Zákazníci zatím jen málo využívají internetové bankovnictví nebo investiční fondy. A tohoto potenciálu chce využít i Poštovní spořitelna. Přitom také netají snahu přebrat klienty největší české bance - České spořitelně.

Zrušení poplatku za příchozí platby je jedním z kroků v plánu přetáhnout klienty České spořitelny. Je český klient natolik flexibilní, aby reagoval na takovéto dílčí kroky?

Chceme být jedničkou na masovém trhu, tedy v retailu. A masový klient je rozhodně citlivý na jakoukoliv změnu výše poplatků, alespoň to tvrdí studie, které máme k dispozici.

A snižováním poplatků sledujeme dva cíle: jednak přilákat nové klienty a jednak přimět stávající klienty, abychom byli jejich mateřskou bankou. Lidé totiž mají často účet u nás a ještě u několika dalších bank.

Kde vlastně leží nyní možnosti rozvoje českého bankovního trhu?

Největší potenciál rozhodně vidím ve využívání sofistikovanějších bankovních produktů. Dejme tomu kreditních karet, ale především internetového bankovnictví. K tomu je ale potřeba také klienta vychovat nebo lépe vzdělat.

Je také dobré přivést zákazníky k investičním fondům, o což jsme se pokusili tím, že dáváme možnost investovat do fondů pouhých pět tisíc korun. A tam si myslím, že je naše výhoda oproti jiným bankám. Na poště totiž lidem nepřijde tak divné investovat takto nízkou částku, oproti tomu v nějaké velké bance by se mohli obávat, že to je příliš málo.

Rezervy jsou určitě ještě v hypotékách nebo spotřebitelských úvěrech.

Sama říkáte, že chcete podporovat internetové bankovnictví, ale vaše stránky tedy rozhodně uživatelsky příjemné nejsou...

Jsme si toho vědomi, ale pracujeme na tom a zhruba do měsíce začneme web přebudovávat. Navíc máme speciální stránku pro mladé, na které se chceme hodně zaměřovat. Dříve je Poštovní spořitelna trochu opomíjela, a tak nyní máme až abnormálně velký podíl klientů seniorů.

Je zde místo ještě pro jeden velký finanční ústav? Na Západě je běžné, že existuje tak zvaná velká čtyřka, u nás je to po pádu IPB jen trojka. Má tedy nějaký další silný zahraniční subjekt šanci?

No, je to v rovině čirých spekulací, ale když se podíváte na podíl, který mají ostatní banky bez velké trojky, tak je to podíl velmi podstatný. Pokud by se našel subjekt, který by soustředil klienty těchto bank, tak si myslím, že by to i na tu čtyřku bylo.

Jak vlastně Poštovní spořitelnu zasáhl pád IPB?

Já v té době ještě byla přímo v IPB, a ne ve Spořitelně, takže ten dopad jsem nepocítila na vlastní kůži. Ale podle statistik, které jsem měla k dispozici, byl dopad na Poštovní spořitelnu nepoměrně nižší než na pobočky IPB. Žádný run na banku se nekonal, možná i proto, že si lidé spořitelnu s IPB nijak nespojovali.

Po krachu jste přešli spolu s ostatními aktivy pod křídla ČSOB, jak velkou máte autonomii v rámci korporace?

Vlastník, belgická skupina KBC, nám odsouhlasil tak zvaný multibrand, tedy existenci dvou paralelních značek. A tím máme zajištěnu velmi velkou autonomii. Tvorba produktů nebo cen je plně na nás.

S ČSOB spíše využíváme co nejvíce synergií například u technologií. Je to výhoda, že můžeme tak rozpouštět náklady mezi dvě značky. Samozřejmě jsou smlouvy, které dohadují oni, a na nás je pak jen provozní a produktová část. To je třeba případ smlouvy s Českou poštou.

Rozhodně takto volný vztah je ve skupině KBC unikátní.