Praha - Málokdo už dnes ví, že třetím státem světa, jehož občan vstoupil do vesmíru, bylo tehdejší Československo.
Stalo se tak před třicet lety, 2. března 1978. A zcela nepochybně to byl obrovský úspěch a také příležitost pro československou vědu.
Šlo totiž také o jednu z prvních výprav do vesmíru, jejímž cílem byly především vědecké a technické experimenty. Z velké části připravené československými vědci.
Podrobněji čtěte:
Remkovy experimenty posunuly kosmickou vědu
Geniální tah
Spolupráce socialistických zemí se Sovětským svazem na mnohostranném výzkumu vesmíru probíhala už od poloviny šedesátých let. Měla název program Interkosmos. A v jeho rámci postupně vzlétli do vesmíru občané zemí východního bloku.
Byl to nepochybně geniální propagandistický tah. Američané vzali prvního cizince na svou kosmickou loď až o pět a půl roku později (byl to západní Němec). Sověti už předtím hostili i kosmonauta z Francie...
Ovšem proč Sověti vybrali občana Československa jako prvního, koho s sebou do kosmu vzali?
Odškodnění za okupaci
"Rozhodovalo se samozřejmě na politické úrovni a určitě šlo o kombinace politických a odborných důvodů," říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která koordinuje účast na mezinárodních vesmírných projektech.
Od roku 1976 se v Sovětském svazu připravovali na let do vesmíru kosmonauti z Československa, Polska a východního Německa. Tyto země nejvíce spolupracovaly v programu Interkosmos, takže se dostaly do užšího výběru. Ale první mohla být jen jedna z nich.
"Politika v rozhodování určitě převládala," soudí přední znalec kosmonautiky Antonín Vítek z Akademie věd ČR. "Experimenty připravené našimi vědci pro Vladimíra Remka, které pak uskutečnil ve vesmíru, byly jednoznačně na světové úrovni. Ale to samo o sobě nestačilo."
V roce 1978 uplynulo deset let od obsazení vzpurného Československa sovětskými a dalšími vojsky. "Když tedy Sověti vybrali Čechoslováka jako prvního, koho s sebou vezmou do vesmíru, byla to vlastně i úlitba, která měla našim lidem říct podívejte, jak je výhodné, že jste součástí socialistického tábora," říká Antonín Vítek.
Polsko: Byli jsme zaskočeni
Pochybnosti o politickém pozadí rozhodování o pozvání Československa do "kosmického klubu" nemá ani publicista a spisovatel Karel Pacner.
Ve své knize Kolumbové vesmíru cituje slova, které pronesl Wojciech Jaruzelski, tehdejší vojenský vládce Polska, pro časopis Dějiny a současnost: "Byli jsme tím nepříjemně zaskočeni, protože se nám zdálo, že vzhledem k velikosti polské armády a její historii (...) měl být první přirozeně polský kosmonaut. (...) Neoficiálně jsem se přitom dozvěděl, že Brežněv (sovětský vůdce) už dřív slíbil prvního kosmonauta Husákovi jako určitý lék na 'intervenční syndrom'."
Aby se druhé dvě země tolik nezlobily, polský a východoněmecký kosmonaut vzlétli na sovětských kosmických plavidlech ještě tentýž rok. První v červnu, druhý v srpnu.
Československá účast: Šestnáct ze sedmnácti
Nicméně Karel Pacner také konstatuje, že nejaktivnějším partnerem Sovětského svazu v programu Interkosmos bylo Československo. "Ze sedmnácti družic vypuštěných do roku 1977 se podílelo na šestnácti," zdůrazňuje.
Takže i když o třetí příčce Československa ve "vesmírném klubu" rozhodovala politika, bez úspěchů československé vědy by Vladimír Remek do kosmické lodě nikdy neusedl.
