Času na lyžování však bude méně, protože se období zimy budou postupně zkracovat, uvedl Jan Pretel, vedoucí oddělení změny klimatu v Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze.
Klimatolog sice strávil v redakci více než půl druhé hodiny, stačil však zodpovědět jen malou část dotazů.
|
Připustil, že mnohá data, z nichž by se dal vývoj podnebí přesně modelovat, nejsou stále k dispozici. Ovšem lidský vliv na jeho proměny se už dá považovat za znatelný. Zejména spalování fosilních paliv uvolňuje oxid uhličitý, který pod sebou zadržuje v atmosféře teplo.
|
Podle současných modelů příštího vývoje klimatu se například dá pro oblast, v níž leží Česká republika, v průměru předpokládat mírný nárůst srážek v zimě, avšak spíše v podobě deště než sněhu.
Naopak léta by měla být spíše suchá, což zasáhne zemědělství.
Předpokládá rovněž, že se bude stále více projevovat trend ostřejších přechodů od zimy k létu a od léta k zimě, tedy s potlačeným jarním a podzimním obdobím.
Odpovědi Jana Pretla si přečtěte zde:
Odpovězeno: 15. 12. | 11:57Autor: Xylinder
Otázka: Dobrý den,
zajímalo by mě, za jak dlouho asi tak budeme měnit kvůli klimatickým změnám kalendář:)?
Jan Pretel: Dobrý den, očekávám vaše otázky a pokusím se vám na většinu z nich odpovědět. Pokud nebudu znát odpověď, můžeme se domluvit na e-mailové komunikaci.
Nemyslím si, že bude zapotřebí kalendář měnit, ale asi se budeme muset připravit na některé změny, které nám třeba zastřou rozdíly mezi jednotlivými ročními sezónami.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:00Autor: Mirda
Otázka: Proč teda nepadá sníh?! Já si myslím, že za to může USA a její znečisťování ŽP. Myslíte si, že by se časem posunuly měsíce. Třeba leden by byl ještě prosinec, prostě to celé o měsíc vrátit. Hmm.
Jan Pretel: Sníh v současnosti nepadá proto, že tomu cirkulační podmínky nad Evropou nepřejí. Rozhodně si nemylsím, že za to mohou USA, byť vliv znečišťování emisemi skleníkových plynů nelze zpochybňovat a podceňovat. Uvědomme si, že podobná situace v prosinci není v tomto roce ojedinělá a že takových epizod bychom v minulosti mohli nalézt více. Měsíce se posuovat nebudou, ale velmi pravděpodobně se budou stírat rozdíly mezi jendotlivými sezónami.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:02Autor: Omar
Otázka: Dobrý den, pane expert. Chtěl jsem se zeptat na jednu otázku: proč nepadá sníh? :-))
Jan Pretel: Jak už jsme odpověděl, současná cirkulační situace nad Evropu je taková, že zatím padat nemohl. Doufám však, že poslední předpovědi, by příští týden trochu sněhu napdnout mohlo.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:05Autor: dfx
Otázka: a pane púroč v prosinci kvetou kytky ??
Jan Pretel: Běžně kytky v prosinci samozřejmě nekvetou, ale jelikož letošní podzimní obdbobí (září - prosinec) je zhruba o 2,5 - 3,5 stupnů teplejší než je dlouhodobý normál, tak se i kytky této skutečnosti přizpůsobily.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:09Autor: Jiri
Otázka: Dobry den,
domnivate se, ze snizovani emisi CO2 je (krom jineho) osobni odpovednosti kazdeho obcana? Snazite se vy sam menit svuj zivotni styl v zajmu snizovani emisi sklenikovych plynu?
Jan Pretel: Samozřejmě, na snižování emisí by se měl podílet každý občan a pokud jde o mne, tak se snažím více přemýšlet o tom, jestli mám nebo nemám vyjet svým motorovým vozidelm. Nelze si však představit, že kdybychom emise maximálně snížili, že by k změnám světového klimatu přestalo docházet.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:12Autor: Jirka
Otázka: Dobry den, rad bych se zeptal na Vas nazor na knihu Bjorna Lomberga - Skepticky ekolog. Co si o tom myslite?
Jan Pretel: V této knize je samozřejmě řada pravdivých věcí, nicméně, obecný pohled autora ho, podle mého názoru, řadí mezi tzv. klimaskeptiky. Bohužel, v celé šíři se s názory této skupiny lidí nemohu odborně ztotožnit.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:13Autor: lumen
Otázka: Zajímalo by mě, zda zima letos vlbec přijde?A pokud ano, tak v květnu??
