Ve kterých dalších zemích kromě Česka se chodí koledovat s pomlázkou a jaký drsný a krvavý zvyk dodržují někteří muži na Filipínách? Vyzkoušejte si v kvízu, co víte o oslavách Velikonoc ve světě. Některé tradice vás možná překvapí.
Vánoce bez ozdobeného stromku, cukroví nebo rodinné večeře si většina Čechů nedovede představit. Naši předci považovali Štědrý den za nejmagičtější večer v roce a využívali svátku k naplnění tradičních rituálů. Některé rodiny dodnes drží půst v naději, že uvidí zlaté prasátko, nebo si pod talíř dávají rybí šupinu pro štěstí. Podívejte se na zvyklosti, které patří k nejznámějším u nás.
Koledy, vánoční mše nebo předávání dárků patří k Vánocům stejně jako odpočítávání půlnoci k oslavám Silvestra. Alespoň u nás. Jinde ale o Vánocích jezdí na kolečkových bruslích, večeří v KFC nebo si pochutnávají na dýňové polévce. Vyzkoušejte si v kvízu, jak dobře znáte vánoční zvyky různých národů!
Zuby nehty se snažíme udržet starý svět, staré chyby a omyly. Zuby nehty si část z nás chce zachovat svoji lhostejnost a často ignorantskou pohodu. Třeba lhostejnost ke kaprům namačkaným před Vánoci v kádích na ulicích měst.
Dezerty, které vymýšlí pro svou kavárnu ve Werichově vile na pražské Kampě, připomínají umělecká díla. Není tedy divu, když doma během adventu často péct nestíhá. V nové kuchařské knize Vše sváteční si ale cukrářka Iveta Fabešová na vánoční cukroví posvítila. V rozhovoru mluví i o tom, proč konec podnikání s bývalým manželem zpětně vnímá jako dar a proč poctivý zákusek nemůže stát méně než stovku.
Jmenuje se Pevek a je nejsevernějším městem Ruska. Leží na Dálném východě a v minulosti sloužil jako důležitý přístav. Teď v něm žije jen zlomek původních obyvatel, kteří se navzdory nehostinným podmínkám snaží pokračovat v tradičním lovu a pastevectví. Aktuálně.cz přináší reportáž Rádia Svobodná Evropa o jednom z nejodlehlejších měst za severním polárním kruhem.
Zatímco dnešní děti mají před Vánocemi jen Mikuláše, dříve to na české vesnici bývalo pestřejší. Pár dní před ním chodily po vsích Barborky a pár dní po něm vyplácel v Čechách neposlušné děti Ambrož. Zvyky našich předků zachycuje fotogalerie z kouřimského skanzenu.
Anetě Gretzové je teprve šestadvacet let, a kdyby vyslyšela přání svých rodičů, pravděpodobně by dnes studovala vysokou školu. Ji ale v osmnácti letech uhranulo šití, a tak ukončila studium gymnázia a nastoupila jako tovaryška do ševcovské dílny. Dnes je jedinou ženou, která se u nás tomuto povolání věnuje. "Je to těžké řemeslo, člověk v něm musí být dobrý a musí si získat svou klientelu," říká.
Jan Novák se rozhodl praštit s mezinárodním byznysem a nadnárodní společnost vyměnil za krachující fabriku, kde se vyrábí tradiční české smaltované nádobí. Firma během tří let doslova povstala z popela, Novák ji převzal těsně před tím, než ji bývalý majitel rozprodal. Dnes se snaží uchovat českou tradici barevných hrnců a pečicích forem.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Přestože jsou Velikonoce křesťanským svátkem, podle průzkumu se během nich chystá navštívit kostel jen devět procent lidí. Čtyřdenní volno, které začalo Velkým pátkem, lidé tráví setkáváním s rodinou nebo přáteli. Téměř 80 procent žen pak nemá rádo šlehání pomlázkou, zažívají při něm i bolest. "Společnost je v pohybu. Velikonoční zvyky tvoří kulturní identitu, ale asi vymizí," míní odborníci.
Pomlázka je český unikát, nejstaršími velikonočními symboly jsou vajíčka a beránek. Pokud se vyprázdní smysl zvyků a rituálů a lidé jim už nerozumí, přestanou je časem dodržovat, vysvětlila před časem kulturní historička Eva Doležalová v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dnešní zvyky a symboly se podle ní časem promění, minimálně jako slavnost jara se ale v české kultuře Velikonoce udrží, předpokládá.
Velikonoční svátky nejsou jen čtyři dny volna spojené s vítáním jara, jak je někdo vnímá. Pro mnohé Čechy mají hluboký duchovní rozměr, který se opírá o křesťanské tradice. Víte například, jaký význam má beránek či proč se kostely na Květnou neděli zdobí květinami? A víte, proč chlapci šlehají dívky pomlázkami a proč se peče mazanec? I o tom je velikonoční test deníku Aktuálně.cz.
Čínské město Čching-tao se může nově pochlubit minimalistickým chrámem z hliníku, oceli a skla. Architekti se inspirovali tradičními kostely, ale vzali si z nich jen základní tvary. Do jejich stavby celý den proniká slunce a lemuje ji umělé jezírko i dramatické panorama okolní přírody. Podívejte se, jak to v budově, která má v interiéru připomínat jeskyni, vypadá.
Lidi často slaví jen Velikonoce, Mikuláše a Vánoce, ale lidových i církevních svátků je plný kalendář, jen nejsou tak proslavené. Jak dobře znáte nejrůznější zvyky a tradice, které budou nyní postupně následovat?
Festival v tuniském městě Douz je gigantickou oslavou pouštní kultury. Jeho 53. ročník přilákal ve druhé polovině prosince přes 70 tisíc návštěvníků z celého světa i z regionu. Tradice festivalů je pokračováním pravidelného beduínského svatebního veletrhu a její počátky spadají do roku 1910. Fotografka Lucie Steinzová zachytila jejich okouzlující atmosféru.
Některé vánoční tradice nejsou zase tak staré, jak se může možná zdát, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historička Eva Doležalová. Například stromeček začali lidé v českých zemích zdobit až ve druhé polovině 19. století. To, že dárky nosí Ježíšek, je podle ní mimo jiné způsobené tím, že svatý Mikuláš chodí v předvečer 5. prosince, tudíž nemůže chodit i čtyřiadvacátého.
Málokdo by čekal, že si nejateističtější národ v Evropě oblíbí pohádky plné křesťanských motivů. Přesto se dva díly Anděla Páně staly televizními stálicemi, bez nichž by si řada Čechů nedokázala Vánoce už ani představit. Režisér Jiří Strach v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč si lidé spiritualitu často pletou se spotřebním zbožím a proč by se v dnešní turbulentní době měli vracet k Bibli.
