Praha - Pražští zastupitelé si na městské strážníky připravili úkol jako pro chytrou horákyni. Od začátku března mají hlídky trestat pouliční hudebníky, takzvané buskery, kteří vyluzují „příliš vysoké tóny“ nebo vůbec hrají na „hlasité nástroje“. Strážníci tak mohou zakázat v podstatě každý hudební nástroj, o zpěvačkách-sopranistkách ani nemluvě.
Vágně formulovaná vyhláška platí sotva pár týdnů a už se ukazuje, že si s ní strážníci nevědí rady. Třeba busker Colin Stuart musel za hru na náměstí Republiky zaplatit pokutu dvě stovky. Právě jeho foukací harmonika totiž podle hlídky vyhrávala příliš vysoko.
Stuart, mimochodem vynikající americký hudebník, považuje vyhlášku za absurdní. „Hrál jsem před obchodním centrem, na rušném náměstí plném turistů. Jakými vysokými tóny moje akustická kytara a malá foukací harmonika někoho rušily?“ ptá se Stuart.
Co říká nová vyhláška
Na území památkové rezervace:
a) lze akustické produkce provozovat výhradně bez použití přídavných zesilovacích zařízení,
b) je zakázáno používat hlasité hudební nástroje, např. bicí nástroje, hlasité etnické nástroje či předměty, jsou-li použity namísto hudebních nástrojů,
c) je zakázáno používat dudy a dechové nástroje vydávající vysoké tóny, zejména pikoly nebo hoboje,
d) žesťové a jiné hlasité nástroje, které to umožňují, zejména saxofony, lze při pouliční umělecké veřejné produkci používat výhradně s dusítkem.
Pouliční uměleckou veřejnou produkci ve formě akustické produkce lze provozovat na místech nacházejících se na levém břehu Vltavy pouze v hodinách označených lichou číslovkou, na pravém břehu Vltavy je možno tuto produkci provozovat pouze v hodinách označených sudou číslovkou.
Městská policie se brání, že zatím udělila pokuty jen čtyři. „Strážníci zjistili v centru Prahy celkem 23 případů porušení vyhlášky. Jen čtyřikrát ale uložili blokovou pokutu na místě, a to z toho důvodu, že buskeři byli na některé nedostatky již jednou upozorněni,“ hájí postup pražských strážníků jejich mluvčí Irena Seifertová. Výše pokut navíc byla podle ní zatím jen symbolická.
Co strážník, to názor
Nejde ale jen o pokuty. Pouličním umělcům se nelíbí hlavně to, že záleží na každém strážníkovi, jak s vyhláškou sám naloží. Co projde u jednoho, může druhý zakázat. Busker Juraj Hellebrandt s tím má čerstvou zkušenost. Na Staroměstském náměstí hrál na caisu - dutý nástroj z tvrzené oceli připomínající létající talíř.
„Strážník mě vykázal, že prý bubny jsou zakázané. Přitom dvacet minut předtím mě kontroloval jeho kolega a všechno bylo v pořádku,“ nechápe Helebrandt. Hlavou kroutí i nad tím, že by mohl být měkký zvuk caisy příliš hlasitý a že podle strážníka patří mezi bubny.
Na protest proti nové vyhlášce uspořádali buskeři už tři pochody. Čtvrtý, spojený s podpisem petice, chystají na 30. března.
Regulovat ano, ale jinak
Paradoxní je, že po regulaci pouličního umění volali i samotní buskeři. Rozumná pravidla by totiž pomohla nejen obrazu metropole a klidu místních obyvatel, ale i jim samotným. Nájemníci ani turisté by nemuseli trpět nekvalitní nebo několik hodin trvající produkcí a dobří hudebníci by o místo nesoupeřili třeba s Pražanům donedávna důvěrně známým komerčním spolkem „indiánů“.
„Pravidla potřeba jsou, ale musí být jednoduchá, logická a srozumitelná,“ myslí si etnolog Matěj Kratochvíl. „Zastupitelům se otevírá celá řada možností – mohou ke hraní vymezit jen některé hodiny či místa, jasně omezit hlasitost na decibely nebo například zavést nízký registrační poplatek,“ vypočítává.
Podobné formy regulace v zahraničí už řadu let úspěšně fungují. Pražští zastupitelé ale o žádných změnách neuvažují. „Podoba vyhlášky je výsledkem poměrně dlouhých jednání z minulého roku. V této chvíli nejsou žádné návrhy na její změnu, ale budeme ji samozřejmě vyhodnocovat,“ uvedl za tiskové oddělení magistrátu Vladimír Řepka.
V metropoli se tak i přes protesty buskerů hraje a pokutuje dál – hudebníci smí hrát v sudých hodinách jen na pravém a v lichých jen na levém břehu Vltavy a výhradně bez zesilovače a strážníci se dál učí poznat vysoký tón.
