Brusel - V ratifikaci Lisabonské smlouvy chceme pokračovat. Shodli se na tom v politické rezoluci lídři zemí EU na právě končícím summitu v Bruselu.
Česko si ovšem podle agentury Reuters vynutilo jako jediná země ústupek. Do prohlášení prosadilo zmínku o tom, že v jeho případě je proces pozastaven a čeká se na verdikt Ústavního soudu.
Podle všeho se tak premiér Topolánek jako jediný odmítl zavázat k tomu, že jeho vláda bude další ratifikaci jako rychlé řešení zašmodrchané situace kolem zablokované Lisabonské smlouvy prosazovat.
"Vypadá to špatně, když ani nedokážeme vyzvat k pokračování ratifikace," citoval Reuters zdroj z Evropské komise.
Čtěte více: Topolánek není sám. S ratifikací vyčkává i Brown
"Český premiér si přeje, abychom nevyvíjeli příliš velký nátlak," řekl na tiskové konferenci francouzský prezident Nicolas Sarkozy s tím, že ho ale Topolánek osobně ujistil, že není proti ratifikaci. "V ostatních zemích bude schvalování pokračovat normálně," doplnil Sarkozy.
Česko přitom čeká za půl roku klíčová role vyjednavače. Shodou okolností tak o reformní dohodě, kterou minulý týden odmítli v referendu Irové, bude rozhodovat země, která další ratifikaci nepodpořila.
První scénáře, jak reformy uvést v život, nabídne EU nicméně až v říjnu. "Určitě to bude příležitost nabídnout zprávu o tom, jak jsme pokročili. Neočekával bych ale, že se v říjnu rozhodne," řekl irský ministr zahraničí Micheál Martin.
"Potřebujeme odklad, abychom se dohodli na nejlepším řešení," vysvětlil francouzský prezident. Konečné rozhodnutí by tak mělo padnout v dalším půlroce - tedy v době, kdy v čele EU stane Praha. Ta přitom jako jediná z osmi členů sedmadvacítky, které smlouvu dosud neratifikovaly, neví, co dál.
Část špiček ODS by nejraději smlouvu pohřbila, premiér Mirek Topolánek prozatím jen opatrně přislíbil, že po verdiktu Ústavního soudu, který zřejmě na podzim o Lisabonské smlouvě rozhodne, nebude vláda ratifikaci brzdit.
Jediným, kdo jednoznačně ratifikaci podpořil, je překvapivě ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Bylo by dobré, kdybychom ratifikovali před 1. lednem, protože to začíná naše předsednictví," řekl agentuře Reuters.
"Věřím tomu a přeji si to," dodal. Ještě před odjezdem do Bruselu přitom rakouskému listu Der Standard řekl, že Česko žádný závazek ratifikace nepodepíše.
Připomeňte si: Postoje českých politiků před summitem
Jednoznačné ano ratifikaci, které požadovali na summitu jak kancléřka Angela Merkelová, tak francouzský prezident Nicolas Sarkozy, ale z jiných vládních míst z Prahy nezaznělo.
Sarkozy přitom pohrozil, že bez Lisabonu se nebude EU moci rozšířit, a kandidátské země jako Chorvatsko nebo Turecko tak nikoliv vlastní vinou dostanou na předvstupním semaforu červenou.
Kromě institucionálních reforem se summit zabýval také vztahem EU ke Kubě. Lídři se nakonec dohodli, že oficiální embargo vůči "ostrovu svobody" zruší.
Čtěte více: EU ruší sankce vůči Kubě, Češi ustoupili
Další odklad, tentokrát do září, dostal problém zdražování potravin a stoupajících cen energií. Konečné závěry summitu by ale měly být zveřejněny až odpoledne.
