Ledu kolem pólů je čím dál méně. Láme se a taje

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
2. 1. 2009 20:53
Vědci už umějí odlamování ker spočítat

* Tání znamená nebezpečí pro pobřežní oblasti

Washington - V ledovcích kolem Severního a Jižního pólu se stále častěji objevují obří trhliny. Ty zatím poslední našli vědci z Evropské vesmírné agentury.

Velké ledové kry se odlamují od Antarktidy i severní Kanady či Grónska.

A právě v Antarktidě, ve Wilkinsově šelfovém ledovci, v současnosti hrozí, že se utrhne další. Jen letos z něj ubyl led o rozloze 2000 kilometrů čtverečních.

Odlomené gigantické kry, které proudy unášejí dál na volné moře, přitom představují velké nebezpečí. Nejenže mohou ohrozit projíždějící lodě, podobně jako legendární Titanic, ale způsobují i vzestup hladiny oceánů.

Roztají-li, voda následně zaplaví níže položené pobřežní oblasti.

A teploty kolem pólů tání nahrávají: dramaticky rostou. A to mnohem rychleji, než předpokládaly klimatické modely.

Čtěte více: Teplo v Arktidě láme rekordy. Následky jsou fatální

Ledová matematika

Osudové osmičky

  • Doklady o oteplování přinášejí vědci ze všech koutů světa. Například italský list La Repubblica na jaře publikoval studii Milánské univerzity, jejíž vědci sledovali tání alpských ledovců.
  • Měření se odehrávalo na Mont Blanku, kde v zimním období stoupla teplota ve výšce 3500 metrů až na nebývalých osm stupňů Celsia. Vědci zjistili, že ledovce, které pokrývají masiv, velmi rychle tají. Led, který však ležel výše - ve výšce nad 4000 metrů - naopak sílí.

I proto se američtí experti začali zabývat tím, zda je možné odlamování ledu aspoň částečně předpovědět. A přišli s matematickým vzorcem, s jehož pomocí se dá celý proces spočítat.

Lámání podle nich závisí na třech faktorech: na tloušťce a šířce ledovce, stejně jako na rychlosti, s jakou se rozšiřuje.

"Šelfový ledovec se díky své vlastní váze ustavičně rozpíná," vysvětlil v rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel Richard Alley ze Státní univerzity v Pensylvánii.

Pokud bychom v ledu nechali zamrznout gumičku, časem se natáhne. Toto rozpínání způsobuje v ledovcích napětí, které následně vede ke vzniku už zmiňovaných trhlin.

"Čím větší tyto tlaky jsou, tím vyšší je rychlost rozpínání. Vzniká více puklin a led se více odlamuje," řekl Alley.

Teploty kolem pólů nahrávají tání: dramaticky rostou, mnohem rychleji, než předpokládaly klimatické modely.
Teploty kolem pólů nahrávají tání: dramaticky rostou, mnohem rychleji, než předpokládaly klimatické modely. | Foto: REUTERS/Bob Strong

Vliv globálního oteplování

Utrhnout se mohou kry o rozloze stovek až tisíců kilometrů čtverečních. Přesný den, kdy se tak stane, zatím vědci určit neumějí. Díky novému vzorci ale dokáží odhadnout, kolik ledu se od ledovců odlomí za jeden rok.

Vůbec nejvíc ledu ztrácí Jakobshavn Isbrae v Grónsku; denně ho do vody padá zhruba 30 metrů. Tamní ledový příkrov navíc - jako všude kolem Severního a Jižního pólu - ztenčuje globální oteplování.

Teploty v Arktidě už nějaký čas lámou rekordy. Letos na podzim dokonce o pět stupňů Celsia překonaly jinak běžný podzimní průměr.

V souvislostech: Arktida míří k době bezledové. Kdo za to může?

Led tak z polárních oblastí mizí nebývale rychle. V září 2007 se na severu rozkládal jen na ploše asi o polovinu menší, než je Evropa. Ještě v polovině osmdesátých let ho bylo o 40 procent víc.

Viníků je víc

Podle nové studie, s níž přišli vědci z USA, Německa a Norska, ale za současné bezprecedentní oteplování nemohou jen emise skleníkových plynů.

Vysoké teploty má na svědomí také změna cirkulace tepla v atmosféře, napsali v prestižním časopise Geophysical Research Letters.

Klima se údajně oteplilo tak, že v polárních oblastech už nikdy nebude taková zima jako dřív.

"Bod všeobecně označovaný jako ´Point of no return´ jsme v Arktidě každopádně překonali," řekl přední americký klimatolog James Hansen.

Už proto, že tmavá vodní hladina zbavená ledové pokrývky absorbuje více slunečního záření. A je tudíž čím dál teplejší.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy