narazili jsme na zeď. Nejsme neochotni jednat, ale toto není cesta," komentoval návrh premiér Kaczyński v polské televizi.
Polskému premiérovi podle jeho prohlášení nejvíce vadí, že změny v institucích a hlasování se měly odsunout jen na rok 2014. V kuloárech v Bruselu se objevila informace, že Rakousko spolu s Lucemburskem zkusí ještě Polákům v poslední šanci navrhnout rok 2016.
"Dohoda je spíše možná na 2014," uvedl diplomat po informaci Francouzů, že dohoda je na spadnutí.
Podle dalších představitelů evropských zemí je dohoda narýsovaná tak, že se přesun k jinému systému institucí mezi lety 2014 až 2017. To se však prý nelíbí prointegračním zemím, jako jsou Itálie nebo Španělsko, které nechtějí Polákům ustupovat přespříliš.
Vějička pro Poláky
Odmítnutý balíček úprav, který Merkelová předala Polákům, obsahoval například změnu pravidel pro hlasování v Radě EU. Procentuální hranice pro schválení návrhu v Radě měla být vyšší než 65 procent populace. Přesné číslo však není známo.
Celá reforma unijních institucí, původně naplánovaná na rok 2009, se měla podle kompromisu odehrát až v roce 2014.
V Evropském parlamentu se měl navíc snížit počet německých poslanců. A uvolněná místa si měli přerozdělit Poláci a Španělé. V unii by tak vznikla jakási "velká šestka" nejsilnějších států.
Varšava má navíc dostat záruky, že ji Unie podrží, pokud by se Polsko kvůli Rusku dostalo do energetické krize. A že nebude snadné Poláky v Radě EU přehlasovat.
S čím všichni souhlasí
První výsledky už problematický summit nicméně má. Tedy pokud se všechny státy EU včetně Polska nakonec přece jen shodnou na dokumentu jako celku.
Minimálně dvě zásadní - a před summitem kontroverzní - témata již členy evropské sedmadvacítky nerozdělují.
Předsedajícímu Německu pod vedením Angely Merkelové se podařilo dosáhnout dohody ohledně ministra zahraničí Evropské unie a takzvané oranžové karty, kterou budou moci při schvalování legislativy rozdávat národní parlamenty.
Budou karty. Jako ve fotbale
Pojistka, která dává národním parlamentům mnohem větší pravomoci než dosud, byla obsažena už v návrhu ústavní smlouvy. Nizozemsko ji navrhlo zpřísnit.
Původně Nizozemci chtěli, aby měly parlamenty jednotlivých zemí za určitých podmínek možnost unijní legislativu zavetovat. Tedy "červenou kartu". Jejich požadavek podporovali i Češi.
Neschválený návrh euroústavy naopak umožňuje rozdávat jen "žluté karty". Na návrh třetiny národních parlamentů tak komise musí zdůvodnit, proč považuje svůj projekt za důležitý.
A dnešní dohoda? Kompromis - oranžová.
Když polovina parlamentů návrh odmítne, putuje zpět do Rady ministrů. Komise je tak částečně mimo hru, uvedly diplomatické zdroje blízké německému předsednictví.
Ne evropskému šéfdiplomatovi
Ministr zahraničí naproti tomu nebude. To byl zásadní problém například pro Velkou Británii.
Na druhou stranu - evropská zahraniční politika nebude tak roztříštěná jako dosud. Spojí se totiž funkce zmocněnce pro zahraniční politiku Javiera Solany a komisařky pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldnerová.
Nový vysoký představitel EU pro zahraničí sice nebude mít svůj diplomatický sbor, jak předpokládala euroústava, v budoucnu se však nebude zdvojovat činnost Evropské komise a Rady. Na nový post navíc bude z eurorozpočtu k dispozici přes deset miliard eur ročně.
Ještě v něčem však německé předsednictví podle zatím dostupných informací Británii ustoupilo: Charta základních práv, kterou Londýn vehementně odmítá, má být závazná jen v oblastech, které kryje evropské právo. Britské pracovní právo by tak charta žádným způsobem neovlivnila. Nejnovější informace dokonce hovoří o tom, že Británie dostane naprostou výjimku. Tudíž výměnou za to, že nechá v textu chartu jako závaznou, ale žádný britský ani evropský soud ji nesmí proti Británii použít.
Ač to vypadá, že se začíná pročišťovat vzduch na zatím velmi napjatém summitu, nemá německá kancléřka vyhráno. S předloženým textem musí souhlasit všech 27 zemí. A každá má ještě šanci během večera vznést námitky.
Proto se v této chvíli předpokládá, že by se jednání evropských vrcholných státníků mohlo protáhnout až do tří hodin do rána.
