Odborníci tlačí v dopise na Fialu: Neničte maturity

Domácí Domácí
6. 9. 2012 9:34
Státní maturity rozhodně nebyly zpackané, píší ministrovi dva zkušení pedagogové
Ministr školství Petr Fiala.
Ministr školství Petr Fiala. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Renomovaní středoškolští pedagogové v oboru český jazyk a literatura Josef Soukal a Jiří Kostečka jsou zastánci státních maturit v původní podobě a nesouhlasí s všeobecným míněním, že byly "zpackané".

Nemile je překvapil zásah nového ministra školství Petra Fialy a jeho maturitní komise, zejména koncepce jednoúrovňové zkoušky a zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka bez náhrady.

Vadí jim také složení této maturitní komise, v níž neseděl jediný "praktikující češtinář", ačkoliv se změny nejvíce dotýkaly právě předmětu český jazyk a literatura.

Obracejí se proto na ministra v otevřeném dopise a žádají přehodnocení těchto kroků.

Jak Soukal s Kostečkou sdělili internetovému deníku Aktuálně.cz, že dopis je pouze doplňkem jejich aktivit, které mají dle jejich slov  směřovat "k vytvoření skutečně kvalitního maturitního modelu".

"V nejbližší době učitelské veřejnosti představíme návrh na úpravu týkající se písemné práce, zejména kritérií hodnocení. Připravujeme také návrh na úpravu pravidel pro vytváření pracovních listů a pravidel pro vytváření školního seznamu literárních děl," říkají pro Aktuálně.cz.

Jejich další návrhy směřují k možnosti využít kritizovaného centrálního hodnocení coby metodického nástroje.

Oba pedagogové se domnívají, že by školám pomohl srovnat vlastní hodnocení písemných prací s objektivizovaným vnějším hodnocením. Zároveň by tak stát mohl získat "tvrdá" fakta o úrovni opravování na školách a samotné školy pak metodické poznatky. O maturitním hodnocení by ovšem rozhodly samy.

Zde je celé znění dopisu, který má redakce Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici:


     Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky

     Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás v souvislosti s vývojem situace kolem státní maturity. Jsme znepokojeni některými návrhy maturitní komise na změnu zkoušky pro příští dva roky i v dalším období a také tím, že jsou tyto návrhy prezentovány jako samozřejmé.

     Kriticky se stavíme ke koncepci jednoúrovňové zkoušky a k tomu, že centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka bylo zrušeno bez náhrady, přičemž se zjevně nepočítá s kritickou reflexí tohoto projektu a s jeho případnou modifikací v příštích letech.

     Návrhy komise byly přijaty i přes to, že se - slovy jednoho z jejích členů - jedná spíše o komisi „zúčastněných stran" (nikoli expertů) a že v ní nebyl ani jeden praktikující středoškolský češtinář, ačkoli právě českého jazyka a literatury se změny dotýkají nejvíce.

     Jsme udiveni, když se dočítáme, že členové komise se soustředili především na to, aby maturita „neuškodila". Považujeme takto formulovaný cíl za vágní a s ohledem na význam maturitní zkoušky málo důstojný.

Vyjádřil jste přesvědčení, že "maturita musí být založena především na důvěře v učitele, ředitele, školu". Váš názor plně sdílíme a vnímáme skutečnosti, kvůli nimž je nutné zdůraznit tento aspekt zkoušky. Důvěra je podmíněna i tím, do jaké míry je zkouška objektivní a spravedlivá, a respektováním její hodnoty ze strany studentů a veřejnosti. Jak se tyto premisy slučují s výše uvedenými návrhy?

Pro řadu maturantů, převážně (ale nejen) z gymnázií, bude maturita z českého jazyka v následujících dvou letech příliš lehká, minimálně v testové a písemné části. Nesporně ztratí na efektivitě a na prestiži u studentů i veřejnosti.

Centrální hodnocení písemné práce jasně ukázalo, jak vážné nedostatky v písemném projevu část středoškoláků má. Hodnocení v předchozích letech tento fakt nesignalizovalo, a to ani v roce 2011, kdy poprvé došlo ke sjednocení hodnotících kritérií. Návrhy maturitní komise nejenže nereagují na tyto skutečnosti, ale znovu vytvářejí prostor pro to, aby zcela zásadní výukový problém nebyl řešen, ale "zmizel".

