Ústí nad Labem - Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o pozastavení statusu ústecké Masarykovy nemocnice jako komplexního onkologického centra. Nemocnice podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně nesplňuje technologické podmínky.
Pacienti s rakovinou by tak od dubna museli za léčbou do jiného kraje. Krajská zdravotní (KZ) již v roce 2008 přišla o status onkologického centra pro nemocnici v Chomutově.
"V nemocnici byla přibližně před rokem provedena kontrola, která shledala nedostatky v technickém vybavení. Krajská zdravotní měla rok na jejich nápravu," řekl Sršeň.
Pokud ministerstvo status centru pozastaví, začne tříměsíční období na převod pacientů do jiných onkologických zařízení. Pozastavení statusu podle Sršně neznamená jako definitivní odebrání, nemocnice by ho po napravení nedostatků mohla získat zpět.
Vedení nemocnice ale s postupem ministerstva nesouhlasí. Ústecký kraj je podle nich jedním z onkologicky nejpostiženějších regionů v České republice, měl by proto mít vlastní centrum pro komplexní léčbu rakoviny.
"Doporučení, abychom předali pacienty s biologickou léčbou onkocentrům v ostatním krajích a v Praze mi přijde jako naprostá nehoráznost. Se záměrem ministerstva nesouhlasíme a budeme se proti snaze o odnětí statutu bránit všemi dostupnými prostředky," uvedl předseda představenstva KZ Radek Scherfer.
Ústecký kraj a jeho smutná čísla
Různé druhy rakoviny jsou po nemocech oběhové soustavy druhou nejčastější příčinou smrti v Ústeckém kraji. Podle údajů Českého statistického úřadu tam na nějaký zhoubný novotvar v roce 2010 zemřelo 2403 lidí, což bylo téměř 27 procent ze všech zesnulých. Takzvaná naděje dožití byla v Ústeckém kraji u mužů 72,7 roku a u žen 78,6 roku, což je nejméně z celého Česka.
Krajská zdravotní v nemocnicích v Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a Děčíně disponuje 3378 lůžky a poskytuje asi 70 procent zdravotní péče v Ústeckém kraji. Zaměstnává asi 6300 lidí, z toho zdravotních sester je zhruba 2800 a lékařů 820.
Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli nákupu zdravotnických přístrojů za 417 milionů korun, které byly podle něj předražené. KZ dostala na jejich nákup dotaci z evropských fondů, Evropská komise se nyní rozhoduje, jestli bude společnost muset stamilionovou dotaci vrátit.
