Analýza - Šedesát sedm úmrtí spojených s prasečí chřipkou v Česku hlásí Ministerstvo zdravotnictví. O čem to vypovídá?

Údaje potvrzují celosvětový trend - při vší tragičnosti je to mnohem méně obětí, než se epidemiologové obávali v době vyhlášení pandemie (epidemie světových rozměrů).

Nově zveřejněná čísla také potvrzují, že i v Česku se objevují oběti pandemické chřipky mezi mladšími lidmi, kde si běžná, sezónní chřipka obvykle svou daň nevybírá.

Poněkud překvapivé pak je, že k výrazným rizikovým faktorům zhoršujícím průběh prasečí chřipky patří obezita, tedy stav, jímž u nás trpí každý čtvrtý dospělý.

Mladší ročníky jako cíl

Co se tedy dá ze zveřejněných údajů vyčíst? (Najdete je na webu ministerstva zdravotnictví zde.)

Jak konstatuje Světová zdravotnická organizace (WHO), obvyklé bývá, že 90 procent obětí běžné, sezónní chřipky jsou starší lidé křehčího zdraví. U nynější, pandemické chřipky to však neplatí. Ani v Česku.

Téměř polovina u nás zaznamenaných zemřelých (přesně 30 osob) je ve věku mezi čtyřiceti a padesáti lety.

Čtvrtinu obětí (17 zemřelých) pak tvoří dvacátníci a třicátníci. Je to úplně stejný počet jako u lidí nad šedesát let.

Virus je poslední kapka

Chřipka také ve většině případů zabíjí lidi, kteří už trpí jinou nemocí. Chřipkové viry se pak stávají tou poslední kapkou, kterou nemocný organismus už neunese. Jen v šesti případech, tedy u každého jedenáctého zemřelého pacienta, česká statistika zaznamenává, že před napadením chřipkovým virem byl zcela zdráv.

U dalších pěti osob zdravotníci zaznamenávají jako předchozí onemocnění v době nakažení chřipkou pouze obezitu. I to odpovídá světovým poznatkům, podle nichž je při prasečí chřipce nadváha silně rizikovým faktorem.

Proč tomu tak je, to se nyní světoví vědci usilovně snaží zjistit.

Jak se vyznat v počtech

Teď nechejme stranou přesná čísla. Vyvolávají sice dojem jasného nadhledu nad nemocí, ale je tomu přece jen trochu jinak.

S číselnými daty spojenými s chřipkou je nutné pracovat jako s orientačními body, z nichž je možné vyvozovat celkové tendence. Nejde je však brát doslova, připomíná Světová zdravotnická organizace ve vysvětlujících informacích, které zveřejnila na svém webu.

Proč?

Statistiky totiž zachycují pouze ta úmrtí, která byla laboratorně potvrzena. A to nejsou zdaleka všechna. Ani v Česku, ani jinde ve světě.

Jak už jsme zmínili, chřipka nejčastěji ublíží lidem, kteří už byli jinak nemocní. "Ačkoli chřipka může zdravotní kondici zhoršit a přispět k úmrtí, testování na chřipkové viry se většinou neprovádí a úmrtí je obvykle připsáno předchozím zdravotním problémům," konstatuje Světová zdravotnická organizace.

Pomáhá srovnávání

Proto se už v 19. století zavedly statistické metody, které porovnávají úmrtnost v době epidemie s úmrtností v jiném období. Odhalí se tak přesahující, nadměrný počet úmrtí, která se pak připíší na účet epidemie.

Ostatně to se projevilo i v Česku. Epidemiologové v minulých letech uváděli, že na sezónní chřipku ročně prokazatelně zemře několik desítek lidí. Odhadují však, že celkově jich každý rok bývá kolem dvou tisíc, kteří chřipku nemají zapsanou na úmrtním listě.

Úmrtnost nižší než u běžné chřipky

Nyní, v době pandemie, je pozornost věnovaná chřipce větší, takže laboratoře hledají chřipkové viry častěji. Ani tak však samozřejmě nemohou zjišťovat viry u každého zemřelého. A už vůbec se netestuje každý nemocný, který se pak uzdravil. Rozsah epidemie se odhaduje z vybraných vzorků.

K dispozici jsou zatím jen předběžné údaje.

Jak píše list New York Times, američtí výzkumníci nyní odhadují, že prasečí chřipka zabije asi jednoho člověka ze dvou tisíc nakažených. Jejich britským kolegům vychází toto číslo ještě o polovinu menší.

To je ještě míň, než se obvykle uvádí u sezónní chřipky, která mívá úmrtnost až jedno promile nakažených. Prasečí chřipka je tedy horší nikoli kvůli úmrtnosti, ale proto, že jí může onemocnět více lidí, než je v chřipkové sezóně obvyklé.

Předchozí chřipkové pandemie byly podle současných propočtů nesrovnatelně nebezpečnější: Španělská chřipka v roce 1918 zabíjela asi 50 lidí z 2000 nakažených, pandemie v letech 1957 a 1968 pak asi 4 z 2000 nakažených, píše New York Times.

"Spořádaný" virus

Shrnuto: Pandemie prasečí chřipky, i když je nebezpečná a nepochybně přinese ještě řadu obětí, je mírnější, než se dalo čekat.

A snad to tak i vydrží. Virus A/H1N1, který ji způsobuje, se totiž chová velmi "spořádaně" - neukázalo se, že by měl výraznější tendenci zmutovat do nebezpečnější podoby. Pokud se to nezmění v dalších měsících, zůstane nynější chřipková pandemie tou nejmírnější, jakou svět zatím zažil.