Praha - Pražská zoologická zahrada patří mezi nejnavštěvovanější místa v zemi a předloni se dokonce stala absolutní jedničkou, když s 1,3 miliony návštěvníků přeskočila i Pražský hrad.
"Když tady v roce 2009 bylo v jednom dni 20 tisíc lidí, to je téměř nepředstavitelný dav," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který před rokem vystřídal ve funkci Petra Fejka.
Jedním z cílů Miroslava Bobka je proto přitáhnout lidi do zoo i mimo hlavní sezónu, třeba v zimě. "Češi vesměs nejsou zvyklí chodit do zoo v zimě. Příliš nevěří, že i teď může být pěkná a mají pocit, že tady budou mrznout a neuvidí žádná zvířata," říká.
Aktuálně.cz: Loni navštívilo zoo jen o něco málo lidí než v roce 2009. Chcete, aby do zahrady chodilo čím dál více lidí?
Když to úplně zobecním, tak chci, aby sem chodilo co nejvíc lidí, protože zoo tady je primárně kvůli lidem. Abychom jim ukázali zvířata, pobavili je, vzdělávali. Současně s návštěvníky sem přicházejí peníze. Jiná věc je, kdy sem mají lidé chodit. Když tady v roce 2009 bylo v jednom dni 20 tisíc lidí, to je téměř nepředstavitelný dav. Už když tady je 15 tisíc lidí, tak máte pocit, že tu není k hnutí.
Podívejte se, jak pražská zoo zachraňuje koně Převalského:
Zoologická zahrada má ale šanci pojmout více návštěvníků, pokud budou chodit také mimo víkendy v hlavní sezoně, když nejvíce lidí přichází v předprázdninových měsících o víkendech. Do této doby na to ovšem zoo nebyla až tak připravená. Například i návštěvnické prostory pavilonů nejsou tak velké, abyste si tam v zimě v klidu odpočinul si a ohřál.
Kdo je Miroslav Bobek
- Je mu 44 let
- Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy
- Dlouhé roky pracoval v Českém rozhlasu, naposledy jako ředitel populárně-naučné stanice Leonardo
- V 90. letech koordinoval projekt Africká odysea, jejímž cílem bylo zmapovat trasu čápů černých do teplých krajin
- Byl vedoucím projektu Odhalení, který využíval prvky reality show k přiblížení života goril v zoo
- Akademie věd mu v roce 2008 udělila cenu Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
- Od ledna 2010 je ředitel pražské zoo
Typickým příkladem je pavilon goril, který byl projektován v polovině devadesátých let. Tehdy si nikdo bezpochyby ještě neuměl představit, že kdyby tam bylo třicet nebo padesát míst k sezení, tak je lidé využijí.
A.cz: Byl jsem s rodinou v zoo o Vánocích a bylo to velmi příjemné. Až mě to překvapilo.
Češi vesmě nejsou zvyklí chodit do zoo v zimě. Příliš nevěří, že i teď může být pěkná, a mají pocit, že tady budou mrznout a neuvidí žádná zvířata. Sám můžete potvrdit, že zvířata vidět jsou. V zimě má zoo také svou poezii. V prosinci se tady do sněhu narodil bizon, to bylo něco úchvatného.
Teď v lednu jsme měli návštěvnost velmi vysokou, což bylo hlavně díky jednomu teplému víkendu, kdy tady bylo 10 tisíc lidí. To je zhruba stejný počet jako o prázdninách. Ale jakmile přituhne, je konec.
A.cz: Co děláte pro to, aby sem chodilo i v zimě, mimo sezónu více návštěvníků?
Má to dvě roviny. Jednak musíme vymýšlet různé programy, dělat správný marketing. A jednak, což je mnohem dlouhodobější, vytvářet podmínky pro to, aby zimní návštěvy byly komfortnější. To znamená mít například větší návštěvnické prostory v pavilonech. S tím můžeme samozřejmě počítat až při projektování nových staveb.
Chceme, aby v nových pavilonech bylo víc míst k sezení, aby tam mohli návštěvníci nějaký čas zůstat a neměli pocit, že musí jen projít a odcházet ven.
Pak tady máme marketing. Snažíme se vytvářet nové akce, zavedli jsme například tradici vánočního stromu, což docela zabralo. Také jsme prodloužili o víkendech návštěvní dobu. Normálně se v zimě zavíralo ve čtyři, teď to je v pět. Myslím, že by to pro rodiny s dětmi mohlo být přínosné.
