Jak se vyrovnat s takovou tragédií, jakou byla střelba na filozofické fakultě, navíc těsně před Vánoci?
Takovou situaci nelze úplně předpokládat. Myslím si, že jen málo lidí událost o Vánocích vytěsní, většinu lidí to psychicky ovlivní v následujících dnech a týdnech. Měli bychom se vyhnout politickým diskusím a nechat v klidu pracovat vyšetřovatele, soudní znalce, psychology a další. My jako společnost se v tuto chvíli soustřeďme na soucit s postiženými a na sounáležitost v truchlení, protože ta tragédie asi zasáhla každého z nás.
Mnoha lidem to Vánoce nejspíš ovlivní…
Každá emoce má svůj emoční ventil. Pokud je tam vztek, tak pomáhá křik a nějaká fyzická aktivita. Pokud jde o smutek, kterého teď bude nejvíc, pomáhá pláč. Je to přirozená reakce, nestyďme se za to, pokud se nám po takové tragédii derou slzy do očí. Slavme tyto Vánoce, ale tišeji a pokorněji.
Špatných zpráv je v poslední době dost. Válka na Ukrajině, v Izraeli a Gaze, ekonomické problémy. Máte z vaší praxe poznatky o tom, do jaké míry například válka na Ukrajině působí na naši psychiku?
Je to nepochybně jeden z dalších stresových faktorů, které na nás všeobecně působí. Na rozdíl od přírodních katastrof jako třeba zemětřesení nebo povodně je válka trauma způsobené lidmi a jako takové je pro nás závažnější a zasahuje nás více.
Na druhou stranu je vzdálená stále ještě stovky nebo tisíce kilometrů a díky tomu je pro nás méně zatěžující než věci, s nimiž se setkáváme běžně. Moji klienti tak řeší stále převážně typické problémy, jako jsou vztahové záležitosti, problémy v rodině, otázky týkající se vztahů s dětmi nebo rodiči.
Válka na Ukrajině je tak pouze jedním z dalších stresových faktorů. Také zde hraje podstatnou roli to, jak jsme osobnostně nastaveni. Tedy individuální odolnost proti stresu, která je u každého z nás opravdu jiná. Kromě těch vnějších faktorů jsou nesmírně důležité hlavně ty, které se odehrávají v nás. Nejčastěji se jedná o nezpracovaná traumata z předchozího vývoje.
Už jsme přivykli negativním zprávám posledních let a měsíců, nebo se spíš stres u někoho násobí? Co je častější?
Naše schopnost zpracovávat negativní informace je dána právě tou odolností. Podvědomí s určitou mírou negativních informací počítá. Je na ně připraveno, ovšem pouze do určité míry.
Více nás zasahují stresové faktory, které se nás více dotýkají. Tedy například, když se konkrétně ptáte na zdražování, z něho totiž mohou vycházet vysloveně existenční obavy. Navíc náš mozek má tendenci si jednotlivé stresové faktory a informace všeobecně spojovat do jakýchsi celků. To mu umožňuje pracovat s nimi efektivněji, což ovšem neznamená, že tím celková zátěž poklesne.
Důležité je uvědomit si, že máme možnost s tím pracovat. Tou nejlepší je takzvaná racionalizace. Tedy možnost zachytit emoci, která se začíná rozvíjet. Protože každé emoci předchází myšlenka. A ve chvíli, kdy se tato emoce začíná rozvíjet, tak ji zkusit analyzovat. Pokusit se více přemýšlet o tom, co je za tím? Proč se mi to děje? Jaké jsou logické a racionální obsahy těchto informací? Vím, že to není jednoduché, ale dobrá zpráva je, že se to dá naučit.
Co doporučujete lidem, kteří se bojí války nebo nějaké velké krize?
Doporučuji lidem právě tuto racionalizaci. Propadnout malomyslnosti a skepsi se jeví v takové chvíli jako velmi lákavé a příjemné. Nicméně pokud si člověk dokáže uvědomit, že v dlouhodobém efektu se to na něm projeví pouze negativně, má větší motivaci začít pracovat na sobě.
To, o čem se zde bavíme, se do značné míry týká strachu nebo možná negativních emocí obecně. Jenomže strach nás vede k opatrnosti. Je pro naše přežití naprosto nezbytný a užitečný. Když se na to podíváme tímto prizmatem, uvědomíme si, že strach není negativní emoce. Strach je naopak svojí užitečností velmi pozitivní. Jako negativní ho označujeme pouze proto, že je nepříjemný. To samé platí o ostatních emocích, které jsme si zvykli označovat za negativní. Smutek je užitečný tím, že nám slouží k překonání ztráty.
Vztek je užitečný tím, že nám slouží k překonání frustrace. Když se na to tedy podíváme důsledně, žádné negativní emoce neexistují. Všechny emoce jsou užitečné a tím pádem v důsledku pozitivní. Zkusme se na to dívat touto optikou. Pokud prožívám něco negativního, tedy například strach, je dobré si uvědomit, čeho se v té době bojím. Uvědomit si, že ten strach, který právě prožívám, má k něčemu sloužit. Začít vnímat strach pozitivně. Přestat se bát toho, že se budu bát.
Je řešením třeba sledovat méně zprávy?
Přestat sledovat zprávy může být pro někoho řešením minimálně v krátkodobém horizontu. Každopádně je dobré si uvědomit, že sledování zpráv není moje povinnost, jestliže na mě působí negativně. Klidně s tím mohu přestat. Rozhodně je to řešení pro lidi, kteří jsou výrazně citliví na negativní zprávy.
Žijeme v době, kdy lidé vyhledávají častěji než dříve psychologickou a poradenskou péči?
Velmi nerad něco svádím na dobu. Každá doba je jiná a má svoje vlastní zatěžující faktory. Náš mozek je nastaven tak, aby to uměl selektovat a pracovat s tím. Dnes bývá často rozvoj komunikačních technologií označován za extrémně zatěžující faktor. Neumíme si ovšem ani omylem představit, jak velký zatěžující faktor například v minulosti byl pro lidi vynález knihtisku nebo parního stroje.
Množství lidí, které kteří vyhledávají psychologickou podporu a pomoc v poslední době roste. To ovšem ještě neznamená, že bychom museli tuto záležitost vnímat jednoznačně negativně. On to také může být důsledek zvýšené osvěty v této oblasti a snížení předsudků, což je z tohoto hlediska pozitivní.
Video: Lidé nosí květiny a svíčky k budově Karolina (22. 12. 2023)