V žádném případě nezakrýváme, že letošní hodnocení provázely chyby, zejména neschopnost vedení Cermatu komunikovat se studenty; pro některé byl výsledek zkoušky nepříjemným překvapením, ba šokem. Přitom jak se postupně ukázalo, někteří hodnotitelé nezvládli svou práci. Rozhodně však v úhrnu nešlo o hodnocení "zpackané", jak bez ohledu na skutečný stav věci tvrdili někteří kritici státní maturity a skandáluchtiví či v dané problematice diletující novináři. Počet špatně opravených prací v poměru k celkovému počtu maturitních písemek po přezkumu nepřesáhl půl procenta a ani odhad zohledňující možnost, že části chybných hodnocení se přezkum netýkal, nezpochybňuje konstatování, že drtivá většina prací byla opravena správně.

Výhledově se počítá s tím, že z konceptu jednotné maturity zbude torzo v podobě testu. Proč? Je možné reagovat na individuální selhání tím, že rozložíme celý maturitní systém? Už dnes je dosti decentralizována výuka - rezignuje stát napříště na svoji zodpovědnost a možnost kontrolovat většinu vzdělávacích výstupů? Jak zajistí, aby maturitní zkoušku určovala výhradně odborná hlediska, a nikoli např. snaha "nepoškodit" školu?

Z hlediska češtiny je principiální slabinou výhledových záměrů s maturitou předpoklad, že stát prostřednictvím testu uhlídá "nepodkročitelné minimum". Takto lze pravděpodobně bez problémů postupovat v matematice, ale nikoli v předmětu, jenž se zaměřuje primárně na rozvoj písemného a ústního projevu. Zde se absence praktikujících češtinářů v komisi projevila obzvlášť výrazně.

Předmět český jazyk a literatura byl na středních školách po dlouhá desetiletí poznamenán strnulostí, výrazným preferováním literární historie, příliš úzce pojatou a časově poddimenzovanou výukou jazyka a slohu. Tento stav se v polistopadovém období měnil jen zvolna. Státní maturita ve své stávající podobě, jako komplexně pojatá zkouška zdůrazňující schopnost porozumět textu, přinášela naději na zásadnější proměnu výukových stereotypů. Reakce nemalé části češtinářů ukazují, že její metodický přínos se projevuje už nyní. Konstatujeme, že jsme v maturitní diskusi letos ani v předchozích letech nezaznamenali alternativní návrh, který by závěrečnou zkoušku řešil kvalitativně srovnatelným způsobem. Demontáž promyšleného projektu je z tohoto hlediska nepochopitelná. 

Velmi vítáme metodický aspekt diskuse, kterou státní maturita vyvolala. Rádi bychom ale zůstali na poli argumentů, nikoli nedoložených či pochybených tvrzení. Jen takováto diskuse nám umožní dobrat se maturitního modelu, který respektuje moderní trendy i celistvost daného vyučovacího předmětu a „zastřeší" rozličné výukové formy a metody, na jejichž svobodnou volbu mají učitelé nepochybně právo. K tomu bychom rádi přispěli. 

Projekt státní maturity bezesporu vyžaduje výrazně zkvalitnit a zefektivnit. Nikoli ovšem pohřbít. Domníváme se, že námi uvedené skutečnosti ukazují, že je nejen životaschopný, ale přímo nutný.

Vážený pane ministře, věříme, že naše argumenty vezmete v potaz, a tudíž jednak znovu zvážíte možnost zachování víceúrovňové maturity, jednak se ve vztahu k písemné a ústní zkoušce zasadíte nikoli o postupné zrušení metodických aktivit, ale naopak o jejich prohloubení.

S důvěrou ve Vaši rozvahu

Mgr. Josef Soukal
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

Sdělení pro veřejnost:

Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky, je možno signovat oznámením na následující e-mailovou adresu:

[email protected]

Na tuto adresu prosím zasílejte i jakákoli další sdělení (komentáře, hodnocení apod.) k dopisu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy