Tím by nabylo na intenzitě zaplavování nízko ležících území i eroze pobřeží, vyplývá ze studie australských vědců.
Za vším stojí globální oteplování
Práce, která byla publikována v nejnovějším čísle časopisu Geophysical Research Letters, předpokládá, že globální oteplování bude dál zahřívat světové oceány a způsobí další tání ledovců v Himálajích či Grónsku.
Studie odhaduje, že hladiny stoupnou zhruba o 28 až 34 centimetrů do roku 2100.
"Znamená to, že se zvýší zaplavování nízko položených oblastí při příbojích vyvolaných bouřemi," řekl John Church, jeden ze spoluautorů studie a expert australské vládní vědecké organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization. Zvýší se také zaplavování ostrovních států a eroze písečných pláží.
Většina vědců se domnívá, že skleníkové plyny z lidských aktivit, jakou je například spalování uhlí v tepelných elektrárnách, vyvolávají globální oteplování tím, že zachycují sluneční teplo v atmosféře.
Emise skleníkových plynů by měly být do roku 2050 sníženy na polovinu, prohlásil Church. "Pokud se tak nestane, změna klimatu bude pokračovat a nabude na intenzitě," řekl.
Hladina moří stoupá
Ekolog Clive Wilkinson z neziskové organizace Coral Reef Monitoring Network, která monitoruje vliv oteplování na hladiny moří, řekl, že závěry Churchova týmu jsou ve shodě s tím, co tvrdí řada dalších vědců.
"Sedí to s tím, s čím teď každý přichází," řekl. "Znamená to, že máme reálný problém. Zvyšující se hladiny vody by zalily nízko položené oblasti. Korálové ostrovy jako Tuvalu, Maledivy či Kiribati se stanou neobyvatelnými," dodal.
Podle Churche se mezi roky 1870 a 2004 hladiny moří zvýšily o 19,5 centimetru. Nárůst se časem zrychloval. Ve 20. století hladiny ročně stoupaly v průměru o 1,7 milimetru a v posledních 50 letech o 1,8 milimetru.
