Vládní pomoc s placením složenek za plyn a elektřinu je jedna velká katastrofa. Pět minut před dvanáctou naštěstí přichází alespoň záchrana z Bruselu. Lidem ovšem bude třeba detaily vysvětlit a uklidnit tak jejich zcela pochopitelný strach z budoucnosti. Nezbývá než doufat, že to koalice zvládne.
Vláda bude příští týden rozhodovat o zavedení mimořádné daně v Česku. Takzvaná windfall tax nedopadne na všechny firmy, zisky v době vysoké inflace má zdanit pouze vybraným podnikům z energetiky či bankovnictví. Ekonomové ovšem tomuto záměru státu, jak získat peníze navíc, příliš nevěří. Podle nich zavedení daně vyvolá na českém trhu nejistotu a donutí firmy zdanění různými způsoby obcházet.
„Je potřeba zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny. Faktury, které dnes lidé dostávají, to ale nezmění. Představa, že se v Česku bude zastropovávat cena na úrovni před válkou, je nereálná. Rozpočet by to úplně zruinovalo,” říká bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. „Musíme začít odstraňovat příčiny. Léta se tvrdilo, že elektřina se musí prodávat na burze. Ukázalo se, že to není pravda," dodává.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters.
Ukrajina si ve středu připomněla šest měsíců od začátku ruské invaze. Boje se mezitím přesunuly na jih a východ země a ani jedna ze stran není prozatím schopná jasného průlomu. Moskva doufala v rychlé vítězství během pár dnů a na několik měsíců nebo let trvající konflikt nebyla připravená, Kyjev je zase závislý na podpoře Západu, která ale může se zimou oslabit.
„Veřejné rozpočty potřebují mimořádné příjmy, protože mají mimořádné výdaje. Nelze všechno řešit jen šetřením. Tohle je dobrý způsob, jak další příjmy získat,” říká poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda k úvahám vlády o zavedení daně z mimořádných zisků energetických firem a bank. „Některé sektory mají zisky bez toho, aniž by se o to zasloužily. Rádi bychom viděli nějakou míru solidarity,” dodává.
Hosty jsou poradce v plynárenství Vratislav Ludvík, instruktorka Wim Hofovy metody Hana Moravčíková a reprezentant ve speed skiingu Radim Palán.
Česko by se mělo podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. Dvě třetiny si přejí, aby dbalo na dodržování demokratických pravidel v zemích EU a usilovalo o snižování závislosti na dodavatelích surovin. Přes polovinu lidí volá po urychlení přechodu k zelené energetice nebo ochraně nezávislosti médií. Vyplývá to z průzkumu STEM.
Pokud má Česko zvládnout nejbližší topnou sezonu, musí s přípravou začít už teď. Hned. Vláda sice shání plyn ze všech sil a je obdivuhodně úspěšná. Ani to ovšem nebude stačit, pokud nás zároveň nenaučí dobrovolné skromnosti dřív, než z ní okolnosti udělají nucenou. A mnohem asketičtější.
Sněmovna ve zrychleném režimu už v prvním čtení schválila vládní návrh na ukončení členství Česka ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Výpověď navrhlo ministerstvo školství, zdůvodnilo ji ruskou agresí vůči Ukrajině a uvalením mezinárodních sankcí. Pro návrh hlasovalo všech 139 přítomných poslanců ze všech stran. Výpověď musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Česko se neobejde bez jaderné energetiky. Pátý blok v Elektrárně Dukovany, na jehož výstavbu stát vyhlásil před třemi měsíci výběrové řízení, nebude poslední. Česko jich potřebuje víc, shodli se účastníci diskuse týdeníku Ekonom s názvem České jaderné plány - Budoucnost energetiky v nové realitě.
V debatě Hospodářských novin na téma Energetika v Putinově cenové bouři diskutovali experti o současných bezprecedentních cenách plynu a elektřiny. Shodli se, že jádro je zdroj energie, s nímž Česko musí v budoucnu počítat. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na konto jádra uvedl, že je přesvědčený, že v následujících 30 letech vznikne v Česku 15 jaderných reaktorů.
„Premiér neřekl, jak to bude vypadat, ale existovat můžou dvě varianty - buď stát vyvlastní celý ČEZ, nebo ho rozdělí a ovládne jen výrobní část,“ míní minoritní akcionář podniku Michal Šnobr. „Když dnes politik řekne, že chce, aby ČEZ prodával elektřinu za nižší cenu, nemůže se to stát. Žádný člen představenstva si nezkazí život, aby podepsal podobný příkaz jen pro modré oči premiéra,“ říká.
Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se odvrací od Zelené dohody pro Evropu kvůli hrozbě energetické krize, která by mohla nastat v zimě, a kvůli rostoucí inflaci způsobené mimo jiné vysokými cenami energií.
Německá energetická společnost RWE zahájila proces prodeje svých zásobníků plynu v České republice. Firma v úterý uvedla, že už obdržela příznivou zpětnou vazbu od potenciálních zájemců z Evropy. Informuje o tom agentura Reuters.
„Rusko by odstřižení od plynu bolelo víc, ale práh bolesti Ruska je úplně jinde než ten náš. Evropa samotná na takovou míru bolesti připravená není. Jde o to, zbavit se závislosti na Rusku, aniž bychom sami sebe zmrzačili,” říká zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
