Poslanci v těchto dnech rozhodují vleklý střet o ochranu české přírody. Zápas o podobu novely, která se týká ochrany přírody ve všech českých národních parcích, je vyústěním letitého sporu, jak se chovat v tom nejrozsáhlejším − Národním parku Šumava. Hlasovat budou poslanci nadvakrát. Napoprvé rozhodnou o verzi zákona, kterou dostali v polovině ledna od senátorů. Ti vládní návrh novely odmítli, když přísnou ochranu šumavských lesů omezili a zmenšili velikost oblastí, kde by lidé nesměli stavět a hospodařit.
Pokud návrh senátorů neuspěje, přijde na řadu původní podoba zákona, kterou již sněmovna loni v prosinci výraznou většinou odsouhlasila. Ta rozšiřuje například zóny, ve kterých by obce a podnikatelé nesměli hospodařit, i oblasti, kde by byla příroda zcela ponechána svému vývoji.
Poslanecký návrh | Senátní úpravy | |
---|---|---|
1. | Umožňuje zavádět klidová území, s omezeným vstupem jen po určitou dobu, na celém území národního parku, nezávisle na zónách. | Senátoři chtějí svázat možnost vyhlásit klidové území jen se dvěma nejchráněnějšími zónami - se zónou přírodní a zónou přírodě blízkou. |
2. | Rozložení nebo velikost zón lze měnit nejdříve po patnácti letech od té doby, co začnou v parcích platit. | Senátní návrh škrtá původní pravidlo, že se zóny mohou měnit nejdříve po 15 letech. |
3. | Navrhuje zákaz používání přípravků na hubení škůdců (takzvaných biocidů) na celém území národního parku. | Přípravky na hubení škůdců (takzvané biocidy) zakazuje používat všude, s výjimkou zahrad a lesních školek. |
4. | Obsahuje zákaz provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky. | Senátoři navrhují zakázat pouze ohňostroje nebo zábavní pyrotechniku se zvukovými efekty. |
5. | Hlavní slovo má mít v národních parcích příroda a její ochrana. | Senátoři zavádí do novely nový účel národních parků - zajistit udržitelný rozvoj územně samosprávných celků. To nelibě nesou ekologové i autoři zákona, protože podle nich staví na stejnou úroveň ochranu přírody jako rozvoj obcí nebo krajů. |
Původní návrh novely počítá s tím, že rozloha nejchráněnější, přírodní zóny, se bude postupně rozrůstat. Zprvu bude přírodní zóna v podstatě kopírovat hranice dnešního bezzásahového území - má tedy tvořit 24 procent plochy parku. Z části dnešní druhé zóny se zase stane zóna přírodě blízká. A ta se po patnácti letech promění taktéž na nejvíce chráněné pásmo. Postupně má tedy “divočina” zaujímat více než polovinu celkového území parku. O tom, jaká konkrétní území postupně do bezzásahového režimu vstoupí, rozhodne vyhláška.
Zóna | Dnešní členění | Plánované členění |
---|---|---|
I. | Přísná přírodní- Nejpřísněji chráněné území s přirozeným vývojem bez ovlivnění člověkem. - Turisté se mohou pohybovat pouze po vyznačených trasách. |
Přírodní- Turisté se oproti současnému uspořádání mohou pohybovat i mimo vyznačené trasy. - Jde o divočinu, do jejíhož vývoje se může zasahovat jen velice výjimečně, například odstraňováním nepotřebných staveb, lovem některých zvířat (jako třeba divočáků nebo srn), či zásahy proti nepůvodním druhům. |
II. | Řízená přírodní- Většinové území, kde je cílem udržet přírodní rovnováhu. - V lesích se může hospodařit jen velice omezeně. |
Přírodně blízká- Příroda částečně pozměněná člověkem, do které lze zasahovat pouze pokud je to třeba. |
III. | Okrajová- Zastavěné území, určené pro trvalé bydlení, služby, zemědělství či rekreaci. | Soustředěné péče- Jde o místa s unikátní přírodou, kterou člověk významně pozměnil a bez jeho trvalé péče by zanikly. |
IV. | Kulturní krajiny- Tvoří ji zástavba a zemědělské plochy. Ve výkladu senátorů by do této kategorie spadaly automaticky všechny lesy, které jsou výrazně pozměněné, a bylo by tak možné v nich trvale těžit a hospodařit. |