V Dukovanech stojí druhý ze čtyř atomových bloků

ČTK ČTK
8. 11. 2010 16:05
Kvůli modernizaci elektrárny ho čeká revize
ZÓNA 2008 se netýká pouze jaderné elektrárny Dukovany. Do cvičení se zapojí také čtyři obce v takzvané zóně havarijího plánování: Vémyslice, Kubšice, Mohelno, Kožichovice.
ZÓNA 2008 se netýká pouze jaderné elektrárny Dukovany. Do cvičení se zapojí také čtyři obce v takzvané zóně havarijího plánování: Vémyslice, Kubšice, Mohelno, Kožichovice. | Foto: Tomáš Adamec

Dukovany (Třebíčsko) - V Jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku byl v noci na pondělí podle plánu odstaven druhý ze čtyř atomových bloků.

V rámci modernizace elektrárny a zvyšování výkonu se bude provádět revize zařízení společných pro tyto dva bloky.

Společná odstávka bloků číslo tři a čtyři potrvá skoro do konce tohoto měsíce, sdělil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Všechny dukovanské bloky budou fungovat od ledna.

Nyní byl odstaven blok číslo tři. Snižování výkonu začalo v neděli. Turbíny byly odstaveny v pondělních prvních hodinách.

Blok číslo čtyři byl odpojen od energetické sítě už 10. října. U něj se kromě obvyklé výměny pětiny jaderného paliva a kontroly tlakové nádoby provádí také rozsáhlá modernizace zařízení, aby se výkon tohoto bloku mohl zvýšit ze zhruba 460 megawattů (MW) na 500 MW. Tato mimořádně dlouhá odstávka potrvá celkem 85 dní.

Úpravy zvýší výkon

U prvního ze čtyř dukovanských bloků stoupl výkon na 500 MW loni. Všechny bloky by se na tuto hodnotu měly dostat během příštích dvou let. V roce 2013 bude mít celá elektrárna místo původních 1760 MW instalovaný výkon 2000 MW, jaký teď má mladší Temelín.

Z Dukovan by pak mělo ročně do sítě plynout 16 terawatthodin (TWh) elektřiny; nyní se roční produkce proudu pohybuje kolem 14 TWh.

Dukovanská elektrárna je v provozu čtvrt století. Výkonnost se díky modernizaci postupně zvyšuje od roku 2005. Investice mají také umožnit prodloužení životnosti atomové elektrárny oproti projektovaným 30 rokům až na dvojnásobek. ČEZ nyní u Dukovan zvažuje možnost výstavby pátého atomového bloku. Studie bude dokončena v příštím roce.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 20 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy