Téměř každá druhá klinika pro umělé oplodnění ve Spojených státech umožňuje rodičům, aby si vybrali pohlaví svého dítěte. Jak ukázal průzkum Střediska pro genetiku a veřejnou politiku ve Washingtonu, více než 40 procent těchto lékařských zařízení zjišťuje pohlaví lidského embrya při genetickém testu.
Při umělém oplodnění vytvářejí lékaři ve zkumavce několik lidských zárodků, a to spojením spermií muže a vajíček odebraných ženě z vaječníku. Nejvíce životaschopná embrya pak implantují ženě do dělohy. Tam se alespoň z některého může vyvinout dítě, které žena je porodí.
Tento způsob rodičovství volí stále více párů, jimž se nedaří počít dítě běžným způsobem. Ve vyspělých zemích, včetně Česka, pocházejí z umělého oplodnění, zvaného také asistovaná reprodukce, dvě až tři procenta dětí.
Test dědičných onemocnění
Lékaři však mohou zárodky ještě předtím, než je implantují budoucí matce, podrobit genetickému testu. Obvykle se tak dělá v situaci, kdy jsou rodiče starší, anebo kdy mají v rodinné historii některé dědičné onemocnění.
Lékaři při testu obvykle odeberou jednu buňku z dvou- až třídenního embrya. V její DNA pak hledají poruchy chromozómů a genové variace, které svědčí o tom, že budoucímu dítěti hrozí některé známé onemocnění. K implantaci pak vyberou jen taková embrya, u nichž genetický test chorobu nezjistil.
Při tomto zdravotním testu však mohou zjistit i pohlaví dítěte. Američtí lékaři v některých klinikách tedy dají rodičům možnost, aby si určili, zda chtějí chlapečka nebo holčičku. Pak ženě implantují jen embrya s určeným pohlavím.
Nepříjemný trend, nebo normální věc?
"Předimplantační genetická diagnostika byla zamýšlena jako možnost k překonání neplodnosti a k tomu, aby se rodily děti s nadějí na plnohodnotný život. Ale dnes se využívá k výběru pohlaví dítěte jen proto, aby se uspokojilo přání rodičů. To je nepříjemný trend," řekl Eric Cohen z amerického střediska pro Etiku a veřejnou politiku pro časopis New Scientist.
Naopak Susannah Baruchová z organizace, která průzkum uskutečnila, zdůrazňuje, že žádný americký zákon nijak neomezuje genetické testování embrya. "Dnes existuje tisícovka genetických testů, a není důvod, proč by se neměly používat," soudí.
Český zákon zakazuje
Oproti tomu například v Británii předpisy povolují zjistit pohlaví embrya pouze z lékařských příčin. Klasickým příkladem je dědičná krvácivost - hemofilie. Tou trpí muži; ženy ji ve svém genetickém kódu přenášejí, ale obvykle neonemocní. Vhodnou volbou pohlaví tedy mohou lékaři přivést na svět dítě, které chorobou nebude trpět.
V Česku zákon (227/2006 Sb.), platný od letošního léta, rovněž zakazuje vybírat embrya podle pohlaví z jiných důvodů než čistě medicínských.
"K zákonu se připravuje vyhláška, která určí, z jakých důvodů je možné předimplantační genetické vyšetření zárodku," dodává Milan Mrázek, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti.
Vyšetření technicky snadné
Podle předběžného návrhu vyhlášky by to bylo možné tehdy, kdy je žena starší než 37 let a muž více než 50 let. Jiným důvodem pro vyšetření embrya by měl být fakt, že žena měla více samovolných potratů. A také při riziku závažné dědičné choroby v rodině.
"Jestli v těchto případech proběhne volba pohlaví, není a nebude snadné zjistit," poznamenává doktor Mrázek.
"Neslyšel jsem nikdy, že by někdo při genetickém testu zjišťoval pohlaví embrya," doplňuje Jan Zástěra z pražské genetické laboratoře Genomac. "Ale z čistě odborného pohledu by v případě, že se test už stejně dělá ze zdravotních důvodů, nebylo nijak složité zjistit i pohlaví zárodku."
A co takhle vybrat barvu očí?
Pro některé lidi je nepředstavitelné, že by si rodiče mohli vybrat, zda budou mít holčičku nebo chlapečka. Takové názory se odrážejí v britských i českých předpisech, které to nedovolují.
Jenže vědecké poznání jde dál. Časem bude možné z genetického testu zjistit třeba to, jakou barvu očí nebo vlasů bude dítě mít. Co když si i to budou chtít rodiče vybrat?
Český zákon jim to v současném znění nedovolí. Americká pravidla to nevylučují.
V tomto případě ovšem platí, že si rodiče budou moci teoreticky vybrat pouze z vlastností, které jejich potomci, v daném případě ještě embrya, mají. Neboli: pokud budou mezi vytvořenými zárodky některé s genetickou informací o modrých očích, dají se implantovat. Pokud tam takové embryo nebude, nemohou si je rodiče pochopitelně ani vybrat.
Dítě půjde zkrášlit
Avšak vědci se už učí vpravovat do buněčného jádra nové kousky genetické informace, a také "vypínat" geny, o nichž nechtějí, aby se jejich vlastnosti projevily. Výzkum těchto metod, použitelných u lidí, je teprve v plenkách.
Zdá se však, že za pár let budou vědci ovládat vhodné postupy, jimiž půjde změnit genetickou informaci třeba i v embryu ve zkumavce.
Předpovídá to například James Watson, nositel Nobelovy ceny za objev struktury DNA. Sedmaosmdesátiletý americký vědec je znám tím, že svými názory provokuje. Před časem například v britské televizi Channel 4 prohlásil, že jednou bude možné umělou změnou genů vyléčit hloupost a zvýšit inteligenci. A doplnil, že půjde vylepšit krásu.
"Lidé říkají, že by bylo hrozné, kdybychom udělali všechny dívky pěkné. Já si ovšem myslím, že by to bylo skvělé," uvedl Watson.
Přijdou nové etické spory
Část vědců takové myšlenky odmítá. Někteří však jen proto, že je považují za předčasné. Situace dnes nestojí tak, že by lékaři už byli schopni měnit geny ovlivňující lidskou inteligenci nebo fyzický vzhled. Vždyť se je ještě ani nenaučili pořádně rozpoznávat.
Jeden z Watsonových synů trpí duševní chorobou připomínající schizofrenii (rozdvojení osobnosti). I tento fakt tedy mohl velkého vědce vést k výzvě, aby se lékaři snažili duševní nedostatky léčit genovou terapií.
Pokud se neplete, jednou to půjde.
Pak nastane doba, proti níž dnešní diskuse o výběru pohlaví dítěte nebudou vlastně ničím.
