Slovensko a Maďarsko oznámily, že nedostávají ropu od ruské společnosti Lukoil, protože na ni uvalila Ukrajina sankce. "Bratislavská rafinérie Slovnaft, patřící maďarskému koncernu MOL, bude dostávat o 40 procent méně ropy, než potřebuje." řekl slovenský premiér.
Ropa patřící ruskému státnímu gigantovi Lukoil neproudí ropovodem Družba od středy. Následky to ale může mít tvrdé především na Maďarsko. Premiér Viktor Orbán na rozdíl od představitelů jiných evropských zemí nespěchal s diverzifikací energetických zdrojů a s omezením závislosti na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. Výsledkem je, že Maďarsko stále pokrývá svoji spotřebu ropy ze sedmdesáti procent importem z Ruska, v případě zemního plynu je to přes osmdesát procent.
"Pokud dodávky od Lukoilu nebudou obnoveny, bude mít Maďarsko vážné problémy se zásobováním paliv a s vysokými cenami pohonných hmot v řádu týdnů," napsal server Politico s odvoláním na analytiky, který se zabývají energetikou ve střední a východní Evropě.
"Ukrajinské opatření může dostat Maďary do vážné krize. Zdraží elektřinu, nebo způsobí její výpadky," cituje Politico expertku Ilonu Giziňskou z Centra východoevropských studií. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó v sobotu uvedl, že vyjednávání s Kyjevem zatím nikam nevedla.
Evropská unie chtěla už v roce 2022 drasticky snížit dodávky ropy z Ruska, některé země jako Česko si vyjednaly výjimky. Viktor Orbán za Maďarsko odstřižení odmítal s tvrzením, že "vzdání se ruské ropy by položilo časovanou bombu pod maďarskou ekonomiku." Maďarsko si nakonec také vyjednalo výjimku. Orbán rovněž nadále trvá na tom, že ruská firma Rosatom dokončí rozšíření atomové elektrárny Paks na jihu Maďarska.
Lze očekávat, že ukrajinské embargo na tranzit ropy od Lukoilu ještě více zhorší už tak napjaté maďarsko-ukrajinské vztahy. Budapešť je proti finanční i vojenské pomoci Kyjevu a maďarští politici se nadále setkávají se svými ruskými protějšky. Nedávná schůzka Viktora Orbána a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě žádný průlom nepřinesla.
Maďarsko bylo velmi závislé na ruské ropě a plynu už v dobách před vládou Viktora Orbána (byl premiérem v letech 1998 až 2002 a pak nepřetržitě od roku 2010). Tehdejší kabinety Socialistické strany uzavíraly smlouvy s Moskvou, ruský Gazprom získal velký podíl v maďarské energetické firmě Bordoschem prostřednictvím irské offshorové společnosti Milford Holdings. Později získali podíl v Bordoschemu Číňané.
Viktor Orbán ale zhruba před čtvrtstoletím patřil k těm, kteří se ruských investic báli a vůči sbližování s Ruskem měl tehdy výhrady. "Nemělo by být pochyb o tom, že Severoatlantická aliance stále potřebuje jaderné zbraně, protože buducnost Ruska je nejistá. Maďaři tím možná nebudou nadšeni, ale naše vláda zváží možnost povolit Spojených státům rozmístění nukleárních zbraní na maďarském území během krizové situace," prohlásil Orbán v roce 2000 v rozhovoru pro kanadský deník Globe and Mail.
"Orbán nepohlížel na ruské investice v Maďarsku příznivě a použil veškeré možné prostředky k tomu, aby ubránil maďarské společnosti TVK a MOL proti pokusům o převzetí ze strany Ruska v roce 2000," uvádí v knize Moc, energie a ruský imperialismus maďarská analytička Anita Orbánová.
V Listopadu 2021 Orbánova vláda zastropovala ceny benzínu a nafty na čerpacích stanicích kvůli vysoké inflaci. Za rok strop zrušila.