Snažíme se všemi možnými způsoby upozorňovat i na to, co se tady děje zajímavého, informujeme o každém narození, o každém novém přírůstku. A například na Facebooku už máme 80 tisíc fanoušků.
A.cz: Jakým problémem je doprava do zoo? Spoustu lidí, především rodiny s dětmi jezdí k zahradě autem, parkoviště jsou narvaná, takže se někdy musí stát na svahu nad zoo.
To je veliký problém zejména v hlavní sezoně. Myslím, že jsou principiálně dvě možnosti řešení. Jedna možnost je vybudovat parkoviště na nové čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Lidé by pak lávkou přešli k jižnímu vchodu do zoo. Samozřejmě je otázkou, kdy a v jaké podobě bude čistička postavená. Dalším problémem je to, že Praha 6 a Praha 7 vůbec nemají radost z toho, že by auta do zoo jezdila přes jejich území. V daném okamžiku se mi zdá toto řešení jako příliš vzdálená vize, i když bych to samozřejmě uvítal.
A.cz: A druhá možnost?
Jsem zastáncem jisté modifikace toho, o čem se diskutuje už dlouhou dobu. Existovala tady představa postavit velké parkovací domy na místě jižního parkoviště a k nim vést obslužnou komunikaci, která nyní končí u vodáckého areálu.
Podívejte se, jak se v zoo narodila žirafa:
Jsem pro to, aby se tato komunikace prodloužila až k jižnímu vchodu. Současně jsem ale přesvědčen, že velké parkovací domy jsou v této oblasti nesmysl. Svého času plánované tři ohromné stavby by zcela zničily krajinný ráz Tróje. Myslím, že by se měly postavit nižší parkovací domy, nebo třeba jen dvoupodlažní parkoviště.
Obslužná komunikace by se podle mého názoru měla používat jenom v dopravních špičkách a ještě jednosměrně. Ráno směrem do zoo a k ostatní dopravě by se používala Trojská, a odpoledne směrem od zoo. Nemyslím, že by se tím jakkoli poškodila Troja. Právě naopak! Ostatně tato obslužná komunikace by se využívala jen v krásné jarní a podzimní dny. Možná některé dny o prázdninách.
A.cz: Nepřitáhne to k zoo jenom více automobilů?
Vím, že žádné dopravní řešení není šťastné, ale jsme civilizace na kolech. Lidé sem nebudou jezdit lodí, byť jsme se třeba domluvili s Pražskou paroplavební společností, aby sem plulo více lodí. Vždycky tady bude významná část lidí, kteří sem přijedou autem. Podíl návštěvníků, kteří chtějí autem dojet až k zoo, ostatně neustále roste. Je to všude po světě. Například v Lipsku hned naproti zoo jsou ohromné parkovací domy.
A.cz: Kdy myslíte, že se parkování u zoo podaří vyřešit?
S novým vedením města se o to zcela jistě budeme dál snažit.
A.cz: Jste ve funkci první rok. Jak se vám z vašeho pohledu vydařil?
Otevřeli jsme novou expozici vodních ptáků, byla dokončena rekonstrukce Gočárových domů a hlavně - podařilo se zahájit stavbu nového prostoru pro slony, hrochy a antilopy. Přemýšlíme samozřejmě dopředu, chtěli bychom vybudovat nejen nový pavilon pro velemloky, ale například výjimečnou expozici Amazonie.
Zorganizovali jsme mnoho akcí pro veřejnost, kterými se snažíme mimo jiné přispět k ochraně ohrožených druhů. Jmenoval bych třeba projekt Přineste starý mobil, který zaujal i na půdě OSN. Mnohé věci jdou bohužel pomaleji, než bych si představoval. Ale není to vždycky na škodu, třeba diskuse o novém logu, na které jsme nedávno vyhlásili soutěž, byla, myslím, velmi přínosná.
Máme tady spoustu nových přírůstků, narodila se žirafí mláďata, gorilí mládě, máme nové příchody zvířat, nejzřetelnější je příchod gorilí samice Bikiry. Získali jsme tapíry čabrakové, kajmanské leguány a další.
A.cz: Když jste před rokem nastupoval do čela zoo, byl jedním z vašich cílů více přiblížit život zvířat. Jste s tím zatím spokojen?
Snažíme se pohled na zvířata posunout dál, což je asi nejpatrnější v rámci velmi úspěšné kampaně Seznamte se!, kdy představujeme konkrétní jedince a snažíme se vyprávět jejich příběhy. Svým způsobem vytváříme celebrity. Snažíme se, aby zoo byla vidět a nezůstala ve svém stínu.
