„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
Ruská agrese proti Ukrajině umožnila České televizi zužitkovat všechny výhody a pozitiva veřejnoprávního zpravodajství. Široký tým kvalitních reportérů a kameramanů. Velké lidské, technické i finanční zázemí.
Když se o někom řekne, že dokázal přežít každý režim, obvykle to znamená ohebnou páteř. Dirigent Václav Talich, který prakticky celou první republiku vedl Českou filharmonii, sice prošel hned dvěma totalitami, zaplatil za to ale zdravím a pověstí.
Pogromy, genocidy, holokaust, těm temným skvrnám dějin obvykle předcházelo plíživé a všeobecně rozšířené zbavování určité části společnosti atributů lidství. Mechanismus se v historii opakoval tolikrát, že stojí za to ho připomínat. V některých státech funguje dodnes.
Tři desetiletí po rozpadu Československa je zajímavé i zábavné ohledávat, co z pospolitosti zůstalo. Zvlášť když jde o pohled ze zahraničí. V knize UFO nad Bratislavou polské reportérky Weroniky Gogoly mají naháči v kempech na Oravské přehradě, kýčovitá socha panovníka Svatopluka na Bratislavském hradě nebo kariéra fašisty Mariana Kotleby pro Slováky větší význam než jizvy po vztazích s Čechy.
"Dnes, kdy žijeme obklopeni souhlasem sociálních sítí, nás historické prameny učí pochybovat," říká Magdalena Moravová. Historička, která se v pražském nakladatelství Argo stará o edice historických pramenů a cestopisů.
Uživatelé sociálních sítí a digitálních technologií už díky populárnímu dokumentu Sociální dilema od Netflixu možná přivykli představě, že komoditami, které se tu zpeněžují, jsou náš čas, pozornost a zvyky.
Většinou sice nebývala zdrojem impulzů pro vývoj umění, vždy ale dokázala vstřebat vlivy a podněty ze všech světových stran, některé rozvinout a vtisknout jim osobitý výraz. Podobně jako celá střední Evropa byla také Morava křižovatkou stylů, tavicím kotlem, říká historik Michal Konečný. Dva roky pracoval na obsáhlém, ale populárně pojatém výkladu místních dějin umění.
Bílé světlo září na operační stůl, na němž spočívá nehybný muž. „To světlo je tvrdší než ocelový pult, na kterém ležím. Mám pocit, že mé tělo se odděluje ode mě,“ uvědomuje si. „Není to sen nebo vidina, ale připadá mi, jako by mě nějaký kouzelník rozřezával vedví. Mé excentrické srdce zamrzlo.“ Není to ovšem konec, je to začátek. První kapitola knihy.
Chilský spisovatel Benjamín Labatut přemýšlí o šílených vědcích a zásadních objevech. Jeho kniha nazvaná Strašlivá závrať byla nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu. Vypovídá o chuti kyanidu i hranicích poznání.
České písňové texty žánrů punk a hardcore z let 1979 až 1989 zkoumá nová kniha novináře Radima Kopáče nazvaná Všechno je špatně, zpátky na stromy. Tento čtvrtek 5. ledna ji autor představí v pražské Havlově knihovně. Diskutovat s ním budou pamětníci Pavla Jonssonová z kapely Dybbuk, aktivista Petr Bergmann a fotograf Štěpán Stejskal. Ten publikaci doprovodil stovkou dobových snímků.
„Psát krátké dějiny antisemitismu je smělý plán, neboť antisemitismus má dějiny velmi dlouhé,“ říká německý judaista Peter Schäfer. Konstatováním začíná svou přehledovou knihu nazvanou právě Krátké dějiny antisemitismu, kterou v překladu Vlasty Reittererové nedávno vydalo nakladatelství Paseka.
„Jaké byly biblické ženy? Ze situací vychází mnohem podnikavější, odvážnější a chytřejší než muži. Až tradice je k nim nespravedlivá,” říká novinář Jan Fingerland, autor nedávno vydané knihy Hebrejky. „Nikde v Bibli třeba nenajdeme, že byla Máří Magdaléna prostitutka. Až postupem času se sloučila s jinými postavami. A někomu se asi líbilo na tom ukázat, že je možné se napravit,” vysvětluje.
Když Němci mluví o Češích a Češi o Němcích, vzniká z toho občas pořádný guláš a neporozumění. Ale proč vlastně?
Když se americké židovské feministky v 60. letech minulého století začaly vymezovat vůči Bibli, měly dvě možnosti. Buď ji odmítnout jako patriarchální vynález. Nebo přesunout biblické ženy z okraje příběhů do jejich center, hledat polozapomenuté texty či tradice a vymýšlet alternativní výklady, které by podstatně přehodnotily jejich úlohu.
14. února 1895 měla vyvrcholit kariéra irského literáta a dandyho Oscara Wildea. Jeho nejnovější, hvězdně obsazená hra Jak je důležité míti Filipa měla premiéru v módním londýnském St. James’s Theatre před zraky vybrané společnosti a renomovaných kritiků. I přes některé negativní ohlasy se rozpustilá fraška stala událostí sezony a dalších šest týdnů se hrála před vyprodaným sálem.
Ať už jde o očkování, nebo válku na Ukrajině, ocitá se veřejná diskuse často v patu. Slovenský šachový mistr a lektor kritického myšlení Ján Markoš tvrdí, že cesta, jak se dobrat pravdy a konsenzu, existuje. Ve své knize Síla rozumu v bláznivé době mimo jiné radí, jak odhalit dezinformace nebo jak pochopit myšlení názorového oponenta. "Osočovat lidi z hlouposti fungovat nebude," říká v rozhovoru.
