Brusel - Za znečistění je třeba platit. Heslo, na němž se v zásadě shodla také Evropská unie v rámci své nové ekologické politiky, ale pomalu přestává platit.
Podle původního plánu by si veškeré podniky těžkého průmyslu a elektrárny měly od roku 2020 kupovat povolenky k vypouštění skleníkových plynů na jednotné evropské burze. Jenže čím dál více zemí o tom nechce slyšet.
Kromě Poláků a Slováků se velkých znečišťovatelů zastal také eurokomisař pro průmysl Günter Verheugen. Podle něj je potřeba shodnout se rychle na výjimkách.
"Energeticky intenzivní odvětví potřebují jasný, závazný příslib, aby zůstala v Evropě a nemusela zastavit své plány další výstavby," řekl německý eurokomisař v rozhovoru pro list Handelsblatt.
Podle něj by dohoda o výjimkách měla být přijata již příští týden na summitu v Bruselu.
Dosavadní postoj Evropské komise je ale jiný: první přehodnocení pozvolného krácení emisních povolenek naplánovaného na léta 2013-2020 by mělo přijít nejdříve za tři roky.
Těžký průmysl se hájí tím, že již není technologicky schopen emise snížit a bude doplácet na levnou asijskou konkurenci. S tím ale nesouhlasí ekologové. "Podstatou problému není konkurenceschopnost, ale ochrana finančních zájmů průmyslu," domnívá se Petr Holub z Hnutí Duha.
Předpokládá se, že na zcela liberalizovaném trhu s povolenkami by nákup jedné tuny splodin přišel asi na 30-50 eur. To by například pro slévárny znamenalo o 12-20 procent vyšší dodatečné náklady.
"Například elektrárny mají ale ještě technologické rezervy a jsou schopné produkovat i účinněji," upozorňuje Holub.
