Praha - Squatteři obsadili v Praze sedm chátrajících objektů. Zůstat v nich chtějí jen dnes. Pořádají tam výstavy, koncerty či hostiny. Akcí s názvem Vzpomínky na budoucnost chtějí připomenout legendární squat Ladronka, od jehož obsazení uplynulo 20 let.
Kritizují také bytovou politiku. K pražskému programu se připojilo i Brno happeningem Kulturou proti chátrání. Pražská policie jeden z obsazených domů sleduje, sdělila policejní mluvčí Jana Rösslerová.
"Program všude běží, jak má. V domech je zábava, jídlo, pití. Na Pohořelci jsou třeba masáže zdarma, káva, dortíky i zmrzlina," řekl mluvčí squatterské akce René Pytlíček. Přípravy podle něj trvaly asi čtyři měsíce a zapojila se do nich zhruba stovka lidí.
Squatteři obsadili budovy v ulici Křižíkově, Křesomyslově, na Pohořelci, v Přístavní, Rytířské, Dukelských hrdinů a také vyšehradské nádraží. Zůstat v nich chtějí jen dnes, poté domy opustí. Podle mluvčího se nikde zatím žádné problémy nevyskytly. K domu v Křesomyslově ulici, kde je na programu promítání a koncerty, přijela policie, po domluvě s organizátory však zase odjela, uvedl Pytlíček.
Policejní mluvčí Rösslerová řekla, že se na policejní služebnu na Žižkově dostavil muž, který oznámil, že dům ve Štítného ulici obsadili lidé, kteří v něm nemají co dělat. Dům byl prý zabezpečen řetězy a zámky, squatteři je však překonali. "Na místo jely hlídky, které situaci monitorují," sdělila mluvčí. Dodala, že muž, který je majitelem nebo zástupcem majitele domu, nyní podává policii vysvětlení. Až se situace vyjasní, rozhodnou policisté o dalším postupu. Zda proti squatterům zasáhnou, však nechtěla Rösslerová předjímat.
Podle mluvčího Pytlíčka objekt ve Štítného ulici do dnešního programu nebyl zařazen. "Zdá se, že dům někdo obsadil spontánně pod vlivem naší akce," uvedl.
Squatteři svou akcí chtěli podle Pytlíčka nejen připomenout "kulturní squat" Ladronka a 20. výročí jeho vzniku, ale svůj program mínili i jako "pobídku do budoucna". Na sedmi zdevastovaných objektech prý chtěli ukázat nesmyslnost a neudržitelnost nynější bytové politiky a trhu s nemovitostmi.
"Žijeme ve městě, kde vlastnit prázdný dům je víc než bydlet v něm a využívat ho. Žijeme ve městě, kde se centrum metropole změnilo z žijícího organismu ve skanzen pro turisty. Městské čtvrti se zbavují svých chudých, aby se na ně obyvatelé luxusních bytů a zaměstnanci z nových administrativních budov nemuseli dívat," uvedli squatteři v prohlášení. Podle nich vedení města v posledních dvou desetiletích z metropole také vytěsnilo alternativní a neziskovou kulturu.
Squatteři vnímají obsazování chátrajících domů jako politický postoj. Uvědomují si prý dobře, že porušují zákon, ale nadřazují právo na bydlení nad právo "kšeftovat s domy".
"Squatting odebírá domy těm, kdož si je zjevně nezaslouží, a vrací je zpět místním komunitám, čtvrtím, městům a jejich obyvatelům. Squatting jako odpověď na současnou bytovou politiku, neúprosně ústící v sociální vyloučení, vznik ghett a nárůst rasismu," uvedli squatteři v prohlášení. Věří, že získají sympatie sousedů i ostatních obyvatel metropole.
