Analýza - Může za ničivou povodeň na severní Moravě změna klimatu? Každý hydrometeorolog odpoví, že tohle se říci nedá. Jde jen konstatovat, že frekvence povodní za posledních dvanáct let, od velkých moravských záplav v roce 1997, je výrazně vyšší než bývala v předchozích sto letech.
Ale určit, zda jedna konkrétní povodeň byla "přirozená", neboli jestli by k ní došlo tak jako tak, anebo jestli ji přivodily klimatické posuny, to opravdu nedokáže nikdo.
Snaží se však o to nejen vědci, ale i experti největšího pojišťovacího gigantu na světě.
Když přibude aut, přibude nehod
Odpověď hledá například Myles Allen z Oxfordské univerzity v Anglii.
Jeho myšlenka vychází zhruba z této představy: Jednou za čas srazí auto někoho, kdo přechází ulici. Když přibude aut, přibude i sražených lidí. Dá se určit, o kolik se zvýšil počet nehod. Ale nedá se u každé jednotlivé nehody zhodnotit, jestli by se zrovna tahle stala, kdyby aut nepřibylo.
Nejistá atmosféra
Podobně je to i s klimatem. Vědci konstatují, že v ovzduší od průmyslové revoluce v 18. století přibývá skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Lidé totiž za jediný rok spálí množství uhlí a ropy, které příroda ukládala po statisíce let. Vzniklý oxid uhličitý pak pod sebou zadrží víc tepla.
A tato tepelná energie se v atmosféře musí nějak projevit. Proto klimatologové předpovídají větší výskyt extrémů. Tedy častější období sucha, více náhlých přívalových srážek, ale také třeba větší intenzitu ničivých větrů.
Ale nemohou prokázat, že zrovna ten a ten konkrétní prudký déšť byl způsoben oteplováním Země. Na to je dění v atmosféře příliš nejisté a lidské znalosti příliš malé.
Odpověď v počtu pravděpodobnosti
Zmíněný Myles Allen z Oxfordu nabídl postup vedoucí k odpovědi. Je založený na matematické pravděpodobnosti.
Allen používá přirovnání k hrací kostce. Pokud někdo mírně pozmění její těžiště, začnou některá čísla padat častěji. U jednotlivého hodu se předem nepozná, jaké číslo právě padne. Ale u většího množství vrhů už je možné stanovit, která čísla ukazuje zfalšovaná kostka častěji.
Podobně, říká Allen, bude možné vypočítat pravděpodobnost, s jakou přírodních extrémů přibývá nad přirozený průměr. A s tím, jak se bude zvyšovat poznání, dokážeme i tohle riziko přesněji vyčíslit.
Pak se ovšem dají čekat věci: Představte si třeba lidi, jimž hurikán nebo povodeň poničily majetek, jak žalují tepelné elektrárny o náhradu té části škody, která odpovídá vypočítanému zvýšenému riziku kvůli spalování uhlí...
Loni třetí nejhorší rok
Výpočty souvisejícími se změnou klimatu se však zabývají i lidé, kteří jsou s hodnocením rizika profesionálně spojeni: pojišťováci.
Pojišťovnictví je globálně propojené finanční odvětví, v němž pojišťovny nejen pojišťují proti riziku své klienty, ale současně pojišťují i samy sebe - u takzvaných zajišťoven.
Největší zajišťovnou na světě je Munich Re (pod tímto anglickým názvem vystupuje ve světě častěji než pod německým Münchener Rück).
Ve zprávě za loňský rok Munich Re konstatuje, že rok 2008 se v historii zařadil na třetí místo ve výši ztrát způsobených živelními katastrofami (v reálném přepočtu očištěném od vlivu inflace). Vinu na tom nesou zejména americké hurikány, ale, jak zpráva Munich Re výslovně uvádí, také vichřice Emma, která se prohnala středem Evropy včetně Česka.
Horší byly v historii pouze roky 2005, kdy řádila série hurikánů, a 1995, kdy bylo zemětřesení v japonském Kóbe.
Zatímco však zemětřesení je nevyzpytatelné, nárůst rizika silných větrů a povodní Munich Re jednoznačně spojuje s globální změnou klimatu.
V Evropě tepleji
Celosvětově se za posledních sto let zvýšila průměrná teplota o 0,74 stupně Celsia, a za posledních padesát let se intenzita oteplování zvyšuje, konstatuje Munich Re.
"V Evropě je zvýšení dokonce ještě zřetelnější," připomíná zajišťovna. Na našem kontinentě se teplota za poslední století zvedla v průměru o 0,95 stupně Celsia, přitom v Němečku o 1,0, v Rakousku o 1,1 a ve Švýcarsku dokonce o 1,4 stupně Celsia.
Zajišťovna Munich Re vyvodila tři základní závěry. Prvním, jak se dá očekávat, je doporučení přizpůsobit (čti: zvýšit) pojistné sazby.
Druhým je snaha použít vlastní peníze zajišťovny pro opatření na zmírnění dopadů klimatické změny. Sem patří například investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně financování projektu sluneční elektrárny na Sahaře, která má zásobovat energií Evropu.
"A za třetí," doplňuje v tiskové zprávě člen správní rady Munich Re Torsten Jeworrek," v mezinárodních jednáních bude naše společnost tlačit na zavedení účinných a závazných pravidel pro emise oxidu uhličitého, aby byly klimatické změny omezeny a budoucí generace nemusely žít se scénáři počasí, které je obtížné udržet pod kontrolou."
