Praha, Brusel- Severočeská hnědouhlená elektrárna Prunéřov je podle nejnovějšího žebříčku Světového fondu na ochranu přírody (WWF) dvanáctou nejpšinavější elektrárnou v Evropské unii bez Bulharska a Rumunska. Nejhůře dopadlo Německo - v první desítce má šest zástupců. Ovšem první dvě místa obsadily elektrárny z Řecka.
Fond svůj žebříček sestavil podle toho, kolik oxidu uhličitého vyprodukují elektrárny v jedné vyrobené kilowathodině.Prunéřov se na seznam elektáren produkujících nejvíce skleníkových plynů, které způsobují globální klimatické změny, dostal už vloni.
Prunéřov je největší českou elektrárnou, první část byla postavená na konci šedesátých let, druhá na počátku osmdesátých let minulého století.
Tabulka WWF
NEJŠPINAVĚJŠÍ ZDROJE
(v gramech CO2 na 1 KW/h)
1. Agios Dimitrios (Řecko) 1.350 g
2. Kardia (Řecko) 1.025 g
3. Niederaussem (Německo) 1.200 g
4. Jänschwalde (Německo) 1.200 g
5. Frimmersdorf (Německo) 1.187 g
6. Weisweiler (Německo) 1.180 g
7. Neurath (Německo) 1.150 g
8. Turow (Polsko) 1.150 g
9. As Pontes (Španělsko) 1.150 g
10. Boxberg (Německo) 1.100 g
11. Belchatow (Polsko) 1.090 g
12. Prunéřov (Česko) 1.070 g
13. Sines (Portugalsko) 1.050 g
14. Schwarze Pumpe (Německo) 1.000 g
15. Longannet (Velká Británie) 970 g
16. Lippendorf (Německo) 950 g
17. Cottam (Velká Británie) 940 g
18. Rybnik (Polsko) 930 g
19. Kozienice (Polsko) 915 g
20. Scholven (Německo) 900 g
21. West Burton (Velká Británie) 900 g
22. Fiddlers Ferry (Velká Británie) 900 g
23. Ratcliffe (Velká Británie) 895 g
24. Kingsnorth (Velká Británie) 892 g
25. Brindisi Sud (Itálie) 890 g
26. Drax (Velká Británie) 850 g
27. Ferrybridge (Velká Británie) 840 g
28. Grosskraftwerk Mannheim (Německo) 840 g
29. Eggborough (Velká Británie) 840 g
30. Didcot A/B (Velká Británie) 624 g
"Největší uhelný zdroj ČEZ - elektrárna Prunéřov - vypouští jen o několik procent oxidu uhličitého méně než všechna česká osobní auta dohromady," uvedlo nedávno ekologické Hnutí Duha.
Prunéřov I za deset let skončí
Elektrárenská společnost ČEZ plánuje, že starší část elektrárny - Prunéřov I - v letech 2015 až 2016 zavře. Prunéřov II má v letech 2010 až 2012 projít rozsáhlou modernizací, která zvýší jeho účinnost.
"Emise oxidu uhličitého se výrazně sníží, předpokládáme, že se pak Prunéřov posune na konec žebříčku," řekl Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Prunéřov vypustí do ovzduší 1,07 kilogramů oxidu hličitého na kilowatthodinu, nejšpinavější elektrárna Agios Dimitros v Řecku 1,350 kilogramů.
Německo má nejvíce špinavých zdrojů
Do nepříjemné situace se dostalo zejména Německo. Tamní energetické giganty RWE a EON totiž opakovaně zdůrazňovaly, že jeho uhelné elektrárny normy plní a jsou ekologické.
Blogy o ekologii
| Jan Beránek, ředitel české pobočky Světového informačního centra pro energetiku | |
| Jiří Tutter, ředitel české pobočky Greenpeece |
"Nová data ukazují, že kritika Evropské komise je vůči Německu zcela spravedlivá," řekla Regine Güntherová z německé pobočky WWF.
Podle organizace je jediným řešením postupné odstavování uhelných elektráren. "Je to jasné: špinavého uhlí se musíme zbavit tak rychle, jak jen to bude možné," dodal šéf klimatologického odboru WWF Stephan Singer.
Berlín se brání: Nejsme špinavci
Světový fond na ochranu přírody zveřejnil svům žebříček nejšpinavějších elektráren jen pár dní po ostré slovní přestřelce mezi evropským ekologickým komisařem Stavrosem Dimasem a německým ministrem životního prostředí Sigmarem Gabrielem.
Dimas varoval Německo před stavbou dalších uhlených elektráren - právě kvůli hrozbě klimatických změn. "Pokud jde o emise skleníkových plynů, je hnědé uhlí nejméně vhodným řešením energetických problémů," řekl Dimas v rozhovoru pro list Bild am Sonntag.
Ministr Gabriel se proti tomu ohradil. "Je třeba skončit s taktikou, že Německo je v otázce ochrany klimatu neustále peskováno," prohlásil Gabriel. "V Německu neexistují žádné předimenzované investiční plány na uhelné elektrárny."
Podle německého Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody má být v příštích letech v Německu spuštěno 28 nových uhlených elektráren.
"Pokud nevyřešíme přechod od fosilní energetiky k obnovitelné do roku 2030, nebude už klimatický problém řešitelný," poznamenal profesor Mojib Latif z Kielu.