Jan Pretel: Jsem přesvědčen, že zima určitě přijde. Vzpomeňme si na zimu 2004/2005. Tehdy napadl sníh také až v polovině ledna a vydržel nám alespoň do konce dubna. Doufejte spolu se mnou.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:17Autor: Pavel
Otázka: Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli hrozí
ČR vlivem změny klimatu výskyt tornád a v jaké míře ? Hrozí něco podobného jako nedávno v Anglii ? Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Jan Pretel: Je třeba rozlišovat mezi tornády amerického typu, která historicky patří k typickým projeům amerického počasí ve středních částech USA a mezi malými tornádky, ktreá se mohou objevit třeba i u nás. Ničivé účinky našich tornádek jsou daleko nižší než v případu amerických tornád. Lze připustit, že malý počet malých tornád u nás narůstá, ale tento nárůst není doposud statisticky podpořen. Možná je to i tím, že extrémním počasovýjm jevům se v posledních letech dostává větší pozornosti, než tomu bylo dříve.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:22Autor: Tomas Roth
Otázka: Jedna z teorii rika, ze se jedna spis o prirozene dokonceni cyklu koncici doby ledove. Cili na pocatku byly vsude lodovce a ty postupne taji a dnes uz vidime jen torza a mame zbytecny strach. Co si o tom myslite?
Dekuji za odpoved
Jan Pretel: Vaše otázka souvisí s paleoklimatickými záznamy o historickém klimatu. Skutečně, po konci dob ledových vždy přicházela období, při nichž teplöta velmi rychle narůstala a právě v této době se nacházíme. K tomuto přirozenému jevu se však, bohužel, v posledních desetiletíchpřipojují ještě vlivy lidské činnosti a uvědomíme-li si, že za posledních asi 150 let úhrné koncentrace skleníkových plynů vzrostly asi o 50 %, tak vliv lidské činnosti rozhodně podceňovat nemůžeme.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:25Autor: Brazilec
Otázka: Dobrý den,
četl jsem zprávy, že v případě roztání ledovců dojde ke změně slanosti vody v mořích což může vést k zániku Golfského proudu a toto vést k ochlazení Evropy. Jak velké ochlazení se dá předpokládat? Alespoň řádově.
Děkuji.
Jan Pretel: Tato úvaha je správná, podle výsledků výzkumu anglických odborníků publikovaných právě před rokem by tento jev mohl ve vzdálené budoucnosti vést k ochlazení západní Evropy až o osm stupňů. Jde však o modelový výpočet a osobně si myslím, že tento odhad může být nadsazený.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:29Autor: veverka
Otázka: Co říkají nejnovější vědecké poznatky a studie o vině člověka a jeho činnosti na globální oteplování?Je už nesporně prokázáno,že za to může člověk a jím vypouštěný oxid uhličitý do atmosféry?A pokud ano,dá se s tím ještě něco dělat,nebo je už pozdě honit bycha?Děkuji a pěkné vánoce.
Jan Pretel: Vina člověka na změnách určitě je a je zaznamenatelná. Nelze to však chápat tak, že bez vlivu člověka by ke změně klimatu nedocházelo. O tom nás přesvědčují i měření a paleoklimatické analýzy z dávné minulosti. Oxid uhličitý je významným produktem lidské činnosti a rozhodně stále stojí za to přemýšlet, jak jeho emitování do atmosféry omezovat.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:33Autor: bUd
Otázka: Dobrý den, v minulém roce bylo sněhu a zimy celkem dost, nelze tuto zimu brát spíše jako špatný rok? kdyby to byla takováto zima např. 5. zima pak je zřejmě něco špatně.
Jan Pretel: Celý problém klimatických změn je potřeba brát tak, že jde o trendy. Jednotlivé zimy se od sebe mohou vzájemně lišit a někdy i významně. Loňská zima byla mimořádně bohatá na sníh a relativně dlouhá, byť žádné významné teplotní rekordy záporných teplot se nevyskytovaly. Letošní zima se zatím neobjevila, ale rozhodně se nelze domnívat, že už v tomto roce nenastane.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:36Autor: Jaroslav M.
Otázka: Je známo, že v minulosti geologické (od kambria) se změnilo několikrát počasí. Paleontologové tvrdí, že byl rovník pod ledem, ale jindy i v polárních oblastech panovaly v podstaě subtropické podmínky. Co extrémy způsobuje? Sluneční aktivita? Ví se o problem něco? Zabývá ss s tím někdo?
