Šéfka letiště: Konec nešvarů, vyděláváme

Dušan Klimeš
17. 2. 2007 14:30
ROZHOVOR - Šéfka Letiště Praha Hana Černochová tvrdí: Ruzyně může jet v podstatě nonstop, bez ohledu na nepříznivé události a výkyvy počasí. Ale bude to drahé.
Foto: Ondřej Besperát

A: Lednová sněhová kalamita zastavila provoz letiště na více než den. Budete po této zkušenosti nějak měnit postupy, jak se se sněhovou nadílkou vyrovnat?

Jsem velmi spokojena s prací zaměstnanců, kterou odvedli při kalamitě. Jen pro představu, za 36 hodin napadlo a bylo naváto asi 46 centimetrů sněhu.

Teď je čas na diskuzi s leteckými společnostmi o jejich prioritách. My můžeme udržovat letiště otevřeno za každou cenu, což by ale znamenalo investice 200 milionů, tedy nové stroje, stálé zaměstnance. Pro letiště to není problém zainvestovat.

Nebo se aerolinky smíří s tím, že jednou za dlouhou dobu bude letiště na krátko zavřeno. Tím se sice omezí provoz, ale poplatky za letiště zůstanou nízké.

Foto: Ondřej Besperát

A: Říkáte nízké poplatky, ale mnohé aerolinky si stěžují, že jsou naopak velmi vysoké. Letiště vydělává, zatímco dopravci trpí ztrátami...

Jenže ono je to nesouměřitelné. Dopravci investují formou operativního leasingu již před zdaněním a tím, že to dostanou do nákladů, mají logicky nízký nebo žádný zisk. Jenže to si letiště nemůže dovolit. To musí nejdřív vykázat zisk, který teprve může následně investovat do budov a infrastruktury.

A: A víte už tedy přesně, jak se loni Letišti Praha dařilo?

Naše výsledky budou zřejmě velmi dobré. Současná technická kapacita letiště je o několik milionů pasažérů menší než počet, který se nám nakonec podařilo loni odbavit. Jde zhruba o padesátiprocentní navýšení. A na tyto cestující už nemáme náklady -letiště musí fungovat celé, ať už odbavuje minimum cestujících, nebo jede na plný výkon.

A: Privatizace Letiště Praha je na spadnutí. Jste na ni připraveni?

V září rozhodla vláda o transformaci na akciovou společnost. To může být logicky prvním krokem k privatizaci. Ta je i součástí vládního programu. My jsme už ale dřív nastoupili cestu proměny ze státního provozovatele letiště na cestu byznysově orientované společnosti. Management přichází ze soukromé sféry, řízení tak funguje standardně na obchodním principu.

Foto: Ondřej Besperát

A: Svazuje vám příprava privatizace nějakým způsobem ruce?

Zásadní tlak není privatizační, ale tržní. Proto nám je skoro jedno, jestli jsme státní, nebo soukromí. Chceme fungovat dobře a efektivně pod jakýmkoli vlastníkem. Privatizací by se neměly řešit problémy uvnitř firmy. Společnost by měla být připravena bezvadně fungovat ať už pod křídly státu, či pod dohledem soukromého investora.

A: Někde jste uvedla, že letiště funguje jako soukromá firma bez nešvarů státních podniků. Dokažte to na konkrétním příkladu.

Pohráli jsme si s výběrovými řízeními, začali jsme hodně soutěžit. Přestože jsme státní podnik a soutěž musíme vypisovat na akce nad dva miliony, vypisujeme tendry na cokoli, co přesáhne sto tisíc korun. Vše dáváme na web, takže se už nemůže stát, že by byl osloven jen určitý okruh firem. Každý má tak přístup k informacím. Funguje to už rok.

A: To jste možná ale některým firmám udělali čáru přes rozpočet.

Víte, ony existovaly firmy, které žily jen z toho, že dodávají letišti. Protože to byl státní podnik, měly své jisté. Teď ale zjistily, že jsme zkrátka vypsali nové řízení a ony neměly šanci.

Foto: Ondřej Besperát

A: Opět vás požádám o příklad.

Tak třeba úklid terminálů. Dřív jsme platili 300 milionů za úklid jednoho terminálu. Vypsali jsme tendr na úklid všech tří - tedy Sever 1, Sever 2 a Jih - a díky tendru platíme 300 milionů za všechny tři. Zákon nám ukládá vypisovat soutěže ve chvíli, kdy vydáváme peníze. My ale soutěžíme i ve chvíli, kdy peníze dostáváme. Takže u nás se vedou výběrová řízení i o tom, kdo dostane například určitý prostor do pronájmu. Cena, plán využití prostoru a reference. To jsou kritéria, která hodnotíme.

A: Pokud se mluví o modernizaci Ruzyně, pak často dojde na téma "nová runway". Jak to s ní vypadá?

Ta je naší investiční prioritou. Nová runway už je v územním plánu, zpracovávají se hlukové studie. Loni se nařízením vlády změnily hlukové limity, a my jsme tedy museli celý ten příběh zpracování podkladů začít psát znova. Navíc musíme řešit to, že podle ministerstva životního prostředí je 150 dotčených subjektů, které mají právo se ke stavbě vyjádřit. Je to tedy v řešení a zatím není jasné, kdy dojdeme ke konci.

 

Právě se děje

Další zprávy