Oblast dopravy je klíčová pro evropské snahy o snižování emisí skleníkových plynů. Jejich uvolňování přispívá ke klimatické krizi, která i do Evropy přináší stále častější projevy extrémního počasí, jako je sucho nebo záplavy. Jak ale tak základní a klíčovou lidskou činnost, jakou je cestování, proměnit? Na to bude hledat možné odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Jaké sankce proti Rusku chystá evropská sedmadvacítka? Proč některé státy váhají s razantní odpovědí na hrozbu ruské agrese na Ukrajině? O co usiluje Vladiir Putin a má EU prosazovat, aby Ukrajina vstoupila do NATO? Debatují místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a bývalý diplomat a analytik David Stulík. Diskusi v rámci projektu Evropa v souvislostech moderuje Helena Truchlá.
Evropská komise minulý týden zveřejnila návrh, který počítá s ukončením dotací na plynové kotle do roku 2027. Teplo v domácnostech by už navíc od roku 2040 nemělo pocházet ze zemního plynu ani jiných fosilních paliv. Podívejte se na debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, podle kterých bude politická reklama muset obsahovat údaje o zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Jaké to může mít reálné dopady?
"Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie vede s Varšavou dlouhý spor zejména kvůli pochybnostem o nezávislosti tamní justice. Může pro Polsko skončit až finančním postihem? O tom debatovali Jana Plaňavová Latanowicz z Evropského centra Varšavské univerzity a Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
Internetoví giganti, jako je Google či Facebook, ovládají digitální svět, jejich moc navíc posílila během pandemie koronaviru. Řada uživatelů internetu si bez nich nedokáže představit svůj pracovní ani osobní život. Využívají je ke komunikaci, nakupování, zábavě i získávání informací. Evropská unie si chce na podnikání gigantů posvítit a nastavit jim jasná pravidla a mantinely.
Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí?
Evropská unie chce vtáhnout občany do rozhodování o tom, kam se mají ubírat její další kroky. Odstartovala proto Konferenci o budoucnosti Evropy, aby sesbírala podněty přímo od lidí ze všech koutů Evropy. V čem je tato iniciativa unikátní a jaké výsledky můžeme očekávat? Povede konference k posílení role EU? Odpovídá europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Maďarský premiér Viktor Orbán, šéf polské vlády Mateusz Morawiecki a lídr italské Ligy Matteo Salvini chtějí z Bruselu obrodit Evropu. Jakou mají vizi? Co by získali na evropském a domácím hřišti? A nebude vadit odlišný postoj k Rusku? V diskuzi deníku Aktuálně.cz na odpovídali český politolog Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky, a Aleksander Kaczorowski, polský novinář a bohemista.
Maďarský premiér Viktor Orbán, šéf polské vlády Mateusz Morawiecki a lídr italské Ligy Matteo Salvini chtějí obrodit Evropu. Jakou mají tito politici vize a ambice? Co by uzavřením spojenectví získali na evropském a domácím politickém hřišti? Jakou mají šanci na úspěch? Nejen na to odpoví účastníci debaty Aktuálně.cz v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Evropská unie omezí vývoz covidových vakcín, dokud jich nebude mít dost pro své občany. Problémem je hlavně zpoždění dodávek od firmy AstraZeneca. K čemu může takový krok vést? Jak funguje očkování v Belgii a v Německu, a jak pandemie unii promění? V debatě projektu Evropa v souvislostech se potkali novinářka Eva Hrnčířová, europoslanec Alexandr Vondra a český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka.
Byl jedním z prvních a nakonec i jediným vrcholovým politikem, který veřejně gratuloval Donaldu Trumpovi k předčasně oslavovanému "vítězství" v amerických prezidentských volbách loni v listopadu. Teď bývá slovinský premiér Janez Janša k Trumpovi přirovnáván kvůli neúnavným útokům na novináře. O Slovinsku se začíná mluvit ve stejné souvislosti jako o kritizovaném Polsku a Maďarsku.