Jan Pretel: Vaše otázka souvisí s dlouhodobou přirozenou variabilitou klimatu, na které se kromě zmíněné sluneční aktivity projevují ještě změny orbitálního charakteru, rozložení kontinentů, změny jejich pokryvu, vulkanické činnosti, a podobně. Cykly takových změn jsou velmi dlouhodobé (v řádu desítek až tisíců let) a podrobněji se jimi zabývají zejména astronomové, případně geologové.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:40Autor: HnK
Otázka: Dobrý den, zkracuje se zima nebo se jen posunuje? Můžu se ještě stále těšit na 3-4 měsíce sněhu nebo se to stává utopií? Děkuji!
Jan Pretel: Z hlediska teorií změny klimatu se zimní období obecně zkracuje. Pokud jde o možnost tří až čtyř měsíců sněhu, jde samozřejmě o to, které místo máte na mysli. Pokud máte na mysli nadmořské výšky kolem 300, 400 metrů, pak naděje je malá. Pokud však budeme hovořit o nadmořských výškých kolem tisíce metrů a výše, neměl bych obavy.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:44Autor: Michal Novák
Otázka: Dobrý den,
je stávající vývoj klimatu (oteplování) ovlivněn hlavně činností člověka ? Nebo může docházet i k nějaké změně cyklu planety ? (příchod nově doby ledové ? )
Jan Pretel: Oba vlivy jsou pravdivé a v současnosti (ale i v nejbližší budoucnosti) je pořád ještě obtížné rozhodnout o vzájemném podílu obou vlivů. Podle posledních vědeckých prací je podíl vlivu člověka kvalifikován jako "zaznamenatelný", a právě z toho důvodu tento vliv nelze podceňovat.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:48Autor: Ray
Otázka: Jaký je podíl CO2 v atmosféře produkovaného lidmi spalováním fosilních paliv a CO2 uvolňovaného geologickýmí procesy?
Jan Pretel: Podíl člověka na globálních emisích oxidu uhličitého je přibližně padesát procent, k oxidu uhličitému uvolňovanému geologickými procesy se přičítá i vliv metanu přirozeného původu.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:51Autor: Briťák
Otázka: Nezdá se Vám, že vám poslední dobou předpovědi počasí vůbec nevychází?
Na víkend slibujete pěkně a je hnusně a někdy zas obráceně.
Jan Pretel: Tato otázka nesměřuje na klimatologa, ale na předpovědního meteorologa. Přesto jsem přesvědčen, že úroveň předpovědí počasí u nás je dobrá a spolehlivost předpovědí na období tří dnů je dnes vyšší než 90 %. Vezměte však v potaz, že atmosféra je ta nejsložitější fyzikální, chemická a biologická laboratoř na světě. Občas se v každé laboratoři stane, že pokus nemusí vyjít zcela přesně.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:56Autor: Tomas
Otázka: Dobry den.
Zajimalo by me, jak muzou vedci predpovidat, co tu bude v roce 2040, kdyz nedokazou poradne predpovedet pocasi ani na 10 dni dopredu(Maji snad vestecke koule vetsiho prumeru, o ktere se s nami nechteji podelit? :-) )
Diky za odpoved
Jan Pretel: Rádi bychom si někde kvalitní věšteckou kouli obstarali, leč nevíme kde. Podstata je v tom, že klima do roku 2040 se nepředpovídá, ale projektuje. K projekcím se používá složitých matematických modelů, které se v maximální možné míře snaží popsat složitou realitu klimatického systému. Počasí na deset dnů dopředu se předpovídá, kvalita s rostoucí délkou předpovědi velmi významně klesá. Nejúspěšnější předpovědi jsou na dva až tři dny, kdy jejich spolehlivost je v průměru vyšší než 90 %. Pravděpodobnost předpovědi na deset dnů závisí i na charakteru cirkulace nad Evropou, za které je předpověď prováděna a v průměru její spolehlivost klesá k 60 %.
Odpovězeno: 15. 12. | 12:58Autor: Pajda
Otázka: Změnil se za posledních 20 let index oblačnosti? Je možno se s Vývojem oblačnosti a časovými změnami někde seznámit?
Jan Pretel: V tomto okamžiku bohužel nevím přesně, co máte indexem oblačnosti na mysli. V každém případě Český hydrometeorologický ústav má souborná data o vývoji oblačnosti na jednotlivých stanicích za mnoho posledních desetiletí. Pokud máte zájem, můžete odborníky v ČHMÚ kontaktovat a určitě vám nějaké údaje o oblačnosti, třeba na vybraných stanicích, poskytnou.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:02Autor: Felix S.
