Rotterdam - Vědci výrazně zlepšili svou schopnost rozeznat podle DNA, jakou barvu očí člověk má. Může se to hodit kriminalistům. Ale také lékařům, kteří mohou podobný postup využít pro identifikaci dědičných nemocí.
Kriminalisté už dnes využívají DNA k odhalení pachatele zločinu. Stačí jim, když na místě činu zanechá kapku krve, nedopalek cigarety se slinami, nebo třeba stopy spermatu. Z toho se dá v laboratoři získat DNA a porovnat s DNA podezřelého. Vlastně podobně jako u otisků prstů.
DNA však nabízí víc. Dá se z ní například poznat pohlaví (podle kombinace pohlavních chromozomů). A brzy zřejmě bude možné i určit barvu očí, kterou pachatel má.
Kombinace zpracovává počítač
Barvu očí totiž neurčuje jediný gen. Vědci vědí již o osmi genech, jejichž varianty ve vzájemné kombinaci určují barvu očí. Což situaci komplikuje.
Jak nyní píše vědecký časopis Nature, vědci se však dostali dál. Manfred Kayser z Erasmovy univerzity v Rotterdamu se svými kolegy dokázal vytvořit počítačový algoritmus, který z kombinace variant zmíněných osmi genů určí barvu očí s velkou jistotou. U modrých nebo hnědých očí je pravděpodobnost správného určení barvy očí 90 procent, u jiných barev však nižší, asi 70 procent.
Badatelé si test ověřili na šesti tisících Nizozemcích evropského původu.
Další práce vědce čeká
Pro soudní praxi je devadesátiprocentní pravděpodobnost samozřejmě stále příliš malá. Navíc ještě bude nutné ověřit, jak to je s genovou podmíněností barvy očí u Neevropanů. Vědci tedy budou metodu dále vylepšovat. Kyser věří, že během roku by měla být opět dokonalejší.
Současně se dá předpokládat, že znalosti o určování barvy očí podle DNA pachatele nalezené na místě činu podnítí i výzkum k vytvoření spolehlivějších metod pro určení barvy vlasů a také pokožky. Takže policisté, i když se nedozvědí identitu pachatele, budou vědět, jaké má oči, kůži, vlasy... Jejich pátrání se tím usnadní.
Jinou věcí je, jestli to umožní zákony - zatím totiž obvykle dovolují kriminalistickým laboratořím zkoumat jen vybrané úseky DNA, které o člověku nenesou osobní informace.
Stejně tak je však podstatné, že poznatky nizozemských vědců budou mít využití i v medicíně. Řada dědičných nemocí, včetně některých onemocnění srdce, je způsobena nikoli jediným genem, ale kombinací variant mnoha různých genů. Pokud budou mít vědci k dispozici postupy pro jejich poznávání, i když vyvinuté pro kriminalistiku, mohou je využít také pro diagnostiku nemocí.
