Režiséři Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan či Petr Václav chtějí kvůli nominacím na Oscara svolání mimořádné valné hromady České filmové a televizní akademie (ČFTA). Ve výzvě zveřejněné na sociálních sítích žádají, aby prezídium ČFTA zrušilo první kolo výběru snímku a vypsalo novou volbu podle pravidel, která platila až do loňska.
"Celý život jsem si myslel, že nebudu chtít být jako moji rodiče, tesilová generace, která se vymezovala vůči nové generaci. Věřil jsem, že když dozraju do pokročilejšího věku, budu daleko víc shovívavý. Ale já mladé generaci taky někdy nerozumím," přiznává režisér a producent Ondřej Trojan. Co mu na ní vadí? Jak se pozná dobrý scénář? A líbí se mu současná nabídka kin?
Je fascinující, že snímek tvůrci dotáhli do konce a někdo ho chtěl pustit do kin, nic zmatenějšího jsem za 18 let praxe filmového kritika neviděl, tvrdí o české černé komedii Bourák Kamil Fila. Režisér a producent Ondřej Trojan chtěl lidi bavit a zároveň vložit do snímku něco osobního. Spojení těch dvou věcí se nepovedlo, tvrdí Fila.
Je fascinující, že snímek tvůrci dotáhli do konce a někdo ho chtěl pustit do kin, nic zmatenějšího jsem za osmnáct let praxe filmového kritika neviděl, tvrdí o české černé komedii Bourák Kamil Fila. Režisér a producent Ondřej Trojan chtěl lidi bavit a zároveň vložit do snímku něco osobního. Spojení těch dvou věcí se nepovedlo, tvrdí Fila.
Jsme rozdílné povahy, každý jsme dosáhli v životě svého jinou cestou, říká o natáčení filmu Bourák se svým bratrem Ivanem režisér a producent Ondřej Trojan. Dodává, že se na place hádali a bojovali spolu. Ivan Trojan říká, že už v dětství měl Ondřej vždy pravdu. Buď objektivně, nebo protože byl starší. Bratra respektuje, rozšířil mu obzory.
"Příběh Zdeňka Tomana je stále platný tím, že většina mechanismů zneužívání moci a obohacování se pomocí politické moci setrvává v naší společnosti dodneška. Ty paralely jsou jednoznačné," říká dokumentarista a jeden z poradců filmu Toman Martin Šmok, jenž tuto "šedou eminenci" objevil před patnácti lety.
Podívejte se, jak se tvůrcům filmu Toman podařilo převést na plátno důležité osobnosti třetí republiky. Aleš Procházka si zahrál Klementa Gottwalda, primátor Teplic Jaroslav Kubera prezidenta Beneše a Roman Luknár ztvárnil Jana Masaryka. Jak vypadaly známé postavy moderních československých dějin ve filmu a jak ve skutečnosti?
Nový český film Toman se snaží vyobrazit velké dějiny. Výsledkem je ale jen úmorný sled historických střípků o poválečném šéfovi zahraniční rozvědky, který v podání Jiřího Macháčka zůstává poněkud nečitelný.
Jakou roli měl v politickém vývoji Československa let 1945 až 1948 šéf zahraniční rozvědky Zdeněk Toman? Muže, který vydíral, udával a sháněl peníze nezbytné pro úspěch komunistického puče z roku 1948 v novém filmu ztvární Jiří Macháček.
Dvakrát byl nominován na Oscara a letos dotočil film o Zdeňku Tomanovi, českém rozvědčíkovi ruské NKVD, který se angažoval v komunistickém puči v roce 1948. O tom, proč si vybral zrovna tuto postavu a jak vzpomíná na oscarový ceremoniál, si povídal s Jolanou Voldánovou.
Film Toman o kontroverzním šéfovi československé rozvědky je plný hereckých hvězd: kromě Jiřího Macháčka v hlavní roli Tomana v něm diváci uvidí Václava Neužila, Kateřinu Winterovou, Kristýnu Bokovou, Marka Taclíka nebo Stanislava Majera. Režisér Ondřej Trojan ale musel během natáčení v ministerské kantýně postavené v areálu bývalé továrny Pragovka několikrát zvýšit hlas. Na Jiřího Macháčka i na komparzisty. "Jakmile se komparz příliš uvolní, přestane se soustředit. Lidi si začnou povídat, odbíhají dát si cigaretu. Všechno se pak zásadně zpomaluje, což si nemůžeme dovolit. Bez tvrdé ruky se teď neobejdu," říká. Přečtěte si, jak to během natáčení "na place" vypadalo.
Ve věku 66 let zemřel Petr Šabach. Je autorem humoristických románů a povídek. Se scenáristou Petrem Jarchovským a režisérem Janem Hřebejkem patřil do silného triumvirátu, jenž zásadně ovlivnil českou filmografii na přelomu tisíciletí. Odešlé časy, vzpomínky a historky z prostředí pražských Dejvic se svým osobitým humorem a nostalgií vylíčil v knihách, které posloužily jako náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo či Občanský průkaz.
Rodinný snímek natočený podle předlohy Pavla Šruta vidělo v České republice 334 tisíc lidí. Producent Ondřej Trojan sdělil, že je velký zájem o anglickou verzi filmu o zlodějích lichých ponožek. Snímek měl premiéru loni v říjnu a byl nominován mimo jiné na cenu Český lev za nejlepší zvuk a scénografii.
Do kin míří animovaný snímek Smrtelné historky. Jejich tvůrcem je Jan Bubeníček, producentem Ondřej Trojan. Ve filmu byly použity moderní i inovátorské trikové technologie, jedná se také o poslední snímek Pavla Landovského. Jan Budař si v něm zahrál dvojroli včetně starého skřítka, pro nějž byl nasnímán podobně jako kdysi představitel Gluma. "Vždy se někdo velice malý setká s někým velice velkým a ač projeví značnou míru hrdinství, nepřežije," vysvětlují tvůrci, co spojuje tři historky, z nichž je film složen.
Celovečerní dokument má být dárek Divadlu Sklep ke 45. narozeninám. K dokončení snímku má pomoci i veřejná sbírka.
První klapka padla v lesích na Křivoklátsku