Otázka: Teplotní vyhlídky mají stoupající tendenci, ale jak to bude se srážkami? Bude více sucho nebo naopak deštivo na našem území?
Jan Pretel: Projekce rozložení srážek do poloviny tohoto století ukazuje na mírný nárůst srážek v zimě, a s ohledem na paralelní nárůst teploty by srážky měly spíše vypadávat ve formě kapalné než sněhové. Pokud jde o letní srážky, projekce ukazují na jejich úbytek, který by měl započít již v závěru dubna, a pokračovat až do pozdního léta. Vzhledem k tomu, že pokles srážek by měl být ve vegetačním období, projekce ukazují na dosti významný dopad srážkového režimu na zemědělskou produkci.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:04Autor: Pitrýsek
Otázka: Od té doby co strčil člověk pán všeho tvorstva své špinavé pracky do přírody,tak mu to příroda jen
vrací.Čemu se divíte?Otázka zní:
dají se ty pracky ještě vytáhnout?
Jan Pretel: Domnívám se, že nikdy není pozdě. Jde o to, aby si to ale všichni, kdo špinavé pracky do přírody strkají, zavčas uvědomili a začali se k přírodě znovu chovat tak jako naši předkové, tedy ohleduplněji. Je třeba začít od dětí a jejich výchovou.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:08Autor: Fraser
Otázka: 1) Nekde jsem slysel ze, nynejsi "oteplovani" je zpusebeno tim, ze se s pravidelnym merenim zacalo v dobe, kdy na Zemi bylo nejstudenejsi pocasi za poslednich 10000 let. Je to pravda?
Jan Pretel: Pravidelná měření se začala rozšiřovat někdy na počátku 19. století, byť existují stanice, jejichž měření se datují již od století 18., např. Klementinum. Rozhodně však 18. a 19. století nebylo tím nejstudenějším obdobím za posledních 10 000 let. Chladněji bylo například na počátku minulého tisíciletí, jak víme z paleoklimatologických analýz.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:13Autor: Pete
Otázka: Proč nepadá sníh? A teď vážně: jsou nějaké modely, jak se změní mořské proudy v případě oteplení? Jaké posuny v podnebných pásech nás čekají? Kde se ochladí a kde oteplí?
Jan Pretel: Samozřejmě takové modely existují a jsou součástí již zmíněných globálních cirkulačních modelů, které tvoří základ pro zpracování projekcí výhledového klimatu. K zásadním posunům v podnebných pásech během tohoto století docházet nebude, byť například v některých částech Evropy ke krátkodobým změnám může dojít. Např. u nás nelze v budoucnu vyloučit krátkodobé projevy počasí typického pro subtropické oblasti (např. vlny vysokých teplot v létě).
Odpovězeno: 15. 12. | 13:17Autor: mates
Otázka: dobrý den,
zajímalo by mne, zda nebude kvuli absenci zimy posunute jaro az treba na cerven? muzete to vyloucit?minulý rok byla zima jeste v puli kvetna,ted je pul prosince a pul roku je pul cervna :o) a budou takoveto krasne klidne teple zimy i pristi leta?nebo je tento podzim a zima vyjimecna?diky
Jan Pretel: Nelze se domnívat, že by se jednotlivá roční období časově posouvala. Spíše je trend ostřejších přechodů od zimy k létu a od léta k zimě. Nelze rovněž usuzovat na charakter počasí podle předchozího roku. V každém případě letošní podzim je z hlediska dlouhodobých normálů spíše výjimečný a teplotně nadprůměrný, přibližně o 2,5 až 3,5 stupně podle místa. Rovněž letošní léto (s výjimkou srpna) bylo teplotně nadnormální.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:18Autor: Mekki
Otázka: Jak takovéto nezvyklé výkyvy v teplotách ovlivňují zalednění na severním polárním kruhu?Nedojde tím ke spuštění řetězové reakce že na Severní pol.Oblasti bude dopadat více slun.záření a co severoatlantické proudění (podíl sladké vody z ledovců narušuje mořské proudy)? jaké klima můžeme očekávat?
