Plzeň - Dosud bezejmenný most přes železniční koleje u nádraží Jižní předměstí v Plzni ponese jméno disidenta, výrazného představitele českého undergroundu, signatáře Charty 77 a básníka Ivana Magora Jirouse.
Rozhodli o tom v úterý drtivou většinou hlasů zastupitelé centrálního plzeňského obvodu. Návrh podala tři občanská sdružení Johan, ProPhoto a HUMR.
Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, zemřel loni 10. listopadu ve věku 67 let.
Letos dostal v Plzni in memoriam prestižní Cenu 1. června udělovanou za boj za demokracii a proti totalitě. Bylo to vůbec poprvé, co radnice cenu udělila již nežijícímu laureátovi.
Nápad pojmenovat po Jirousovi most měl hned několik kořenů, řekl jeden z autorů myšlenky Roman Černík ze sdružení Johan.
Sdružení v nevyužívané nádražní budově už několik let provozuje centrum alternativní kultury Moving Station. A právě pojmenování sousedního mostu po Jirousovi, který byl symbolem nezávislosti a svobody, do tohoto konceptu zapadá, řekl Černík.
Místo Martina Magor
Navíc nedaleká borská věznice je podle něj spojená s perzekucí představitelů českého undergroundu v době normalizace. "Už na pohřbu Ivana Martina Jirouse jsme si říkali, že by bylo dobré nějak ho v Plzni výrazněji připomenout," doplnil Černík.
Podle původního návrhu měl most nést jméno Ivana Martina Jirouse, nakonec ale zastupitelé rozhodli o variantě s přezdívkou Magor, pod nímž vydával básnické sbírky.
Připomeňte si Jirousův pohřeb:
Pro pojmenování bylo 25 zastupitelů, jeden zastupitel za KSČM byl proti, čtyři se zdrželi hlasování. Pojmenování mostu v dopise podpořil i primátor Plzně Martin Baxa.
Podle zastupitelky obvodu Evy Šafránkové je plzeňský most určitě první veřejné místo v ČR, které nese Jirousovo jméno.
"Vnímám dnešní rozhodnutí zastupitelstva jako symbolické gesto. Vnímám ho také jako odpověď na historický mezník, kdy v krajské radě prvně po revoluci zasedla KSČM. A byl to právě Ivan Martin Jirous, který jako osobnost českého undergroundu nikdy neuhnul na cestě v boji proti komunistickému zlu," řekla Šafránková.
Výtržník i jemný člověk
"Ivan Martin Jirous byl jedinečný člověk. Pojmenovat po něm most je krásný nápad. Byl veliký básník, vzdělaný kunsthistorik a autor nejlepší knihy o hudbě českého undergroundu," vzkázal do Plzně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Někteří o něm mluví jako o výtržníkovi, zapomínají ale, že byl zároveň velmi něžný člověk a jeho pohádky pro děti jsou četbou i pro dospělé. A zároveň napsal krásné básně o Panně Marii. Žil v extrémech a za tím co dělal, si vždy stál," dodal.
V Plzni se kromě mostu Ivana Magora Jirouse hovoří o možnosti pojmenovat nějaké významné místo po rovněž loni zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi.
Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, současné vedení města se ale kloní k možnosti pojmenovat po Havlovi nově stavěnou divadelní budovu.
Oficiálně vycházel až po roce 1989
Ivan Martin Jirous se narodil 23. září 1944 v Humpolci. Vystudoval dějiny umění, ale oboru se nevěnoval. Svůj zájem soustředil na underground, po dvě desetiletí působil jako hlavní organizátor této neoficiální kultury.
Byl mj. uměleckým vedoucím skupiny The Plastic People of the Universe a pořádal ilegální výstavy a koncerty. Jeho první sbírka básní Magorův ranní zpěv je z roku 1975.
Jirous jako čestný obyvatel Humpolce:
Po ní následovaly další, například Magorovy labutí písně, za něž dostal Cenu Toma Stopparda.
Až po listopadu 1989 ale jeho dílo začalo oficiálně vycházet. V roce 2006 dostal Jirous literární Cenu Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo.
