Praha - Maminka postiženého chlapce Filipa z jihočeského Cizkrajova doufá, že jej do Česka přijedou léčit američtí lékaři, kteří nabízejí svou terapii v Dominikánské republice.
Mluvčí Ministerstva zdravotnictví však pochybuje, že úřad dá k něčemu takovému na českém území souhlas. A ředitelka Ústavu experimentální medicíny české Akademie věd nabízí, že chlapce zařadí do pokusného léčení, které připravují na příští rok.
To je nový vývoj kolem případu dvanáctiletého Filipa, který před čtyřmi lety málem utonul na školním výletě. Přežil, ale kvůli poškození mozku zcela ochrnul a své okolí téměř nevnímá.
Peníze na léčení mají
Českobudějovický krajský soud začátkem léta potvrdil, že škola má rodičům zaplatit odškodné téměř patnáct milionů korun. V minulých dnech se ministerstva školství a financí, Jihočeský kraj a obec Cizkrajov dohodly, že se všichni na odškodné složí, protože obec (zřizovatel školy) by částku sama zaplatit nedokázala.
Rodiče už dříve uvažovali, že chlapci zajistí léčení kmenovými buňkami z lidských embryí v Dominikánské republice. Nyní k tomu budou mít i potřebné prostředky. Jinou otázkou však je, jestli může takové léčení pomoci.
Zákrok v Dominikánské republice uskutečňují pracovníci kliniky Medra, která má sice hlavní sídlo v Kalifornii, ale léčí raději v zemi, kde jsou předpisy a dohled podstatně benevolentnější než ve Spojených státech.
Už to naznačuje, že postupy kliniky Medra nemusí být úplně v pořádku.
Nadějná terapie...
Kmenové buňky jsou takové, které se dokážou přeměnit v další buňky lidského těla: svalové, kostní, nervové... Proto si od nich lékaři slibují opravdu hodně. Předpokládají, že by jimi jednou mohli opravovat poškozené tkáně lidského těla. I v míše a v mozku, což je to, co potřebuje Filip.
Kmenové buňky se vyskytují například v kostní dřeni, tukové tkáni, vlasových váčcích, jsou i v krvi z pupečníkové šňůry. Zatím se však zdá, že nejlépe "proměnlivé", čili nejvhodnější pro léčení, jsou kmenové buňky ze zárodků. Pro léčení lidí se dají brát z embryí, které nevyužité zůstaly na klinikách pro umělé oplození.
...ale zatím jen u zvířat
Informací o postupných léčebných úspěších dosahovaných díky kmenovým buňkám z embryí jsou dnes odborné časopisy plné.
Například v zářijovém čísle odborného žurnálu Nature Biotechnology popisují vědci z Washingtonské univerzity a ze společnosti Geron, že upravili kmenové buňky z lidských zárodků do podoby buněk srdečního svalu. Pak tyto lidské srdeční buňky implantovali do poškozeného srdce laboratorních potkanů(!). Ukázalo se, že i tam začaly plnit svoji funkci.
Problémem všech těchto pozitivních zpráv je, že pocházejí pouze z experimentů na zvířatech.
Žádné důkazy
Zmíněná klinika Medra na svých webových stránkách suverénně tvrdí, že díky kmenovým buňkám úspěšně léčí široké rozpětí lidských nemocí, od Alzheimerovy choroby přes poškození páteře a mozku po depresi a cukrovku.
V databázi lékařské literatury však nejsou k nalezení žádné údaje, které by toto tvrzení Medry potvrzovaly, konstatuje americká organizace Quackwatch zaměřená na odhalování podvodů a nepravd v medicíně.
V uznávaných odborných časopisech se může objevit zpráva o novém postupu až poté, co ji posoudili nezávislí lektoři.
Filip potřebuje šanci
Filipovi rodiče se však zoufale upínají na jedinou naději, kterou vidí. Upřímně řečeno, těžko se jim divit.
"Musíme dát Filipovi šanci a zkusit léčení v Dominikánské republice," říká Filipova matka Martina Němcová.
Ukázalo se však, že Filipův zdravotní stav neumožňuje náročnou leteckou cestu do Karibiku.
"Proto se snažíme, aby lékaři z té kliniky přiletěli sem a uskutečnili léčbu tady," pokračuje Martina Němcová. "Už jsme požádali jednoho právníka, aby podal žádost na Ministerstvo zdravotnictví. Potřebujeme povolení, aby se léčení mohlo uskutečnit jako experiment"
V Česku to stěží někdo schválí
"Žádnou takovou žádost tu zatím nemáme," konstatuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Jak však vyplývá z jeho slov, není příliš pravděpodobné, že by jeho úřad takové povolení dal.
Ošetřující lékař se může rozhodnout použít i léky nebo postupy, které dosud nejsou v tuzemsku schváleny. "Rozhodnutí musí být opřeno o nějaká fakta, z nichž vyplývá, že nový postup nabízí víc naděje než rizika," zdůrazňuje Cikrt.
"Například medikament schválený americkým Úřadem pro potraviny a léky se dá považovat za natolik prověřený, že jej samozřejmě může dostat i český pacient. Přestože ten medikament ještě není registrován nikde v Evropě."
Mluvčí ministerstva však pochybuje, že by léčení kmenovými buňkami z Dominikánské republiky někdo schválil u nás.
Jsou to břídilové
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze Eva Syková je ještě příkřejší. "Takové povolení jim určitě nikdo nevydá. Vždyť ten zákrok v Dominikánské republice provádějí ubozí břídilové, kteří umějí dát infúzi a je jim jedno komu a na co."
Při svém soudu vychází ze znalosti případu jedné české pacientky, s nímž se mohla seznámit. Jí drahá léčba v Dominikánské republice nepomohla.
|
Nabídka na příští rok
"Taková 'léčba' je nesmysl," říká s přesvědčením profesorka Syková. "V Dominikánské republice žádný expert není, řídí to kdosi z USA, kde se samozřejmě nesmějí provádět pokusy na lidech."
Přesto má pro chlapcovy rodiče návrh. "Pokud chtějí experimentovat, udělali by lépe, kdyby nechali chlapci podat jeho vlastní rozmnožené buňky. Ty budeme připravovat v příštím roce u nás a rodiče by mohli pro tento postup získat povolení."
Naděje bohužel malá
Ústav experimentální medicíny a spolupracující laboratoře zkoumá léčební možnosti lidských kmenových buněk, včetně těch z embryí
Už před čtyřmi lety se čeští experti zařadili mezi světovou špičku, když dokázali získat linie kmenových buněk z lidských embryí, které zbyly jako nepotřebné na klinice pro umělé oplození.
Zkoušejí také experimentální léčbu pacientů s poškozenou míchou pomocí kmenových buněk získaných z jejich vlastní kostní dřeně. Zatím se ukazuje, že v případě akutních poranění míchy se po jejich podání poškození zmenší. Ale při dlouhodobé, chronické poruše bude nutné vypracovat složitější postupy.
Filipovým rodičům tedy profesorka Syková upřímně vzkazuje: "Šance na zlepšení bude ovšem zatím stejně malá. Ale aspoň u nás nedojde k vážnějšímu poškození, jaké hrozí v Dominikánské republice."