Jan Pretel: V zásadě odpověď na tyto otázky už byla dána v předchozích odpovědích.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:22Autor: Tokamak
Otázka: Dobrý den, zajímalo by mě, jak moc se při dlouhodobém sledování teplot projevuje to, že většina meteorologických stanic byla umístěna ve městech a tím jsou hodnoty teplot svým okolím čím dál tím více deformovány? Je pravda, že při měření teplot družicemi, není oteplování tak výrazné? Za odpověď děku
Jan Pretel: Samozřejmě máte pravdu, že meteorologické stanice se obvykle budovaly v oblasti sídelních zástaveb, kolem nichž postupně města narůstala. Na jejich hodnotách se tak projevuje tzv. městského ostrova tepla. Tyto stanice se ovšem do analýz popisujících nárůst teploty neuvažují. Světové analýzy využívají stanic, které tímto způsobem ovlivněny nebyly, jde zejména o stanice ve zcela volné krajině a stanice horské. Pokud jde o družice, časové řady měřených údajů jsou příliš krátké na to, abychom na jejich základě mohli hovořit o trendech. Kolísání průměrných teplot v jednotlivých obdobích je příliš výrazné.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:23Autor: Vladimír
Otázka: Vlhkost atmosféry má vzhledem k vysokému specifickému a latentnímu teplu vody jistě významný vliv na klimatické poměry.(viz. poušť a deštný prales-teplotní rozdíly)Mění se vlhkost atmosféry masivním odlesňováním?
Jan Pretel: Ano, mění. I vlivy vlhkosti jsou součástí již zmíněných globálních cirkulačních modelů.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:24Autor: Martin
Otázka: Dobry den,
vcelku by me zajimalo, jaka je pricina zmen klimatu. Pripada mi divne, ze by to mel mit na triku clovek. A kdyz rikaji, ze je to nejteplejsi podzim v dobach mereni, zajimalo by me, kdy se zacalo merit.
Dekuji.
Jan Pretel: Už jsem zodpověděl dříve.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:25Autor: Fraser
Otázka: 2)Take jsem slysel, ze "hokejkovy graf" ve sve nejzajimavejsi casti je jenom extrapolace a ze uz musel byt upravovan do pro nas priznivejsiho prubehu. Co vy na to?
Jan Pretel: Nesouhlasím. Je to teorie typická pro takzvané klimaskeptiky.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:29Autor: David
Otázka: Dobrý den,
zajímalo by mě, jak jsou přesné počítačové simulace změn klimatu? Vím něco o simulaci technologických procesů ve strojírenství. Taková klimatologie musí být mnohem složitější. Používá se pro simulaci v klimatologii také metoda konečných prvků?
Jan Pretel: K počítačovým simulacím jsou využívány velmi složité numerické modely, zahrnující celý klimatický systém - atmosféra, oceán, pedosféra, biosféra atd. Metody konečných prvků se v nich rovněž používá. K těmto numerickým modelům ještě přistupují tzv. scénáře dalšího vývoje světa, odhadující jeho socioekonomický vývoj. S ohledem na složitosti odhadu takových vývojů vzniká řada modelových scénářů. Vytvářejí tedy vějíř od nejoptimističtějších po nejpesimističtější. Proto o přesnosti simulací je velmi obtížné hovořit.
Odpovězeno: 15. 12. | 13:37Autor: Petr Růžička
Otázka: Dobrý den,
četl jsem názor jistého klimatologa, že není pravda, že na planetě ledu ubývá; zatímco v Alpách taje, na pólech ho přibývá a oteplování planety je jen předzvěstí nové doby ledové. Co si o tom myslíte?
Děkuji
Jan Pretel: Je to samozřejmě jedna z teorií, které se v současnosti vyskytují. Se současnou situací jako předzvěstí nové doby ledové lze souhlasit, neboť tak tomu bylo i v dávné minulosti. Cykly dob ledových a meziledových se vcelku pravidelně střídaly s periodou 100 000 až 140 000 let, přičemž vždy docházelo k rychlejšímu nárůstu teploty než k jejímu poklesu. Pokud by se tento cyklus opět opakoval, může být současná situace předzvěstí nové doby ledové, ale ta by neměla přijít dřív než za nějakých 70 000 let.
Z časových důvodů jsem nucen odpovědi na vaše, většinou velmi zajímavé otázky ukončit a omluvit se těm, na které se nedostalo. Třeba naleznete odpovědi na některé z vašich otázek výše. Děkuji vám všem za zájem o problematiku. Rád bych vám všem popřál hezké vánoční svátky a hodně zdraví a úspěchů v novém roce. A třeba také méně počasových extrémů souvisejících s klimatickými změnami...!
Všechny položené otázky
