Praha - Důl Paskov se zavře, o tom už není pochyb. Ve vzduchu ale visí otázka, kdy přesně to bude a jaký bude následující scénář.

Premiér v demisi Jiří Rusnok s jeho vládou i prezident Miloš Zeman usilují o to, aby se na Paskově bez státní finanční pomoci těžilo až do roku 2016.

Tuto variantu ale jasně odmítl výkonný ředitel společnosti NWR Ján Fabián, podle něhož se Paskov při stávající ekonomické situaci musí zavřít koncem roku 2014.

Co ale OKD a horníky čeká bezprostředně po tom, co se společnost rozhodne důl zavřít? A proč je těžba na Paskově v současnosti ekonomicky neúnosná?

Podle předsedy Českého báňského úřadu Iva Pěgřímka Paskov balancuje na pomezí ekonomické únosnosti už roky. "Pokud se společnost rozhodne důl zlikvidovat, musí nejprve získat povolení od báňského úřadu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Co obnáší rozhodnutí společnosti zavřít Důl Paskov? Jaký je to proces?

Likvidace dolu je hornickou činností a organizace musí mít k této činnosti povolení od příslušného obvodního báňského úřadu. Rozhodne-li se OKD Důl Paskov uzavřít, musí doložit zejména: stav zásob a způsob jejich vyřešení, způsob likvidace hlavních důlních děl, časový sled likvidačních prací a plán rekultivace a sanace území, včetně nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod.

Druhou možností je konzervace dolu. V tomto režimu dochází k útlumu vlastního dobývání nerostu, ale ložisko nerostu je dále zpřístupněno a nadále existuje možnost obnovení těžby.

A.cz: Pokud tedy skutečně dojde k první variantě čili k likvidaci dolu, jaký vliv to může mít na horníky? Může být taková práce i ohrožující?

Jistou roli tady hraje samozřejmě psychologický faktor ztráty zaměstnání. Když pominu, že u některých zaměstnanců, kteří pracují na šachtě dlouhodobě, může dokonce dojít i ke ztrátě životní motivace, tak i práce na likvidaci dolu je jiná, než jakou doposud prováděli. Vystupuje tady podstatný rizikový faktor z hlediska bezpečnosti práce a provozu. Aby došlo k eliminaci rizika, státní báňská správa bude vykonávat dozor nad rámec běžného provozu.

A.cz: Jakým způsobem se po tom naloží se zbylým uhlím?

Zbylé zásoby se odepíší a ponechají se v zemi. V budoucnu se mohou objevit technologie, které je umožní ekonomicky využít jinými způsoby.

Jinou otázkou je zavedení konzervačního režimu. Ovšem konzervace pro společnost znamená určité trvalé finanční náklady v řádu stamiliónů korun za rok.

A.cz: Jak je to s nákladovostí dolu? Proč se těžba na Paskově stále prodražuje?

Těžba v dolech ostravské části OKD byla vždy ztrátová a v podstatě dotována z karvinských dolů. Ostravské doly dobývají ostravské sloje o nízké mocnosti (maximálně 2,5 m) oproti až 10metrovým slojím na Karvinsku. Ostravské sloje na Dole Paskov navíc nejsou uloženy vodorovně jako na Karvinsku a jsou narušeny celou řadou tektonik a tektonických poruch.

Taky se jde do stále větších hloubek. Všechny tyto aspekty přinášejí složitější podmínky a s tím související nákladnější opatření a technologie. V neposlední řadě je třeba připomenout, že vydobytí uhlí na Dole Paskov předpokládá také vyšší procento ruční práce a tím víc zaměstnanců, než je tomu v karvinské části OKD. 

A.cz: Několik let jste byl hlavním inženýrem na Dole Paskov. Jaká byla situace tehdy?

Současný Důl Paskov se v minulosti skládal z dolu Paskov a dolu Staříč. Důl Paskov jako takový byl pro nerentabilní provoz ukončen v 90. letech a zasypán. Důl Staříč si ponechal obchodní jméno Důl Paskov. V likvidaci postupně skončily všechny doly ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Důl Paskov byl jako nejmladší důl OKD jediný ponechán a privatizován, a to zejména pro vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Už v předchozích létech se ale pohyboval na hraně ekonomické únosnosti.